Balady a romance (Ballady i romanse) je básnická sbírka romantického polského básníka Adama Mickiewicze vydaná roku 1822 ve Vilniusu v prvním svazku jeho básní Poezie (Poezje). Vydáni Mickiewicz uvedl teoretickou předmluvou o romantické poezii (O poezyi romantycznej) a sbírka je tak všeobecně považována za hlavní manifest polského romantismu a také za začátek rozvoje baladického žánru v polské literatuře.KREJČÍ, Karel. Dějiny polské literatury. Praha: Československý spisovatel 1953. S. 246-247..BARTOŠ, Otakar a kol. Slovník spisovatelů - Polsko. Praha: Odeon 1974. S. 267.
Seznam balad ve sbírce První vydání sbírky obsahovalo patnáct básní: Prvosenka (Pierwiosnek), Romantika (Romantyczność), Svitež (Świteź), Svitežanka (Świtezianka), Rybka (Rybka), Otcův návrat (Powrót taty), Marylin hrob (Kurhanek Maryli), Přátelům (Do przyjaciół), To mám rád (To lubię), Rukavička (Rękawiczka), podle balady Friedricha Schillera, Paní Twardowská (Pani Twardowska), Tukaj, balada I., (Tukaj, ballada I.), Tukaj, balada II. (Tukaj, ballada II.), Lilie, Kobzar (Dudarz).MIKIEWICZ, Adam. Poezye Adama Mickiewicza, tom pierwszy. Wilno: Drukiem Józefa Zawadzkiego 1822.
V dalších vydáních byly dvě balady s názvem Tukaj spojeny do jedné, balada Rukavička byla vynechána a byly přidány čtyři další básně, takže jejich celkový počet se zvýšil na sedmnáct. Nově přidanými básněmi jsou: Útěk (Ucieczka), Odpadlík (Renegat), Na čekané (Czaty), Tři Budrysové (Trzech Budrysów).MIKIEWICZ, Adam. Poezye Adama Mickiewicza, tom pierwszy. Kraków: Księgarnia Gustawa Gebethnera 1899.
Charakteristika sbírky thumb|Mickiewiczova předmluva O poezyi romantycznej (vydání z roku 1899) Inspiraci pro básně ze sbírky našel autor v polském, běloruském, litevském i ukrajinském folklóru. Mnoho balad bylo také ovlivněno nenaplněnou básníkovou mladistvou láskou ke šlechtičně Maryle Wereszczakové. Sbírka ještě nese stopy pozdního klasicismu a osvícenství, ale zároveň je z ní cítit romantismus. Předmětem mnoha básní ze sbírky je sentimentální láska a tresty za necitelnost či zradu milenky nebo milence. Protože tón těchto básní podle Mickiewicze neodpovídal lidovému baladickému cítění, nazýval je romancemi. Básník považoval romanci za báseň, která svou formou připomíná baladu, v níž jsou na prvním místě lidské city.
Básně sbírky jsou většinou pevně zakořeněny v historických a místních reáliích básníkova rodného kraje, jako je například jezero Svitež, blízká vesnice Płużyny nebo panství Babniewo (dnes Ruta v Bělorusku). Tato známá realita je ovlivňována světem nadpřirozena, díky němuž je každodenní život řízen nepředvídatelnými nebezpečnými a tajemnými silami. Zásah těchto sil může mít také etický charakter, když soudí lidské činy, obnovuje morální řád, povzbuzuje k odpovědnosti a trestá za provinění (Lilie, Rybka, Svitežanka). Tato vize, podle níž se každodenní život může kdykoliv prolnout s mimosmyslovým světem, má polemický charakter vůči racionálním názorům osvícenství, který se nejvíce projevuje v podstatě programové baladě Romantika.WITKOWSKA, Alina. PRZYBYLSKI, Ryszard. Romantyzm. Warszawa: Wydawnictvo Naukove PWN 1999. S. 250-252.
Popisy přírody v Mickiewiczových baladách (divočina, ticho, zvuk větru, měsíční svit, hřbitov, starý pravoslavný kostel) slouží k navození atmosféry tajemna a hrůzy. Z básní vyzařuje spíše ponuřejší atmosféra, ale některé z nich mají i humorný charakter (To mám rád, Paní Twardowská).
Obsah sbírky Prvosenka thumb|Mickiewiczův rukopis balady Prvosenka Báseň Prvosenka (Pierwiosnek) byla napsána mezi červencem a prosincem roku 1820. Je to jedna z mnoha básní odkazujících na nešťastnou lásku básníka k Maryle Wereszczakové, ale zároveň svým názvem a tím, že jde o první báseň ve sbírce, symbolizuje zrod nové romantické poezie.
