Zábřežská vrchovina (německy Hohenstädter Bergland; dříve spolu s Mohelnickou brázdou a Hanušovickou vrchovinou tvořící Jižní podhoří Hrubého Jeseníku), se rozprostírá na severozápadě Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Orlických hor.
Přírodní podmínky
Poloha a rozloha Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.
Rozloha: 734 km² Nejvyšší vrcholy: Lázek (715 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.) Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula
Geologie Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.
Geomorfologie Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník. Bouzovská vrchovina náhled|Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny) Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu. Drozdovská vrchovina Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny. Mírovská vrchovina Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.
Seznam geomorfologických jednotek: Provincie: Česká vysočina Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava Podsoustava: Jesenická podsoustava Celek: Zábřežská vrchovina Podcelek: Bouzovská vrchovina Okrsek: Ludmírovská vrchovina Okrsek: Přemyslovická pahorkatina Podcelek: Mírovská vrchovina Okrsek: Maletínská vrchovina Okrsek: Žádlovická pahorkatina Podcelek: Drozdovská vrchovina Okrsek: Rovenská pahorkatina Okrsek: Zborovská vrchovina
Hydrologie náhled|Třebůvka mezi obcemi Kadeřín a Doly
Řeky Březná Moravská Sázava Mírovka Třebůvka
Vegetační stupně Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).
Krajinný pokryv náhled|Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny 59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.
Biocentra Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy. Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně
Chráněná území
Národní přírodní památky Kosířské lomy (kód 6125/23,52 ha) náhled|Přírodní památka Taramka
Přírodní památky Brus (přírodní památka) (kód 899/37,88 ha) Geologické varhany (kód 708/0,76 ha) Na Kozénku (kód 1012/0,59 ha) Rodlen (kód 2019/34,41 ha) Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,60 ha) Taramka (kód 1078/25,36 ha) U nádrže (kód 1226/2,39 ha)
Národní přírodní rezervace Špraněk (kód 440/102,29 ha)
Přírodní rezervace náhled|Přírodní rezervace Průchodnice Malý Kosíř (kód 1731/8,05 ha) Průchodnice (kód 1013/20,71 ha) Rudka (kód 1248/21,00 ha) Selský les (kód 385/13,43 ha) Selský potok (kód 1496/6,83 ha) Terezské údolí (kód 3371/85,75 ha) V dole (kód 450/4,39 ha)
Přírodní park náhled|Přírodní park Kladecko Přírodní park Bohdalov-Hartinkov Přírodní park Březná Přírodní park Kladecko Přírodní park Velký Kosíř Přírodní park Žádlovice
Živočištvo Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj. Obojživelníci: skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý Plazi: užovka obojková, zmije obecná Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků) Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj. Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens. Korýši: rak říční Hmyz: Brouci: Krascovití – Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití – Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití – Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.
Turistika
Města Mohelnice Moravská Třebová Zábřeh
Hrady, zámky, tvrze náhled|Kostel Narození Panny Marie a zámek Konice Bílá Lhota (zámek) Bouzov (hrad) Cimburk-Trnávka (hrad) Hoštejn (hrad) Jesenec (zámek) Konice (zámek) Mírov (hrad) Moravská Třebová (zámek) Podolí (tvrz) Špránek (zřícenina hradu) Tatenice (zámek) Vraní Hora (zřícenina hradu) Vranová Lhota (zámek) Zábřeh na Moravě (zámek) Žádlovice (zámek)
Historické zajímavosti rozhledna na Lázku
Vodácké možnosti Březná Moravská Sázava Třebůvka
Fotogalerie
Panorama
Reference
Kategorie:Vrchoviny v Česku Kategorie:Jesenická oblast Kategorie:Geomorfologické celky v Česku