Josef Rodler von Roithberg ( Joseph Rodler Edler von Roithberg) (17. září 1864 Svatý TomášMatriční záznam o narození in: Státní oblastní archiv v Třeboni dostupné online – 26. května 1933 Turrach) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1883 a jako nižší důstojník absolvoval několik zaoceánských cest. Později byl velitelem několika válečných lodí a působil také v námořní administraci na ministerstvu války. Za první světové války zastával funkci náčelníka štábu válečné flotily (1913–1917) a nakonec byl jako zástupce přednosty námořní sekce na ministerstvu války současně zástupcem vrchního velitele námořnictva (1917–1918). Postupoval v hodnostech (kontradmirál 1915, viceadmirál 1918) a získal i šlechtický titul (1918). Ještě v průběhu války byl přeložen na podružnou funkci velitele C. k. námořní akademie a po rozpadu monarchie byl odeslán do penze.
Životopis náhled|vlevo|SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia, vlajková loď kapitána Rodlera 1911–1912 Pocházel z jižních Čech, narodil se do rodiny, která v několika generacích sloužila ve správě lesů u knížat Schwarzenbergů, jeho otec Thomas Josef Rodler byl revírníkem.Genealogie rodiny Rodlerů dostupné online V letech 1879–1883 studoval na C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1882; Vídeň, 1882; s. 70 dostupné online K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1883 a v letech 1883–1884 absolvoval cestu kolem břehů Afriky na korvetě SMS Donau. Poté vystřídal službu na lodích SMS Radetzky a SMS Kaiser Max. V letech 1886–1888 byl účastníkem dvouleté expedice na Dálný východ pod velením kapitána Franze Müllera na korvetě SMS Aurora. V roce 1888 získal hodnost praporčíka, absolvoval kurz pro obsluhu torpéd a poté působil u zbrojního arzenálu v Pule.
V letech 1893–1896 působil jako instruktor dělostřeleckého výcviku na cvičné lodi SMS Novara pod velením kapitána Karla Spetzlera.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1895; Vídeň, 1895; s. 171 dostupné online Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1893Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1894; Vídeň, 1894; s. 1161 dostupné online, poručík I. třídy 1897)Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1898; Pula, 1898; s. 450 dostupné online a v letech 1897–1898 absolvoval další zaoceánskou plavbu na lodi SMS Donau. Cesta vedla přes Atlantský oceán do Karibiku a severní Ameriky se zastávkou v New Orleans. Během pobytu v USA byl Rodler nakrátko jmenován vojenským a námořním atašé ve Washingtonu (1898).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 141 dostupné online Na zpáteční cestě se loď krátce zastavila v Glasgow. Po návratu sloužil na křižníku SMS LeopardRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 152 dostupné online a poté již získal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů. V letech 1901–1904 vedl technickou námořní školu a souběžně byl přidělen k velení námořní pěchoty. V letech 1904–1905 sloužil jako první důstojník na bitevní lodi SMS Habsburg pod velením kapitána Heinricha Denniga.Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 44 dostupné online a poté na dělostřelecké cvičné lodi SMS Radetzky kapitána Adolfa Sobieczkyho.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1906; Vídeň, 1906; s. 172 dostupné online
K datu 1. listopadu 1906 byl povýšen na korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1906; s. 1260 dostupné online s přidělením pozice prvního důstojníka na obrněné lodi SMS Custozza, která sloužila jako cvičná loď pro kadety námořní akademie. V roce 1908 byl jmenován velitelem torpédové lodi SMS Magnet. V hodnosti fregatního kapitána (1. listopadu 1909)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1909; s. 1349 dostupné online byl povolán do Vídně, kde byl přidělen k prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 158 dostupné online Od roku 1910 byl zástupcem ředitele prezidiální kanceláře Eugena Chmelarže.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 331 dostupné online
náhled|vlevo|SMS Erzherzog Karl, vlajková loď kapitána Rodlera v letech 1912–1913 V letech 1911–1912 byl velitelem bitevní lodi SMS Kaiserin und Königin Maria TheresiaRang- und Einteilungs.iste der k. u. k. Kriegsmarine 1911; Vídeň, 1911; s. 196 dostupné online a k datu 1. listopadu 1911 získal hodnost kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1911; s. 1384 dostupné online S lodí SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia podnikl téměř roční cestu po Středomoří se zastávkami na řeckých ostrovech (Korfu), Blízkém východě (Bejrút, Jaffa) a nakonec v severní Africe (Alexandrie, Tripolis).Plavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu dostupné online V roce 1912 byl krátce přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a následně byl velitelem bitevní lodi SMS Erzherzog Karl (1912–1913).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 202 dostupné online Od října 1913 byl vedl kancelář vrchního námořního velení v PuleWAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 138 dostupné online a současně byl pobočníkem vrchního velitele námořnictva Antona Hause.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1257 dostupné online Na začátku první světové války byl jmenován náčelníkem štábu válečné flotily a k datu 1. května 1915 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 13 dostupné online Po náhlém úmrtí Karla Kailera byl v únoru 1917 povolán znovu na ministerstvo války a stal se zástupcem přednosty námořní sekce, tím pádem i zástupcem vrchního velitele námořnictva (Maximilian Njegovan).WAGNER, Walter: Die obersten Behörden der k.u.k. Kriegsmarine 1856-1918; Vídeň, 1961; s. 139 dostupné online Z této funkce byl odvolán v březnu 1918 a ke dni 1. května 1918 dosáhl hodnosti viceadmirála.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 11 dostupné online V závěru první světové války zastával podružnou funkci ředitele C. k. námořní akademiePřehled velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online, která v té době sídlila v Braunau am Inn.ČlánekDie K.u.K. Marineakademie 1914–1918 in: Die Flagge, 04/2017 dostupné online Po zániku monarchie byl k datu 31. prosince 1918 penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 153 dostupné online a od té doby žil v soukromí. Zemřel v Turrachu ve Štýrsku 26. května 1933 ve věku 68 let.
Oženil se až ve vyšším věku, v roce 1917 se jeho manželkou stala Greta Branowitzer-Rodlerová.Wiener genealogisches Taschenbuch, 8. díl; Vídeň, 1937; s. 152 Z manželství se narodil jediný syn Hardo Rodler von Roithberg (1918–1944), který se za druhé světové války vyznamenal jako kapitán německého válečného námořnictva a na pozici velitele ponorky U-989 zahynul při jejím potopení u Faerských ostrovů.Hardo Rodler na webu uboat.net dostupné onlineHardo Rodler von Roithberg na webu valka.cz dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1918 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Roithberg (predikát byl odvozen od rodného příjmení Josefovy matky Aloisie, rozené Hönnerové von Roithberg). Nobilitace proběhla na základně osobního rozhodnutí císaře Karla I. 4. ledna 1918, příslušný diplom byl vystaven ministerstvem vnitra 25. ledna 1918.ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 89 ISSN 0036-5246 V uděleném erbu byla kromě tradičních heraldických zvířat (černý orel, jednorožec) vyobrazena také zlatá admirálská loď v modrém poli.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 392–393 (heslo Rodler z Roithbergu) ISBN 978-80-905324-3-4 Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vysokých vyznamenání.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 67, 200 dostupné online
60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1906) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Františka Josefa (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1918)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1923; Biblio Verlag Osnabrück, 2006; 412 s. ISBN 978-3764825201
Externí odkazy Profesní biografie Josefa Rodlera na webu Rakouského státního archivu
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Úmrtí 26. května Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Muži