Báseň začíná vyprávěním o vyrašení první, nejranější jarní květiny – prvosenky. Následující sloky mají podobu dialogu mezi květinou a mluvčím, lyrickým subjektem označeným jako „Já“, který lze ztotožnit s autorem. Lyrický subjekt varuje květinu, že rozkvetla příliš brzy a že nepřežije ještě existující chlad. Prvosenka se však nechce schovat pod zem. Věří, že je lepší žít krátký, ale šťastný život a žádá básníka, aby si z ní upletl věnec. Lyrický subjekt má v úmyslu věnec nabídnout své milované Maryle. Prvosenka se ale obává, že muž bude zklamán a že mu láska přinese jen slzy. Básník si klade otázku, zda žena jeho věnec přijme.
Báseň tak metaforicky zobrazuje Mickiewiczovy pochybností o přijetí jeho nového díla, které boří do té doby dodržované konvence. Básník však věří, že tato změna bude vítána se stejným nadšením jako prvosenka ohlašující jaro. .STRUŻYŃSKA, Adrianna. Pierwiosnek – interpretacja. Poezja.org. Dostupné online
Romantika Romantika (Romantyczność) je básníkovo programové dílo, obsahující romantický světonázor prostřednictvím vyprávění příběhu nešťastné dívky. Její milenec zemřel, ale ona se s ním stále stýká, jeho duše ji navštěvuje. Ostatní obyvatelé města při pozorování dívky dochází k závěru, že se zbláznila. Přesvědčuje je o tom jeden starý muž, který reprezentuje osvícenský racionalismus. Teprve lyrický subjekt upozorňuje na skutečnost, že na světě existuje něco víc, než co rozum dokáže pochopit. Věří dívce, že mluví se svým milovaným, ví, že to není šílenství, ale něco víc. Romantismus lze tedy interpretovat jako důkaz, že člověk není schopen vidět a pochopit všechno, ale to neznamená, že něco víc neexistuje.GRANDKE, Marta. Romantyczność Adama Mickiewicza i Ballady i romanse Władysława Broniewskiego - interpretacja i analiza porównawcza. Poezja.org. Dostupné online
Svitež Balada Svitež (Świteź) začíná oslovením čtenáře, ve kterém jej básník vybízí, aby si během cesty okolím města Novogrodek udělal čas a navštívil tajemné jezero Svitež, které je přes den obyčejným jezerem, ale v noci odhaluje svou záhadnou povahu a ze kterého se v noci často ozývá podivný hluk. Jeho tajemství se rozhodne vyřešit statkář z nedalekých Płużyn, na jehož pozemcích se jezero nachází. Nařídí připravit čluny a sítě na pátrání. Aby si zajistil přízeň nebes, nechá sloužit mši v blízkých kostelích a k jezeru přivést kněze.
Když kněz pátrání požehná, čluny vyplují a jsou z nich spuštěny sítě. K překvapení shromážděných je z vody vylovena mladá a krásná dívka. Byla to jedna z vodních víl, které byly nazývány Svitežanky. Oznámí, že jezero je prokleté a zdráhá se odhalit svá tajemství, a že každý, kdo se o jeho odhalení pokusí, utone. Poznamená však, že tentokrát to bude jiné, protože majitel panství z Płużyn je právoplatným dědicem této oblasti a má tudíž právo se o jezero zajímat. A jakožto věřící člověk (což dokázal pozváním kněze) může počítat s Boží milostí. Víla se proto rozhodne vyprávět historii jezera.
