Tarbosaurus („děsivý ještěr“) byl rod obřího teropodního dinosaura z čeledi Tyrannosauridae, žijícího na území současného Mongolska a Číny v období pozdní křídy (asi před 66,7 miliony let).Carpenter, K. (1992). Tyrannosaurids (Dinosauria) of Asia and North America. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen (eds.). Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press. pp. 250–268.Tanabe, M.; et al. (2023). Apatite U–Pb dating of dinosaur teeth from the Upper Cretaceous Nemegt Formation in the Gobi Desert, Mongolia: Contribution to depositional age constraints. Island Arc. 32 (1): e12488. doi: https://doi.org/10.1111/iar.12488 Představoval nejspíš vývojově nejbližšho příbuzného populárního severoamerického druhu Tyrannosaurus rex, kterému se i značně podobal a blížil se mu také svými rozměry. Spolu s ním a s druhem Zhuchengtyrannus magnus proto spadá do podčeledi Tyrannosaurinae a do tribu Tyrannosaurini.SOCHA, Vladimír (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 129-132)
Rozměry náhled|vlevo|Odlitek lebky tarbosaura (Národní muzeum, 2007). Tarbosaurus dosahoval v průměru délku kolem 9,5 metru a hmotnosti asi 4000 kilogramů,Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 107 největší objevené exempláře však byly větší. Dosahovaly délky až 12 metrů, přestože i 10 metrů dlouzí jedinci již patří k velkým exemplářům.Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. . Odhadovaná hmotnost dospělců pak činí 4 až 6 tun. Exemplář PIN 552-1 s lebkou dlouhou asi 135 cm měřil na délku zhruba 9,9 metru a dosahoval odhadované hmotnosti kolem 4460 kilogramů.Therrien, F.; Henderson, D. M. (2007). "My theropod is bigger than yours ... or not: estimating body size from skull length in theropods". Journal of Vertebrate Paleontology. 27 (1): 108–115. doi:10.1671/0272-4634(2007)27[108:MTIBTY]2.0.CO;2 Některé údajné tarbosauří nálezy sovětských expedic z 80. let minulého století měly být podstatně větší a naznačovaly celkovou délku i přes 15 metrů, čímž by se Tarbosaurus zařadil mezi největší známé teropody vůbec.Mareš, J. Záhada dinosaurů. Svoboda-Libertas, Praha 1993 (str. 87-88) Vědecká veřejnost však tyto zmínky dnes nebere příliš vážně.
Areál rozšíření Tarbosaurus žil na území dnešního Mongolska a severní Číny (například souvrství Nemegt, souvrství Jü-liang-ce a některá další) před asi 71 až 68 miliony let (a žil tedy jen o pár milionů let dříve než slavnější severoamerický Tyrannosaurus).Shen, Y.B.; Mateer, Niall J. (1992). An outline of the Cretaceous System in northern Xinjiang, western China. In Mateer, Niall J.; Peiji, Chen (eds.). Aspects of Nonmarine Cretaceous Geology. Beijing: China Ocean Press. pp. 49–77. Podle jedné vědecké studie z roku 2016 mohl být tarbosaurus přímým vývojovým předkem severoamerického tyranosaura (poté, co se asi před 67 miliony let vytvořil pevninský most mezi východní Asii a Severní Amerikou, po kterém přešel do své nové domoviny).
Detailní výzkum zubů tarbosaura ukázal, že se živil převážně hadrosauridy a sauropody, a také to, že v době jeho výskytu v ekosystémech souvrství Nemegt zde byly teploty o 10 °C vyšší než dnes a zalesněná krajina tvořená zejména dřevinami z čeledi Araucariaceae byla podstatně vlhčím a k životu vhodnějším místem než dnes.Krzysztof Owocki, Barbara Kremer, Martin Cotte & Hervé Bocherens (2019). Diet preferences and climate inferred from oxygen and carbon isotopes of tooth enamel of Tarbosaurus bataar (Nemegt Formation, