Karl Heinrich (Carl Heinrich) (28. února 1853 Terst – 21. května 1921 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1871, na různých pozicích vystřídal službu na řadě lodí a absolvoval dvě cesty do východní Asie. V závěru kariéry byl pobočníkem vrchního velitele námořnictva a vysokým úředníkem v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni (1903–1906). V roce 1909 byl penzionován v hodnosti kontradmirála.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Aspern, vlajková loď Karla Heinricha v letech 1901–1902 Pocházel z rodiny terstského měšťana, po reálce studoval na C. k. námořní akademii v Rijece a tři roky strávil u obchodního loďstva v nizozemských a rakouských službách. V roce 1871 vstoupil jako kadet k c. k. námořnictvu a vystřídal službu na různých lodích, působil také u námořního arzenálu v Pule nebo jako velitel menších jednotek námořní pěchoty. V roce 1874 získal hodnost praporčíkaRangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 13 dostupné online a v letech 1879–1882 byl pobočníkem velitele námořní základny v Terstu admirála Pauera.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 837 dostupné online Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1884,Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 977 dostupné online poručík I. třídy 1886)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1891; Vídeň, 1891; s. 1054 a byl dělostřeleckým důstojníkem na lodích SMS Erzherzog Ferdinand Max a SMS Kaiser Max. V letech 1888–1891 byl přidělen k operační kanceláři námořní sekce na ministerstvu války. Jako první důstojník na korvetě SMS Fasana absolvoval plavbu na Dálný východ se zastávkami v Indii, Číně a Japonsku (1891–1893).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1891; Vídeň, 1891; s. 120 dostupné online
V hodnosti korvetního kapitána (1. listopadu 1895)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1896; Vídeň, 1895; s. 1073 dostupné online byl velitelem dělového člunu SMS Narenta (1895–1896)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 168 dostupné online a poté vojenským referentem u námořní základny v Terstu (1897–1899).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 130 dostupné online K datu 1. května 1899 byl povýšen na fregatního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1899; s. 1174 dostupné online a stal se přednostou vojenského odboru u sborového námořního velitelství v Pule (1899–1901).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 120 dostupné online V únoru 1901 byl jmenován velitelem křižníku SMS AspernRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 159 dostupné online a s ním se zúčastnil mezinárodních operací proti boxerskému povstání v Číně.SKŘIVAN, Aleš a kolektiv: Zdvořilý nezájem. Ekonomické a politické zájmy Rakouska-Uherska na Dálném východě 1900–1914; Praha, 2014; s. 120–122 ISBN 978-80-86781-23-5
Po návratu z Dálného východu byl přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a dvakrát byl velitelem admirálské jachty SMS Pelikan. Mezitím obdržel hodnost kapitána řadové lodi (1. května 1902).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1902; s. 1200 dostupné online V letech 1903–1906 byl přednostou operační kanceláře námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni.WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; 139 dostupné online a zároveň pobočníkem vrchních velitelů námořnictva Hermanna Spauna a Rudolfa Montecuccoliho (Marinekommandoadjutant).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 297 dostupné online Ke kompetencím této funkce patřilo plánovaní operací c. k. flotily, uvádění nově postavených válečných lodí do aktivní služby, mobilizace v případě válečného konfliktu, organizace cest výcvikové eskadry kadetů námořní akademie, dále také odvětví taktiky, signalizace a telegrafní služby.Rakousko-uherské námořnictvo na webu habsburg.estranky.sk dostupné online roce 1906 byl ze zdravotních důvodů odeslán na dlouhodobou dovolenou a k datu 1. března 1909 byl penzionován, při té příležitosti získal hodnost kontradmirála.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1910; s. 110 dostupné onlineSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 68 dostupné online
Po odchodu do výslužby se trvale usadil ve Vídni,Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 213 dostupné online kde také zemřel 21. května 1921 ve věku 68 let.
Od roku 1893 byl ženatý s Emmou Sellnerovou (1866–1936), sestrou admirála Johanna Leopolda Sellnera.
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1911; s. 112 dostupné online
60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1891) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1896) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 303–306 (heslo Karl Heinrich) ISBN 3-7648-2519-7
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Narození 28. února Kategorie:Narození v roce 1853 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 21. května Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži