Římskokatolická farnost Staňkov je územním společenstvím římských katolíků v západočeském městě Staňkov v okrese Domažlice s farním kostelem svatého Jakuba Staršího. Je jednou z osmi farností domažlického vikariátu plzeňské diecéze. Administrátorem farnosti je P. Przemyslaw Ciupak, synodní delegátkou je Jana Vacíková. Od 3. února 2005 je farnost právním i faktickým nástupcem zrušené farnosti Osvračín. Historie Nejstarší zmínka o plebánii a kostele ve vsi Staňkově je z roku 1271, kdy se stala majetkem kláštera v Chotěšově, z následujícího roku je zmínka o plebánu Kunradovi. Dalšími známými plebány jsou P. Havel, který v roce 1383 měnil své místo s P. Velislavem, plebánem v Častolovicích. V roce 1425 byla ves Staňkov i městečko Staňkov, založené chotěšovským klášterem na druhém břehu Radbuzy, zastaveno majiteli horšovotýnského panství. Roku 1498 je zmiňován kněz Jan, který pro kostel získal darem gotický misál.
Od roku 1616 jsou známi kněží, kteří ve Staňkově působili, od roku 1649 jsou vedeny matriční knihy. V průběhu 17. století byl barokně upraven gotický presbytář kostela, v roce 1673 jeho věž a roku 1738 byla přestavěna loď. Během působení kněze Jana Bonhomia získal kostel barokní oltář, roku 1718 byla dřevěná fara nahrazená za zděnou, od roku 1740 začali na faře působit kaplani. Farář Jan Balzar založil na místní škole knihovnu a zavedl farní kroniku, jeho nástupce P. Karel Bílý ji začal psát v českém jazyce. Za faráře Karla Trnky byly z veřejné sbírky opraveny oltáře, jeho nástupce P. Max Pitterman nechal kostel zrekonstruovat a elektrifikovat, zasloužil se o výstavbu kaple Panny Marie Lurdské na Mastníku a o zřízení místního sirotčince v průběhu první světové války. Po válečných rekvizicích pořídil P. Josef Král do kostela nové zvony a za jeho působení došlo k povýšení místní farnosti na děkanství. V průběhu působení faráře Františka Hrušky, který zřídil poutní vlaky na Svatou Horu u Příbrami, založil místní včelařský spolek a zavedl Farní věstník, došlo v roce 1938 ke sloučení vsi a města Staňkov v jednu obec. Farář Jan Kubín, který byl zároveň vikářem horšovskotýnského vikariátu, zavedl na faru vodovod a nechal v letech 1968–1972 opravit filiální kostel svatého Jiljí v Hlohové. V 90. letech 20. století byla opravena fara. Duchovní správa Přehled duchovních správců:
Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky Kostely1.Kostel svatého Jiljí Hlohová neslouží se pravidelně filiální kostel 2. Kostel Narození Panny Marie Osvračínbližší informace o bohoslužbách filiální kostel 3. Kostel svatého Jakuba Staršího Staňkov II bližší informace o bohoslužbách farní kostel Kaple4. Kaple svatého Jana a Pavla Čermná neslouží se pravidelně obecní kaple 5. Kaple svatého Jana Nepomuckého Horní Kamenice neslouží se pravidelně obecní kaple —6. Kaple svatého Jana Nepomuckého Krchleby neslouží se pravidelně kaple —7. Kaple svatého Václava Křenovy neslouží se pravidelně obecní kaple —8. Kaple Panny Marie Pomocné Mimov neslouží se pravidelně kaple —9. Kaple svaté Maří Magdaleny Puclice neslouží se pravidelně obecní kaple 10. Kaple Panny Marie Lurdské Staňkov II neslouží se pravidelně kaple — Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky
Odkazy Reference
Související články Staňkov Římskokatolická farnost Osvračín
Staňkov Kategorie:Staňkov (okres Domažlice) Kategorie:Osvračín