Ophiacodontidae je čeleď dávno vyhynulých synapsidů, resp. pelykosaurů, žijících v období prvohorního karbonu a permu.
Popis vlevo|náhled|Archaeothyris (rekonstrukce) vlevo|náhled|Varanosaurus (rekonstrukce) Šlo o dravá zvířata proměnlivé velikosti těla. Nejstarší známý zástupce, rod Archaeothyris, dosahoval délky těla asi 50 cm včetně ocasu, přičemž lebka měřila jen asi 9 cm. Obličejová část lebky byla dlouhá a štíhlá, s malými ostrými zuby. Naproti tomu zástupci typového rodu Ophiacodon představovali mohutnější zvířata, s celkovou délkou těla 1,5–3 m, masivními končetinami a rozměrnou lebkou, jež se vyznačovala úzkým čenichem a vysoko posazenými očnicemi a spánkovými otvory. Rodu Ophiacodon, dosahujícímu délky až kolem 3,6 metru, oproti prve jmenovanému chybí náznaky špičáků. Je možné, že do určité míry holdoval životu ve vodě. Podobná ekologie se předpokládá také u rodu Varanosaurus, jenž se vyznačoval zploštělým čenichem a nezvykle tvarovanými obratli, připomínajícími spíše obratle některých primitivnějších čtyřnožců (ovšem asi v důsledku konvergentní evoluce).
Otisky stop ofiakodontidů (ichnorod Dimetropus), jejichž výzkum byl publikován v roce 2026, dokládají, že tělo těchto synapsidů bylo šupinaté a podobalo se tedy tělu například dnešních ještěrů (se kterými si ale nejsou ofiakodonti blízce příbuzní).Antoine Logghe; Valentin Buffa; Lorenzo Marchetti (2026). An exceptional Dimetropus pes imprint with scalation pattern from the lower Permian of Lodève and its broader implications for early synapsid palaeobiogeography and skin evolution. Acta Palaeontologica Polonica. 71 (2): 363-382.
Evoluce skupiny Ve fosilním záznamu se čeleď Ophiacodontidae objevuje mezi karbonským věkem moskov a permským věkem kungur před asi 309,8 až 274,4 miliony lety. Většina nálezů pochází ze Severní Ameriky, menší množství z Evropy, přičemž rod Archaeothyris byl nalezen i v českých souvrstvích moskovského věku. Osudným se této skupině stalo vymírání na přelomu kunguru a roadu (resp. na konci cisuralu), které postihlo i ostatní pelykosaury, již byli nahrazeni zástupci skupiny Therapsida. Ophiacodontidae jsou jednou z prvních vyhynulých skupin pelykosaurů.
Systematika Zástupci čeledi Ophiacodontidae jsou řazeni mezi tzv. pelykosaury, což je parafyletická – a proto spíše neformální – skupina raných synapsidů, jež by v monofyletické podobě měla zahrnovat i skupinu Therapsida včetně savců. Ophiacodontidae mohou představovat bazální linii pelykosaurů spolu s čeledí Varanopidae, jak demonstruje následující strom (objevují se však i jiné topologie). Za překonaný se pokládá systém sdružující zástupce čeledí Ophiacodontidae a Eothyrididae do společného taxonu Ophiacodontia.
Za popisnou autoritu čeledi Ophiacodontidae je považován Franz Nopcsa (1923); synonymními pojmenováními jsou Clepsydropidae Cope, 1878 a Poliosauridae Case, 1907. Následující abecední seznam rodů vychází z databáze Fossilworks:
Archaeothyris Reisz, 1972 Baldwinonus Romer & Price, 1940 Clepsydrops Cope, 1875 Diopeus Cope, 1892 Elcabrosaurus Case, 1907 Ophiacodon Marsh, 1878 Stereophallodon Romer, 1937 Stereorhachis Gaudry, 1880 Varanosaurus Broili, 1904 Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Synapsida Kategorie:Organismy žijící v karbonu Kategorie:Organismy žijící v permu