náhled| Erb Západního Pomořanska náhled| Znak Východního Pomořanska. Tento seznam zahrnuje panovníky, kteří vládli na území Pomořanska v širším smyslu, včetně bývalého Pomořanského vévodství, pozdější provincie Pomořansko v rámci Pruska, ale také Východního Pomořanska (Pomoří) jako součásti polského Piastovského království a Rujánského knížectví.
Historiografie Totožnost prvních vládců Pomořanů, západoslovanského kmene Wendů, který se od počátku 7. století postupně usadil na pobřeží Baltského moře, je do značné míry neznámá. Ve druhé polovině 10. století se Pomořansko stalo jednou z částí prvního polského státu (Civitas Schinesghe) pod vládou Piastovců, tehdejší polská svrchovanost však nebyla stabilní. Kolem roku 1046 je v análech bavorského opatství Niederaltaich zmíněn jistý kníže Zemomysl Pomořanský (též Siemomysl či Zemuzil). Středověký kronikář Gallus Anonymus ve svém spise z roku 1113 zmiňuje několik pomořských knížat.
V této době se pohanské národy dostávaly pod tlak svých křesťanských sousedů – Dánska, Svaté říše římské a polského státu. Po několika vojenských taženích v letech 1116 až 1121 území Pomořanů dobyl polský vévoda Boleslav III. Křivoústý.
Brzy poté se západní část ovládaná rodem pomořanských Grifitů (Gryfitů/Greifenů) opět oddělila od polské suzerenity. Se sídlem v Demminu a ve Štětíně vedli útoky proti kmenům Luticů na západě a postupně tyto oblasti dobyli. Během germánské kolonizace, se v roce 1164 vévodové stali vazaly saského vévody Jindřicha Lva. V roce 1181 obdrželi Pomořanské vévodství jako bezprostřední léno z rukou císaře Bedřicha Barbarossy. Panství Slavno a Słupsk v Zadním Pomořansku ovládala až do rodku 1227 vedlejší větev Greifenů, potomků vévody Ratibora I.
Pomořanští vévodové byli v neustálém ohrožení ze strany braniborských markrabat. I přesto se jim podařilo získat Rujánské knížectví, Slavno a Słupsk a také Bytów a Lębork dále na východě. Jejich vévodství bylo několikrát rozděleno, zejména mezi rodové linie sídlící ve Štětíně a Volehošti. Rod Greifenů vymřel v roce 1637 smrtí svého posledního zástupce, vévody Bohuslava XIV. Po třicetileté válce byla jeho panství rozdělena mezi Švédskou říši a Braniborsko-Prusko.
Na rozdíl od druhého z nich zůstalo Východní Pomořansko, ležící u ústí Visly, pod polskou nadvládou. Vládci sídlící v Gdaňsku, potomci vévody Subislava I, vykonávali funkce místodržitelů. V roce 1210 však museli složit všeobecnou přísahu věrnosti dánskému králi Valdemarovi II. Po bitvě u Bornhövedu a atentátu na polského vládce Leška Bílého v roce 1227 se stali nezávislými. Linie vyhasla smrtí vévody Mstivoja II. v roce 1294. V roce 1309 přešla většina jeho panství na základě smlouvy ze Soldina do vlastnictví Řádu německých rytířů a byla vrácena jako „… Královské Prusko » Polsku Trnskou smlouvou v roce 1466.
