Anton von Triulzi ( Anton Adalbert Wilhelm Edler von Triulzi) (28. června 1863 Celje – 6. listopadu 1926 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál slovinského původu. Pocházel z důstojnické rodiny a od roku 1882 sloužil u c. k. námořnictva. Později si doplnil vzdělání v přírodních oborech na Vídeňské univerzitě a byl účastníkem vědeckých expedicí do Rudého moře. Uplatnil se také jako pedagog a spisovatel, jako námořní důstojník byl později velitelem několika válečných lodí. V roce 1912 byl penzionován, ale za první světové války reaktivován. V letech 1914–1917 zastával funkci velitele C. k. námořní akademie a v roce 1915 dosáhl hodnosti kontradmirála. Po rozpadu monarchie žil v soukromí ve Štýrsku.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Zenta, vlajková loď kapitána Triulziho v letech 1909–1910 Byl synem c. k. plukovníka Antona Triulziho (1826–1891), který měl slovinské předky (původní příjmení Trulc).Anton von Triulzi in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online Studoval vojenskou kadetní školu v Sankt Pölten a v letech 1878–1882 absolvoval C. k. námořní akademii v Rijece.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1881; Vídeň, 1881; s. 70 dostupné online K námořnictvu vstoupil jako kadet v roce 1882Almanach für die K.u.K. Kriegs-Marine 1886; Pula, 1885; s. 292 dostupné online a vystřídal službu na různých lodích. Další průpravu získal na cvičné lodi SMS Novara a v letech 1885–1886 absolvoval zaoceánskou plavbu na korvetě SMS Frundsberg pod velením kapitána Semseye.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 106 dostupné online Cesta vedla ze Středozemního moře Suezským průplavem přes Rudé moře k břehům Indie, kde kotvila v Kalkatě, Madrasu, Bombaji a na Cejlonu.KALECKÁ, Karolína: Výzkumné plavby rakouského (rakousko-uherského) námořnictva v letech 1848–1914; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha, 2014 (diplomová práce); s. 90–93 V roce 1886 získal hodnost praporčíkaKais. Königl. Militär Schematismus 1887; Vídeň, 1886; s. 983 dostupné online a na cvičné lodi SMS Velebich absolvoval důstojnický kurz pro obsluhu torpéd.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1887; Vídeň, 1887; s. 87 dostupné online
V letech 1892–1894 si doplnil vzdělání na Vídeňské univerzitě, kde navštěvoval přednášky z geologie, astronomie a meteorologie. Mezitím postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1892,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1893; Vídeň, 1893; s. 1113 dostupné online poručík I. třídy 1896).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1897; Vídeň, 1896; s. 1120 dostupné online Od roku 1895 byl několik zaměstnán u Hydrografického úřadu v Pule, kde se věnoval měření gravitace ve Středozemním moři. Jako dělostřelecký důstojník na parníku SMS Pola kapitána Potta byl účastníkem dvou vědeckých výprav do Rudého moře (1895–1896,Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1896; Vídeň, 1896; s. 169 dostupné online 1897–1898).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 166 dostupné online Poznatky z cest publikoval v několika odborných článcích pod hlavičkou C. k. akademie věd a umění, která tyto expedice iniciovala. Mezitím působil také u arzenálu v Pule a získal pod velení menší plavidla typu torpédových člunů. V letech 1899–1902 působil jako pedagog na C. k. námořní akademiiSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1901; Vídeň, 1900; s. 1215 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1901; Vídeň, 1901; s. 143 dostupné online a v roce 1902 se jako navigační důstojník na křižníku SMS Kaiser Karl VI. kapitána DregeraRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 165 dostupné online plavil na Dálný východ. Cesta vedla přes Suezský průplav a Indický oceán do východní Asie, kde loď kotvila v několika čínských přístavech (Hongkong, Šanghaj), další zastávky se konaly v Japonsku (Jokohama, Nagasaki) a v ruském Vladivostoku.Plavby válečných lodí c.k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu, s. 71–73 dostupné online Po návratu z této cesty byl prvním důstojníkem na křižníku SMS ZentaRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegs-Marine 1904; Vídeň, 1904; s. 167 dostupné online a korvetě SMS Frundsberg. V letech 1904–1905 byl velitelem parníku SMS Taurus, který sloužil jako staniční loď v Istanbulu.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1904; Vídeň, 1904; s. 174 dostupné online
náhled|vlevo|Zámek Hof v Dolním Rakousku, sídlo C. k. námořní akademie za první světové války V hodnosti korvetního kapitána (1. května 1906)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1906; s. 1260 dostuné online byl prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS Erzherzog Karl kapitána Johna (1906–1907),Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 157 dostupné online další dva roky strávil jako velitel staniční lodi SMS Bellona vyřazené již z aktivní služby (1907–1909).Rang- und Eintheilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 188 dostupné online Mezitím byl povýšen na fregatního kapitána (1. listopadu 1908)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1909; s. 1349 dostupné online a v letech 1909–1910 byl velitelem křižníku SMS Zenta, který v rámci záložní eskadry kotvil v Terstu.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 178 dostupné online V roce 1910 byl přeložen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule a k datu 1. května 1911 obdržel hodnost kapitána řadové lodi.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1911; s. 1384 dostupné online V letech 1911–1912 byl šéfem štábu eskadry admirála Lanjuse.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 189 dostupné online
K datu 1. července 1912 byl penzionován,SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 189 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 1269 dostupné online ale na začátku první světové války se vrátil do aktivní služby. V srpnu 1914 byl jmenován velitelem C. k. námořní akademie, která byla tehdy z bezpečnostních důvodů přestěhována z Rijeky do dolnorakouského zámku Hof a později do Braunau.Přehled velitelů C. k. námořní akademie na webu moja-rijeka.eu dostupné online K datu 3. listopadu 1915 byl povýšen do hodnosti kontradmirála.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1916; Vídeň, 1916; s. 140 dostupné online Ve funkci velitele námořní akademie setrval do července 1917 a od té doby žil v soukromí.
Po odchodu do výslužby žil ve Štýrském Hradci, kde zemřel 6. listopadu 1926 ve věku 63 let.
V roce 1893 se oženil s Elisabeth Mohrovou (1868–1955), dcerou německého bankéře a konzula, manželství zůstalo bezdětné. Díky manželce byl švagrem německého admirála Reinharda Scheera (1863–1928), významného velitele císařského německého námořnictva za první světové války v Severním moři.
Tituly a ocenění Po nobilitaci svého otce v roce 1877 užíval šlechtický titul Edler von.Erbovní listina Antona Triulziho (1877) na webu Rakouského státního archivu dostupné online Během služby u námořnictva se stal nositelem vysokých vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 214 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1895) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1912) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa s válečnou dekorací (1917)
Zahraničí 60x60pixelů rytířský kříž Řádu sv. Mořice a Lazara (1895, Itálie) 60x60pixelů Řád Medžidie III. třídy (1905, Osmanská říše)
Odkazy
Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 24–29 (heslo Anton von Triulzi) ISBN 3-7648-2520-0
Externí odkazy Anton von Triulzi in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 28. června Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Narození v Celji Kategorie:Úmrtí 6. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1926 Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži