Tento článek popisuje geografické poměry v Íránu.
Poloha a rozloha Írán se rozkládá v jihozápadní Asii mezi 24° a 40° severní šířky a 44° a 64° východní délky.
Krajní body Krajní body ÍránuBodNázevPolohaProvincieSouřadniceNejsevernější bod–vesnice QúšZápadní ÁzerbájdžánNejjižnější bod *–vesnice PasábandarSístán a Balúčistán–ostrov Abú MúsáHormozgánNejvýchodnější bod–vesnice KúhakSístán a BalúčistánNejzápadnější bod–vesnice Sílú Ma'qúlZápadní ÁzerbájdžánGeografický střed (těžiště)Hodinová věž Márkárměsto JazdJazd* Ostrov Abú Músá je sporné území, které si nárokuje jak Írán, tak Spojené arabské emiráty.
Rozloha Rozloha Íránu činí 1 648 195 km² (včetně vodních ploch), čímž se řadí na 6. místo v Asii a 17. místo ve světě. Bez započtení 116 600 km² vodních ploch se jedná o dvacátou největší zemi na světě.
Státní hranice Írán má společné hranice se sedmi státy: na severu s Ázerbájdžánem (689 km), Arménií (44 km) a Turkmenistánem (1 148 km), na východě s Afghánistánem (921 km) a Pákistánem (959 km) a na západě s Tureckem (534 km) a Irákem (1 599 km). Celková délka hranice je 5 894 km. Na severu je navíc Írán ohraničen Kaspickým mořem a na jihu Ománským a Perským zálivem, přičemž délka pobřeží činí přibližně 2 440 km.
Povrch (reliéf)
Írán je převážně hornatá země. Většina území v leží v nadmořské výšce nad 460 metrů a jedna šestina nad 1 980 m. náhled|Topografie Íránu náhled|Nejvyšší hora Íránu Damávand Střední a východní část Íránu tvoří Íránská náhorní plošina (přibližně 60 % rozlohy země) s průměrnou nadmořskou výškou 1 200 m n. m. Její severní část tvoří pohoří Alborz a Kopet Dag, zatímco jižní část tvoří Perský záliv. Na západě je ohraničena pohořím Zagros a Kurdistánskými horami a na východě Východoíránskými horami. Na území náhorní plošiny se nacházejí dvě rozsáhlé pouště: Dašt-e Kavír a Lút, které pokrývají přibližně 50 % rozlohy země.
V Íránu se nachází pouze dvě nížiny, a to Chúzistánská na jihozápadě a pobřežní u Kaspického moře na severu.
Nejvýše položené místo: Damávand (5 609 m n. m.; pohoří Alborz, provincie Mázandarán) Nejníže položené místo: Kaspické moře (−28 m n. m.; na hranici Asie a Evropy) Průměrná nadmořská výška: 1 305 m n. m.
Vodstvo V důsledku variability klimatu, nadměrného využívání dostupných vodních zdrojů, upřednostňování hospodářského rozvoje a změny klimatu se Írán potýká s nedostatkem vodních zdrojů. Írán také trápí malé zásoby podzemní vody.
Vodní toky Nejvyššího průtoku dosahují íránské řeky v období dešťů (říjen až březen), nejnižšího v období sucha (zbytek roku). Íránské řeky se vyznačují obrovskými výkyvy v průtoku, např. řeka Karún má v období dešťů desetkrát větší průtok než v období sucha. Jedinou splavnou řekou v zemi je Karún.
Nejdelší řeka: Karún (950 km) Největší průměrný průtok: Karún (575 m3/s, Ahváz)
Vodopády V Íránu se nachází přibližně 392 vodopádů.
Vodní plochy Mezi nejvýznamnější íránská jezera patří Hámún a Urmijské jezero, které je se svou rozlohou přibližně 6 000 km² největším íránským jezerem a šestým největším slaným jezerem na zemi.
Počasí a klima Podnebí v Íránu je rozmanité, od suchého a polopouštního v centrální části až po subtropické na severu u Kaspického moře. V severní části země teploty zřídka klesají pod bod mrazu a v létě nepřekračují 29 °C. Na západě země činí průměrný roční úhrn srážek 1 700 mm, zatímco ve východní části 680 mm.
Odkazy
Reference
Externí odkazy