Jiří Zima (* 11. února 1956 Praha) je český analytický chemik a vysokoškolský pedagog, od února 2026 rektor Univerzity Karlovy. V letech 2016–2024 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Působí jako profesor analytické chemie a odborník na voltametrické metody a chemometrické přístupy v analýze biologicky aktivních sloučenin.
Vzdělání a akademická kariéra Vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1975–1980), kde následně získal titul RNDr. (1980), hodnost kandidáta věd (CSc., 1985), docenturu (1998) a profesuru (2009).
náhled|vlevo|upright|vlevo|Památný dub vysazený na počest Jiřího Zimy Studentskou komorou Akademického senátu Přírodovědecké fakultyOd roku 1985 působí na katedře analytické chemie PřF UK, kde se věnoval výuce, výzkumu i vedení diplomových a doktorských prací. Na fakultě vyučuje předměty jako analytické výpočty, chemometrie, principy vzorkování, metodologie měření či pokročilá praktika. V letech 2006–2012 zastával funkci proděkana pro rozvoj a v letech 2016–2024 funkci děkana fakulty. Je předsedou oborové rady doktorského studia analytické chemie a členem oborových rad i mimo Univerzitu Karlovu.
V roce 2025 oznámil kandidaturu na funkci rektora Univerzity Karlovy. Akademický senátu univerzity jej zvolil kandidátem na rektora 31. října 2025, když ve druhém kole voleb poměrem 40 : 27 hlasům porazil úřadující rektorku Milenu Králíčkovou. Při zvolení oznámil, že nebude funkci obhajovat.
Dne 20. ledna 2026 jej do úřadu rektora jmenoval na Pražském hradě prezident republiky Petr Pavel, a to s účinností od 1. února 2026. První den výkonu funkce se zároveň ujal vedení Katolické teologické fakulty UK, na kterou byla ještě v září 2025 uvalena nucená správa, a kterou do té doby vedla rektorka Milena Králíčková. Část akademického senátu univerzity jej po uvedení do úřadu rektora kritizovala za porušení předvolebního slibu, když do kolegia rektora jmenoval i osoby, které v kampani vylučoval včetně synovce Michala Zimy.
Výzkumná činnost Zabývá se vývojem voltametrických metod pro stanovení léčiv, barviv a genotoxických látek. Mezi jeho další specializace patří HPLC s UV a elektrochemickou detekcí, extrakční metody (kapalina-kapalina, SPE) a jejich spojení s elektrochemickými technikami.
Je autorem (k roku 2025) více než 200 článků v impaktovaných časopisech, 4 kapitol v monografiích, 2 patentů a několika užitných vzorů. Jeho h-index dosahuje hodnoty 32 (WOS) https://www.webofscience.com/wos/author/record/L-8240-2017. Absolvoval výzkumné pobyty ve Velké Británii, Brazílii, Malajsii a USA.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští profesoři chemie Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Narození v roce 1956 Kategorie:Narození 11. února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži