Klitoromegalie (, někdy také nazývaná jako Makroklitoris) je abnormální zvětšení klitorisu. Původ zvětšení může být jak vrozený, tak získaný uměle, nebo v důsledku nemoci. Záměrné zvětšení klitorisu je formou tělesné modifikace, které se dosahuje užíváním anabolických steroidů, zejména testosteronu. Může k tomu dojít v rámci změny pohlaví. Klitoromegalie se klinicky odlišuje od zvětšení klitorisu pozorovaného při pohlavním vzrušení.
Klasifikace klitoromegalie Stupeň genitální nejednoznačnosti se běžně měří podle Praderovy klasifikace. Klasifikaci tvoří šest vzestupných stupňů maskulinizace. První stupeň se popisuje jako „ženské vnější genitálie s klitoromegalií“. Druhý nejvyšší – pátý stupeň lze popsat jako „pseudopenis vypadající jako normální mužské vnější genitálie“.
Příčiny Klitoromegalie je vzácné onemocnění, které může být přítomno již od narození, nebo může být získáno později v životě. Pokud lékaři indikují klitoromegalii už při narození dítěte, může být jednou z příčin kongenitální adrenální hyperplázie, protože při tomto stavu nadledviny ženského plodu produkují další androgeny a novorozenec má nejednoznačné genitálie, které nelze jednoznačně popsat jako mužské nebo ženské. U těhotných žen, které během těhotenství dostávaly norethisteron, dochází k maskulinizaci plodu, což vede ke zvětšení klitorisu. Tato příčina není dnes tolik častá kvůli využívání bezpečnějších progestogenů. Zvětšení může být také způsobené autozomálně recesivní vrozenou poruchou známou jako Fraserův syndrom.
U získané klitoromegalie je hlavní příčinou endokrinní hormonální nerovnováha postihující dospělého člověka, včetně syndromu polycystických vaječníků a hypertektózy. Příčinou získané klitoromegalie mohou být také patologie postihující vaječníky a další endokrinní žlázy. Mezi tyto patologie mohou patřit virulentní nádory (např. arhenoblastom) a nádory, které postihují nervová vlákna. V některých případech je příčinou cysta na klitorisu. U některých případů nelze určit žádnou klinickou nebo hormonální příčinu.
Bodybuilderky a atletky, které užívají androgeny především pro zvýšení svalového růstu, síly a vzhledu, mohou trpět zvětšením klitorisu a zvýšeným libidem. U žen, které užívají testosteron z léčebných důvodů (léčba nízkého libida, prevence osteoporózy, jako součást antidepresivní léčby atd.), může dojít k určitému zvětšení klitorisu, ačkoli dávky oprávněné pro tyto stavy jsou mnohem nižší.
Možnosti léčby Existují chirurgické i nechirurgické metody léčby zvětšeného klitorisu. Pro rozlišení nejvhodnějšího přístupu k léčbě je potřeba provotně popsat příčinu zvětšení klitorisu.
Chirurgické metody zmenšení klitorisu Při chirurgickém zmenšení klitorisu se využívá tří typů operací – klitoroplastiky, klitoridektomie a techniky šetřící tělo, která je speciálním podtypem klitoroplastiky. Obecná klitoroplastika spočívá v částečné amputaci zevní části klitorisu, kdy je zachovaný pahýl o délce 0,5 cm. Žalud klitorisu je přišit ke zbytku klitorální houbovité tkáně.
Anatomický popis stavu V Atlas of Human Sex Anatomy, který napsal Robert Latou Dickinson v roce 1849, popsal Dickinson rozměry typického klitorisu na šířku mezi 3 až 4 mm. Na délku dosahuje klitoris velikosti 4 až 5 mm podle Dickinsona. Na druhou stranu v lékařské literatuře z oboru porodnictví a gynekologie je častou definicí klitoromegalie, pokud je klitorisový index (součin šířky a délky klitorisu) větší než 35 mm2. Takový povrch klitorisu je dvakrát větší než netypický klitoris.
Porušování lidských práv u pacientek Částečné nebo úplné chirurgické zmenšení klitorisu je vysoce kontroverzní. Řada pacientek, které podstoupily zákrok, popisovaly ztrátu tělesného citu v oblasti genitálu a omezení osobnostní autonomie. V posledních letech instituce zabývající se lidskými právy kritizovaly chirurgické řešení tohoto zvětšení. V roce 2013 bylo v lékařském časopise zveřejněno, že čtyři nejmenované elitní sportovkyně z rozvojových zemí musely podstoupit gonadektomii a částečné zmenšení klitorisu, pokud chtěly pokračovat ve sportovní kariéře. Ke kariérnímu ultimátu se elitní sportovkyně dostaly poté, co klinické testy na přítomnost testosteronu v krvi ukázaly nedostatek 5α-reduktázy 2. V dubnu 2016 odsoudil zvláštní zpravodaj OSN pro zdraví Dainius Pūras tento zákrok u sportovkyň jako formu mrzačení ženských pohlavních orgánů, který se uskutečnil: „Při absenci symptomů nebo zdravotních problémů, které by tyto zákroky opravňovaly.“
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Onemocnění pohlavních orgánů