Vévodství (východní) Pomořansko kolem roku 995 dobyto polským knížetem Měškem I. od 11. století zde panovali vládci z místní dynastie
kolem roku 1046 Zemomysl Pomořanský (Zemuzil) 1106 Svatobor Pomořanský 1109, 1113–1121 Svatopluk Pomořanský 1155–1178 Subislav I. Pomořanský 1178–1207 Sambor I. Pomořanský 1207–1220 Mstivoj I. Pomořanský (také nazývaný Mestwin, Mściwoj nebo Mszczuj) 1220–1271 rozdělení na vévodství: Gdaňsk Białogarda Lubiszewo Světice (viz níže) 1260–1266 Svatopluk II. Pomořanský (Svatopluk II. Veliký) 1271–1294 Mstivoj II. Pomořanský (polsky také Mściwoj II. nebo Mszczuj II.) 1294–1296 Přemysl II. (vévoda a polský král) 1296–1299 Vladislav I. Lokýtek (vévoda z Kujavska) 1299–1305 Václav II. (český a polský král) 1305–1306 Václav III. (český a polský král) 1306–1309 Vladislav I. Lokýtek (polské vévoda) 1309–1454 připojeno ke státu Řádu německých rytířů 1454–1466 Třináctiletá válka mezi Polskem a Řádem německých rytířů 1466–1772 Pomořské vojvodství (vojvodství Polského království) 1772–1919 Západní Prusko ( Westpreussen, oblast Pruského království)
Białogardské/Belgardské vévodství 1215 / 1229–1257 Ratibor od roku 1257 ve Východním Pomořansku
Gdaňské vévodství / Gdaňsk do roku 1215 ve Východním Pomořansku 1215–1266 Svatopluk II. Pomořanský (Svatopluk II. Veliký) 1266–1271 Vratislav II. Gdaňský od roku 1271 ve Východním Pomořansku
Lubišovské vévodství 1178–1200 / 1207 Grzymislav 1215 / 1228 – 1266 / 1278 Sambor II. Pomořanský od roku 1266/1278 ve Východním Pomořansku
Světské vévodství / Schwetz do roku 1178 ve Východním Pomořansku 1178–1200 / 1207 Grzymislav 1215 / 1223–1229 / 1230 Vratislav I. ze Świecie 1229–1255 / 1266 Svatopluk II. Pomořanský 1255 / 1266–1271 Mstivoj II. Pomořanský od roku 1271 ve Východním Pomořansku
Vévodství Střední Pomořansko nebo vévodství slavno ? – 1156 Ratibor I. (od 1147/1148 také vévoda Předního Pomořanska) do roku 1190 v Západním Pomořansku kolem 1190–1223 Bohuslav III. Pomořanský kolem 1223–1238 Ratibor II. Pomořanský 1238–1316 ve Východním Pomořansku od roku 1316 jako Słupské vévodství, začleněné do Volehošťského vévodství (Západní Pomořansko)
Vévodství Západní Pomořansko 1121 Svatopluk Pomořanský (?) 1121–1147/8 Vratislav I. Pomořanský 1147/8–1156 Ratibor I 1156–1180 Bohuslav I. Pomořanský a Kazimír I. Pomořanský 1180–1187 Bohuslav I. Pomořanský (samostatně) 1187–1220 Bohuslav II. Pomořanský a Kazimír II. Pomořanský
Po roce 1202 bylo vévodství rozděleno na menší vévodství, která se v určitých obdobích znovu sjednocovala.
1264–1278 Barnim I. Dobrý 1278–1295 Barnim II. Pomořanský, Ota I. Pomořanský a Bohuslav IV. Pomořanský 1478–1523 Bohuslav X. Pomořanský 1523–1531 Jiří I. Pomořanský a Barnim IX., spoluknížata Pomořanská 1625–1637 Bohuslav XIV. Pomořanský Od roku 1637 se většina Západního Pomořanska (se Štětínem) stala švédskou V letech 1637–1657 zůstaly německy mluvící okresy Lauenburg a Bütow v Polsku, zbytek připadl Braniborsku. K Braniborsku byly připojeny v roce 1657. Od roku 1648 připadla východní část Pomořanska Braniborsku V roce 1720 Braniborsko (Prusko) anektovalo švédské Pomořansko (se Štětínem) V roce 1815 Švédsko vrátilo svou část Pomořanska Dánsku, které ji postoupilo Prusku. 1870–1919 Pomořansko, oblast Pruska, se stalo součástí Německé říše
Štětínské vévodství do roku 1160 v Západním Pomořansku 1160–1187 Bohuslav I. Pomořanský 1156–1180 Bohuslav I. Pomořanský, Kazimír I. Pomořanský 1202–1220 Bohuslav II. Pomořanský 1220–1278 Barnim I. Dobrý 1278–1295 Barnim II. Pomořanský, Ota I. Pomořanský a Bohuslav IV. Pomořanský 1295–1344 Ota I. Pomořanský 1344–1368 Barnim III. Veliký 1368–1372 Kazimír III. Pomořanský 1372–1404 Svatobor I. Pomořanský a Bohuslav VII. 1404–1413 Svatobor I. Pomořanský 1413–1428 Ota II. Pomořanský a Kazimír V. Pomořanský 1428–1435 Kazimír V. Pomořanský 1435–1451 Jáchym I. Mladší 1451–1464 Ota III. Pomořanský 1464–1474 Erik II. Pomořanský 1474–1523 Bohuslav X. Pomořanský 1523–1531 Jiří I. Pomořanský a Barnim IX. Pomořanský 1531–1569 Barnim IX. Pomořanský 1569–1600 Jan Bedřich Pomořanský 1600–1603 Barnim X. Pomořanský 1603–1606 Bohuslav XIII. Pomořanský 1606–1618 Filip II. Pomořanský 1618–1620 František I. Pomořanský 1620–1625 Bohuslav XIV. Pomořanský od roku 1625 v Západním Pomořansku
Vévodství Volehošť / Wolgast do roku 1295 v Západním Pomořansku 1295–1309 Bohuslav IV. Pomořanský 1309–1326 Vratislav IV. Pomořanský 1326–1365 Bohuslav V. Pomořanský, Vratislav V. Pomořanský a Barnim IV. Pomořanský 1365–1368 Bohuslav V. Pomořanský a Vratislav V. Pomořanský 1368–1376 Bohuslav VI. Pomořanský a Vratislav VI. Pomořanský 1376–1393 Bohuslav VI. Pomořanský (samostatně) 1393–1394 Vratislav VI. Pomořanský 1394–1405 Barnim VI. Pomořanský 1405–1451 Vratislav IX. Pomořanský a Barnim VII. Pomořanský 1451–1457 Vratislav IX. Pomořanský (samostatně) 1457–1474 Erik II. Pomořanský 1474–1478 Vratislav X. Pomořanský 1478–1523 Bohuslav X. Pomořanský 1523–1531 Barnim IX. Pomořanský a Jiří I. Pomořanský 1532–1560 Filip I. Pomořanský 1567–1569 Bohuslav XIII. Pomořanský, Arnošt Ludvík Pomořanský, Jan Bedřich Pomořanský a Barnim X. Pomořanský 1569–1592 Arnošt Ludvík Pomořanský (samostatně) 1592–1625 Filip Julius Pomořanský od roku 1625 v Západním Pomořansku
Vévodství Barth do roku 1376 součást Volehošťského vévodství 1376–1394 Vratislav VI. Pomořanský 1394–1415 Vratislav VIII. Pomořanský 1415–1451 Barnim VIII. Pomořanský 1451–1457 Vratislav IX. Pomořanský 1457–1478 Vratislav X. Pomořanský 1478–1531 v Západním Pomořansku 1531–1569 součást Volehošťského vévodství 1569–1603 Bohuslav XIII. Pomořanský od roku 1603 ve Štětínském vévodství
Vévodství Darłowo / Rügenwalde do roku 1569 ve Štětínském vévodství 1569–1603 Barnim X. Pomořanský 1603–1606 Bohuslav XIII. Pomořanský 1606–1617 Jiří II. Pomořanský a Bohuslav XIV. Pomořanský 1617–1620 Bohuslav XIV. Pomořanský od roku 1569 ve Štětínském vévodství
Luteránská knížata-biskupové kamieńští (Cammin) 1557–1574 Jan Bedřich Pomořanský 1574–1602 Kazimír VI. (IX.) 1602–1618 František Pomořanský 1618–1622 Oldřich Pomořanský 1600–1637 Bohuslav XIV. Pomořanský 1637–1650 Arnošt Bohuslav z Croÿ Anexe Braniborskem
Demminské vévodství do roku 1160 v Pomořanském vévodství 1160–1180 Kazimír I. Pomořanský 1202–1219/20 Kazimír II. Pomořanský 1219/20–1264 Vratislav III. Pomořanský od roku 1264 ve Štětínském vévodství
Slupské / Stolpské vévodství do roku 1190 v Západním Pomořansku 1190–1316 Slavenské vévodství (součást Středopomořanského vévodství) 1316–1368 součást Volehošťského vévodství 1368–1373 Bohuslav V. Pomořanský 1374–1377 Kazimír IV. Pomořanský 1377–1395 Vratislav VII. Pomořanský 1395–1402 Bohuslav VIII. Pomořanský a Barnim V. Pomořanský 1402–1403 Barnim V. Pomořanský 1403–1418 Bohuslav VIII. Pomořanský 1418–1446 Bohuslav IX. Pomořanský 1449–1459 Erik I. Pomořanský od roku 1459 součást Volehošťského vévodství
Vévodství Stargard do roku 1377 ve Słupském/Stolpském vévodství 1377–1402 Bohuslav VIII. Pomořanský a Barnim V. Pomořanský 1402–1418 Bohuslav VIII. Pomořanský (samostatně) 1418–1446 Bohuslav IX. Pomořanský 1449–1459 Erik I. Pomořanský od roku 1459 součást Volehošťského vévodství
Rujánské knížectví 1168–1325 dánské léno s místními vládci 1162–1170 / 1181 Teslav Rujánský 1170 / 1181–1217 Jaromar I. Rujánský 1218–1221 Barnuta Rujánský 1221–1249 Vitoslav I. Rujánský 1249–1260 Jaromar II. Rujánský 1260–1302 Vitoslav II. Rujánský 1302–1304 Vitoslav III. Rujánský a Sambor Rujánský 1304–1325 Vitoslav III. Rujánský
Od roku 1325 Vévodství volehošťsko-rujánské nebo Knížectví rujánsko-barthské:
1325–1326 Vratislav IV. Pomořanský 1326–1368 Bohuslav V. Pomořanský, Vratislav V. Pomořanský, Barnim IV. Pomořanský 1368–1376 Vratislav VI. Pomořanský, Bohuslav VI. Pomořanský 1376–1394 Vratislav VI. Pomořanský (samostatně) 1394–1415 Vratislav VIII. Pomořanský 1415–1432 /6 Svatobor II. (IV.) 1432/6 – 1451 Barnim VIII. Pomořanský 1451–1457 Vratislav IX. Pomořanský 1457–1478 Vratislav X. Pomořanský
od roku 1474 součást Volehošťského vévodství od roku 1478 v Pomořanském vévodství
Reference
Literatura Gerard Labuda (ed.), "Historia Pomorza", vol. 1-4, Poznań-Toruń 1969–2003 Edmund Kopicki, "Tabele dynastyczne", "Wykazy panujacych", in: "Katalog podstawowych monet i banknotow Polski oraz ziem z historycznie z Polska zwiazanych", vol. IX, part I Zygmunt Boras, "Ksiazeta Pomorza Zachdniego", Poznań 1969, 1978, 1996 Kazimierz Kozlowski, Jerzy Podralski, "Poczet Ksiazat Pomorza Zachdniego", KAW, Szczecin 1985 L. Badkowski, W.Samp. "Poczet ksiazat Pomorza Gdanskiego", Gdańsk 1974 B. Sliwinski, "Poczet ksiazaat gdanskich", Gdansk 1997 Wojciech Myslenicki, "Pomorscy sprzymierzenscy Jagiellonczylow", Wyd. Poznańskie, Poznań 1979 J. Spors, "Podzialy administracyjne Pomorza Gdanskiego i slaviensko-Slupksiego od XII do poczatkow XIV w", Słupsk 1983 K. Slaski, "Podzialy terytorialne Pomorza w XII-XII w.", Poznań 1960