Ferdinand Gebhardt von Rauensee (18. leden 1844 Černovice – 29. března 1909 Terst) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1859 a v mládí se vyznamenal účastí v několika válkách. Později absolvoval několik zaoceánských cest, vystřídal službu na lodích různého typu a působil také v námořní sekci na ministerstvu války. Mimo jiné doprovázel příslušníky císařské rodiny na cestách po Středomoří, koncem 19. století byl velitelem několika válečných lodí. V závěru kariéry zastával funkci velitele námořní pěchoty v Pule (1897–1900). V roce 1900 dosáhl hodnosti kontradmirála a při odchodu do penze byl povýšen do šlechtického stavu (1901).
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Kaiserin Elisabeth, vlajková loď Ferdinanda Gebhardta v letech 1895–1896 Pocházel z rodiny vojenského lékaře, původně studoval na vojenské kadetní škole v Krakově (1855–1857), odkud přestoupil na C. k. námořní akademii v Rijece. K námořnictvu vstoupil v roce 1859 jako kadet a ještě téhož roku cestoval na korvetě SMS Dandolo do Neapole, Sýrie a Maroka. V dalších letech prošel průpravou na výcvikových lodích a také u Hydrografického úřadu v Terstu. Na palubě fregaty SMS Don Juan d'Austria se v roce 1864 zúčastnil dánsko-německé války v Severním moři a v roce 1866 získal hodnost praporčíka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1867; Vídeň, 1867; dostupné online Během války s Itálií se na fregatě SMS Schwarzenberg zúčastnil bitvy u Visu (1866), v níž byl vážně zraněn.Přehled velení rakouského námořnictva v deníku Polaer Morgenblatt 18. února 1906 (článek při příležitosti 40. výročí bitvy) dostupné onlinePřehled velení rakouského námořnictva v bitvě u Visu na webu moja-rijeka.eu dostupné online Další roky strávil u arzenálu v Pule nebo u jednotek námořní pěchoty. V letech 1870–1871 byl osobním pobočníkem admirála Bourguignona,Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 889 dostupné online poté vystřídal službu na dalších lodích, doplnil si vzdělání důstojnickým kurzem pro obsluhu torpéd a působil také u dělostřelecké komise v Pule.
náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Wien, vlajková loď Ferdinanda Gebhardta při ceremoniální plavbě do Velké Británie (1897) Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1876,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 9 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 742 dostupné online poručík I. třídy 1879),Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1880; Vídeň, 1880; s. 8 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 813 dostupné online v různých funkcích znovu působil v Pule a dva roky byl důstojníkem na cvičné lodi SMS Adria (1877–1879).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1878; Vídeň, 1878; s. 88 dostupné online Později již získal pod velení menší plavidla a v letech 1881–1884 byl pobočníkem velitelů arzenálu v Pule (Maximilian Daublebsky von Sterneck,Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 835 dostupné online Moritz Manfroni von Manfort).Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 919 dostupné online V letech 1885–1887 byl prvním důstojníkem na císařské jachtě SMS MiramarRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 116 dostupné online a na dvou cestách do Orientu doprovázel korunního prince Rudolfa s jeho manželkou Štěpánkou, později také císařovnu Alžbětu. V hodnosti korvetního kapitána (1. listopadu 1888)Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 1003 dostupné online byl šéfem štábu eskadry na palubě fregaty SMS Laudon a obrněné lodi SMS Erzherzog Albrecht (1888-1890).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1889; Vídeň, 1881; s. 108 dostupné online V letech 1890-1894 byl přidělen k prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni, kde byl znovu pobočníkem admirála Sternecka, tehdy již vrchního velitele námořnictva.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 132 dostupné online Mezitím byl k datu 1. listopadu 1891 povýšen do hodnosti fregatního kapitána.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1090 dostupné online
V únoru 1894 byl z Vídně vyslán do Montevidea, kde měl převzít korvetu SMS Zrínyi, jejíž předchozí velitel kapitán Johann Holeczek zemřel na žlutou zimnici.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 161 dostupné online Tuto loď přes četné zdravotní problémy a několik úmrtí v posádce v pořádku dopravil do Evropy se zastávkami v Kapském Městě a několika dalších přístavech u břehů Afriky. Do domovského přístavu v Pule se vrátil v prosinci 1894, kde byl přidělen k velení vojenské pevnosti. V létě a na podzim 1895 byl velitelem výcvikové lodi SMS Saida a po Středomoří absolvoval cestu s kadety námořní akademie.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 165 dostupné online V letech 1895–1896 byl velitelem křižníku SMS Kaiserin ElisabethRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 148 dostupné online a ke dni 1. listopadu 1895 obdržel hodnost kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1116 dostupné online Na jaře 1897 byl jmenován velitelem bitevní lodi SMS Wien, která byla spuštěna na moře 13. května 1897 a byla v té době nejmodernějším válečným plavidlem c. k. námořnictva.NOPPEN, Ryan: Austro-Hungarian battleships 1914–1918; Oxford, 2012; s. 6 dostupné online Na této lodi doprovázel v létě 1897 admirála Spauna na cestě do Londýna při příležitosti mezinárodních oslav 60. výročí nástupu na trůn britské královny Viktorie.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1897; Vídeň, 1897; s. 163 dostupné online
Po návratu z Anglie byl krátce zástupcem velitele námořního arzenálu v Pule (1897) a nakonec zastával post velitele námořní pěchoty (Matrosen-Korps, 1897-1900).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1898; Vídeň, 1897; s. 1124, 1129 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1898; s. 283 dostupné online V této funkci měl k dispozici staniční lodě SMS Habsburg, SMS Kaiser Max a SMS Tegetthoff vyřazené již z aktivní služby. K datu 1. listopadu 1900 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a bez bližšího zařazení přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 6, 144 dostupné online O necelý půlrok později byl penzionován (1. května 1901).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 53 dostupné online Po odchodu do výslužby se trvale usadil v Terstu,Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 98 dostupné online kde také zemřel 29. března 1909 ve věku 65 let. Byl pohřben ve vojenské části hřbitova Sant'Anna v Terstu, jeho hrob již neexistuje.
Od roku 1874 byl ženatý s Herminou, rozenou Holzerovou (1847–1902). Měli spolu dvě děti, obě zemřely krátce narození (Edmund, */† 1878, Elfriede, 1879–1881).
Tituly a ocenění náhled|vpravo|Erb udělený Ferdinandu Gebhardtovi při povýšení do šlechtického stavu (1901) Po odchodu do výslužby byl v roce 1901 povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Rauensee.Nobilitační diplom Ferdinanda Gebhardta na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva získal několik vysokých vyznamenání.Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1903; Pula, 1903; s. 71 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der österreichisch-ungarischen Armee 1906; Štýrský Hradec, 1906; s. 169 dostupné online
60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1882) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1884) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1899) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1901) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 70–74 (heslo Ferdinand Gebhardt von Rauensee) ISBN 3-7648-2519-7 Externí odkazy Ferdinand Gebhardt von Rauensee na webu novanobilitas.eu
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 18. ledna Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození v Černovicích (Ukrajina) Kategorie:Úmrtí 29. března Kategorie:Úmrtí v roce 1909 Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Pohřbení v Terstu Kategorie:Muži