Tento článek popisuje geografické poměry v Turecku.
Poloha a rozloha Turecko je transkontinentální stát nacházející se převážně v Anatolii v jihozápadní Asii (97 % rozlohy země) a s relativně malou částí zvanou Východní Thrákie v jihovýchodní Evropě. Asijská část je od té evropské oddělena Marmarským mořem a průlivy Bospor a Dardanely. Turecko má zhruba obdélníkový tvar s délkou přes 1 600 km a šířkou asi 800 km. Rozkládá se mezi 36° a 42° severní šířky a 26° a 45° východní délky. Úhlovou vzdálenost 19° 08' mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším bodem urazí Slunce při své zdánlivé pouti kolem Země za 76 minut.
Krajní body Krajní body TureckaBodNázevPolohaProvincieSouřadniceNejsevernější bod–okres KofçazKırklareliNejjižnější bod–okres YayladağıHatayNejvýchodnější bod–okres AralıkIğdırNejzápadnější bodİnce Burunokres GökçeadaÇanakkaleGeografický střed (těžiště)–poblíž vesnice YukarıhasinliKayseri
Rozloha Rozloha Turecka činí 783 562 km² (včetně vodních ploch), čímž se řadí na 36. místo ve světě.
Státní hranice Turecko má společné hranice s osmi státy: na severozápadě s Bulharskem (223 km) a Řeckem (192 km), na severovýchodě s Gruzií (273 km), na jihovýchodě s Irákem (367 km) a Sýrií (899 km) a na východě s Arménií (311 km), Ázerbájdžánem (17 km) a Íránem (534 km). Celková délka hranice je 2 816 km. Na severu je navíc Turecko ohraničeno Černým mořem, na jihu Středozemním mořem a na západě Egejským mořem. Délka pobřeží včetně ostrovů činí 8 333 km.
Geografické regiony náhled|Mapa geografických regionů: Marmarský (tmavě zelená), Černomořský (světle zelená), Egejský (modrá), Střední Anatolie (hnědá), Východní Anatolie (oranžová), Středomořský (fialová) a Jihovýchodní Anatolie (žlutá). Od roku 1941 je Turecko rozděleno do sedmi geografický regionů.
Jihovýchodní Anatolie (59 176 km²; 7,5 % rozlohy země) Marmarský region (67 000 km²; 8,5 % rozlohy země) Egejský region (85 000 km²; 12 % rozlohy země) Středomořský region (122 927 km²; 16 % rozlohy země) Černomořský region (143 537 km²; 18 % rozlohy země) Střední Anatolie (163 057 km²; 18 % rozlohy země) Východní Anatolie (165 436 km²; 21 % rozlohy země)
Povrch (reliéf) náhled|Ararat, nejvyšší hora Turecka Turecko je převážně hornatá země, přičemž nejhornatější je východní část. Přibližně 60 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 metrů. Jednu třetinu území tvoří náhorní plošiny a zbylých 10 % nížiny.
Mezi nejvyšší pohoří patří Pontské hory na severovýchodě, Taurus na jihu a jihovýchodě a Arménská vysočina na východě. Nejrozsáhlejšími nížinami jsou Çukurova (města Mersin, İskenderun a Adana), Harran a Konijská nížina.
Nejvýše položené místo: Ararat (5 137 m n. m.; Arménská vysočina) Nejníže položené místo: Středozemní moře (0 m n. m.) Průměrná nadmořská výška: 1 141 m n. m.
náhled|Řeka Kızılırmak
Vodstvo náhled|Atatürkova přehradní nádrž náhled|Vanské jezero náhled|Mapa zemětřesení v Turecku v letech 1900–2023 náhled|Köppenova klimatická mapa Turecka v letech 1991–2020
Vodní toky Turecké řeky jsou napájeny především dešťovými srážkami a táním sněhu. Řeky lze rozdělit do několika skupin podle toho, kam ústí: Černé moře, Marmarské moře, Egejské moře, Středozemní moře, Perský záliv a Kaspické moře.
Nejdelší řeka: Kızılırmak (1 355 km)
Vodopády Nejvyšší vodopády se nacházejí v provinciích Rize, Artvin a Trabzon.
Nejvyšší vodopád: Bulut (280 m)
Vodní plochy
V Turecku se nachází 61 přirozených jezer. Největší jezero: Vanské jezero (3 713 km²) Nejhlubší jezero: Vanské jezero (451 m) Nejvýše položené jezero: Balık (2 250 m n. m.; provincie Ağrı)
K rozmachu vodních nádrží v Turecku došlo ve 20. století. Většina nádrží byla vybudována kvůli výrobě elektrické energie a zavlažování.
Největší vodní plocha: Atatürkova přehradní nádrž (817 km²; Eufrat) Nejvyšší hráz: Yusufelijská přehradní nádrž (270 m; Čoroch) Nejdelší hráz: Atatürkova přehradní nádrž (1 820 m; Eufrat)
Zemětřesení Zemětřesení jsou častá, protože Turecko se nachází na hranici tří tektonických desek (Eurasijská, Arabská a Africká).
V roce 1939 zasáhlo provincii Erzican zemětřesení o síle 7,9 stupňů Richterovy škály. Při zemětřesení zahynulo více než 30 000 lidí a více než 100 000 osob bylo zraněno. Jednalo se o nejsilnější zemětřesení v historii Turecka.
Počasí a klima Podnebí v Turecku se liší v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty v celém Turecku se pohybují mezi 0 a 25 °C. Mezi charakteristiky tureckého klimatu patří teplá až horká léta, mírné zimy, intenzivní sluneční svit v letních měsících a vliv Černého a Středozemního moře. Vnitrozemí a východní části země se vyznačují chladnými zimami a horkými léty.
Podle Köppenovy klasifikace podnebí zahrnuje Turecko několik typů podnebí. Středomořské podnebí panuje ve Středomořském, Egejském a Marmarském regionu a Jihovýchodní Anatolii, vlhké subtropické či oceánické podnebí v Černomořském regionu a polopouštní a kontinentální podnebí ve Střední a Východní Anatolii. Nejvyšší naměřená teplota na území Turecka je 50,5 °C, která byla naměřena dne 25. července 2025 ve městě Silopi. Nejnižší teplota −46,4 °C byla naměřena 9. ledna 1990 v okrese Çaldıran.
Turecko je vysoce zranitelné vůči změně klimatu v důsledku socioekonomických, klimatických a geografických faktorů. Turecko si klade za cíl dosáhnout čistých nulových emisí do roku 2053.
Níže je uvedena tabulka s teplotními a srážkovými podmínkami dle v jednotlivých geografických regionech: Geografické regiony – podnebíRegionPrůměrná roční teplota [°C]Nejvyšší teplota [°C]Nejnižší teplota [°C]Průměrná vlhkost [%]Průměrné roční srážky [mm]Marmarský13,544,6−27,871,2564,3Egejský15,448,5−45,660,9706,0Středomořský16,445,6−33,563,9706,0Černomořský12,344,2−32,870,9828,5Střední Anatolie10,641,8−36,262,6392,0Východní Anatolie9,744,4−45,660,9569,0Jihovýchodní Anatolie16,548,4−24,353,4584,5
Odkazy
Reference
Externí odkazy