U Novogrodku se kdysi za časů litevského krále Mendoga nacházelo město Svitež. Vylovená dívka byla dcerou knížete města. Když ruské vojsko vtrhlo do Litvy a blížilo se k městu, prosila dívka Boha, aby ji i obyvatele města zachránil před potupou a smrtí. Bůh její prosbu vyslyšel, proměnil město v jezero a jeho obyvatele v bílé květy, symbolizující nevinnost. Ruští vojáci bílé květy trhali, aby si jimi ozdobili přílbice anebo si z nich upletli věnce. Kouzlo však způsobilo, že každého z nich, kdo se kvítku dotkl, potkala smrt.STRUŻYŃSKA, Adrianna. Świteź – interpretacja i streszczenie ballady. Poezja.org. Dostupné online
Svitežanka thumb|Svitežanka, olej na plátně od Kazimierze Alchimowicze z roku 1900 Balada Svitežanka (Świtezianka) ilustruje lidovou moudrost, že porušení slibu věrnosti daného milované osobě je velkým zločinem a zaslouží si trest. Vypráví příběh o zkoušce, kterou dívka, z počátku vypadající jako obyčejná smrtelnice, podrobí mladého muže, který je do ní zamilovaný. Oba chodí spolu večer na procházku kolem jezera Svitež. Mladík přísahá své milované věrnost a ona ho varuje před následky porušení slibu. Tu se však objeví krásná cizinka, která mladíka přemlouvá, aby s ní žil, a mladík s tím souhlasí. Cizinka a dívka jsou ale ta samá osoba, ve skutečnosti jedna z vodních víl jezera, které byly nazývány Svitežanky. Za trest, že porušil svůj slib, mladík zmizí v rozbouřených vlnách jezera, a od té doby se objevuje na jezeře přízrak mladé dívky a zoufalého mladého muže.STRUŻYŃSKA, Adrianna. Świtezianka – interpretacja. Poezja.org. Dostupné online
Rybka thumb|Rybka, olej na plátně od Ludwika Kurelly z roku 1869 Balada Rybka ilustruje zásady lidové morálky, podle nichž každý špatný čin musí být potrestán. Vypráví příběh prosté dívky, která se zapletla do milostného vztahu s mladým pánem z nedalekého zámku. Pán jí slíbil lásku a dokonce i sňatek, ale nakonec ji opustil a rozhodl se oženit s bohatou nevěstou. Zpráva o jeho svatbě s jinou ženou zlomila dívce srdce. Její bolest byla o to větší, že se jí z milostného vztahu narodilo nemanželské dítě. Navzdory obavám o osud svého syna se dívka rozhodne spáchat sebevraždu. Svěří dítě jednomu dobrému sluhovi ze zámku a vrhne se do vod jezera Svitež. Vodní víly Svitežanky jí přijmou do svého kruhu a promění ji v rybku.
Sluha se svěřeným dítětem přichází k jezeru a volá jeho matku, aby je nakrmila. Když rybka uslyší volání a pláč dítěte, vynoří se z vody a přijme lidskou podobu. Tak může každé ráno a večer svého syna ukolébat a nakrmit. Jednoho dne se ale sluha s dítětem musí schovat do křoví, protože po břehu jezera se prochází pán ze zámku se svou manželkou. Sluha čeká dlouho, ale manželé se nevrací. Vyrazí proto na místo, kde se vždy setkával s dívkou. Zde najde balvan, který svým tvarem připomíná dvě lidská těla. Sluha pochopí, že pán a jeho žena byli potrestáni nadpřirozenými silami, a odchází s modlitbou na rtech.STRUŻYŃSKA, Adrianna. Rybka – interpretacja. Poezja.org. Dostupné online
Otcův návrat thumb|Otcův návrat, ilustrace z roku 1911 Balada Otcův návrat (Powrót taty) byla napsána v květnu roku 1820 a vyznačuje se tím, že v ní není žádný fantastický motiv. Její jazyk je blízký hovorové řeči a její kompozice připomíná lidovou pohádku.
Balada začíná tím, že matka posílá děti k posvátnému obrazu na kopci za městem. Mají se zde modlit za bezpečný a rychlý návrat otce, obchodníka, který je na obchodní cestě. Matka se bojí o osud svého manžela, ví, že mu hrozí útoky lupičů i divokých zvířat skrývajících se v lesích. Děti se také bojí o svého otce, a proto se upřímně modlí. Modlitbu přeruší klapot kopyt koní vracejících se kupců.
Otec se po dlouhé odluce radostně vítá se svými dětmi, když tu jsou všichni přepadeni skupinou lupičů. Uprostřed rabování však vůdce lupičů najednou poručí, aby lupiči vše vrátili a odešli. Ukázalo se, že skupina lupičů se již dlouho připravovala na přepadení kupecké výpravy. Tohoto dne se náhodou stali svědky modlitby dětí za bezpečný návrat otce. Zpočátku je tato scéna pobavila, ale postupem času pocítí jejich vůdce výčitky svědomí. Všechny tedy propustí a požádá obchodníkovy děti o modlitbu.STRUŻYŃSKA, Adrianna. Powrot_taty – interpretacja. Poezja.org. Dostupné online
Marylin hrob V díle Marylin hrob nebo také Kurhan Maryly (Kurhanek Maryli), básník navázal na idylické a pastýřské tradice, které byly populární v literatuře osvícenství. Samotnou báseň pak žánrově označil jako romanci. Formálně se báseň podobá dramatickému útvaru, ve kterém jsou sloky výpověďmi jednotlivých postav.
Maryla byla mladá dívka, která nedávno zemřela. Její hrob je tak krásně vyzdoben, že upoutá pozornost cizince, který pluje po řece Němen. Muž se rozhodne zeptat se místní dívky, čí je to hrob. Dívka mu odpoví, že je to hrob Maryly, která bydlela v nedaleké chalupě. Každé ráno hrob navštěvují mladík Jaś, Marylina matka a dívčina přítelkyně. Přinášejí čerstvé květiny a truchlí nad svou ztrátou. Muž se tedy rozhodne, že se schová za hromadou větví, aby se dozvěděl něco o zesnulé.