alt=Rekonstrukce Cretornise jako bazálního neoazhdarchida.|náhled|427x427pixelů|Rekonstrukce za života Cretornis hlavaci je vědecké jméno dosud jediného ptakoještěra, známého podle kosterních fosilií z území České republiky.Kompletní záznam přednášky V. Sochy o českých objevech druhohorních plazů, 19. 3. 2021 Pterosaur byl objeven roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Nález pochází z pozdně křídových vrstev jizerského souvrství (geologický věk turon, asi před 92 miliony let) a jedná se o neúplnou kostru levé přední končetiny (křídla). Rozpětí křídel tohoto létajícího plaza činilo jen asi 1,5 až 1,6 metru.https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1249-ptakojesteri-zili-i-na-nasem-uzemi-druhohorni-draci-letali-nad-chocni.html
Historie objevu thumb|left|Lom mezi Zářeckou Lhotou a Chocní, kde byla roku 1880 objevena první fosilie "českého" ptakoještěra (stav k roku 2006). Fosilie objevili dělníci v lomu, kteří získávali štěrk na opravu místní cesty. Jistá paní Tomková, krupařka z Chocně, pak na nález upozornila choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Ten zbytek fosilií zajistil a následně zaslal do Prahy profesoru Fričovi. Původně byl pak nález popsán Antonínem Fričem v roce 1881 jako "zubatý prapták" pod jménem Cretornis Hlaváči. O sedm let později (v roce 1888) byla slavným britským přírodovědcem Richardem Lydekkerem rozeznána domnělá příslušnost k pterosaurům z taxonu Ornithocheirus. Vzhledem ke skutečnosti, že biologické názvosloví neakceptuje diakritiku, Lydekker změnil druhové jméno na "hlavatschi". Nová formulace sice v přibližném duchu zachovala výslovnost, nicméně Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury podobné zásahy nedovolují. Správné druhové jméno, jež bylo zvoleno jako pocta choceňskému lékárníkovi a sběrateli fosilií Františku Hlaváčovi, který na nález Friče upozornil, je proto hlavaci.
Dnes jsou vzácné zkameněliny tohoto pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však zřejmě ztratily.
Systematické zařazení Dle nejnovějších výzkumů je český ptakoještěr pravděpodobně představitelem kladu Neoazhdarchia v rámci kladu Azhdarchoidea.Alexander Averianov & Boris Ekrt (2015). Cretornis hlavaci Fric, 1881 from the Upper Cretaceous of Czech Republic (Pterosauria, Azhdarchoidea). Cretaceous Research. 55: 164-175. doi: 10.1016/j.cretres.2015.02.011 Podle jiných fylogenetických analýz se však jednalo spíše o zástupce čeledi Nyctosauridae (resp. kladu Pteranodontia). Andres, B. (2021). Phylogenetic systematics of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41: 203–217. doi: 10.1080/02724634.2020.1801703
Paleoekologie Kretornis obýval tropickou ostrovní přímořskou oblast dávné Střední Evropy. Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci příbuzného a mnohem většího rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.
Odkazy Reference
Literatura Socha, V.: Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, 2017 (str. 124-129) Socha, V.: Pravěcí vládci Evropy. Kazda, 2020 (str. 154-160)
Externí odkazy Článek o českém ptakoještěrovi na webu DinosaurusBlog Článek o českých nálezech ptakoještěrů na webu Osel.cz Článek o objevu druhu C. hlavaci na webu iDNES.cz Rozhlasový rozhovor s V. Sochou o ptakoještěrovi od Chocně
Kategorie:Pterodaktyloidi Kategorie:Živočichové českého pravěku Kategorie:Organismy žijící v křídě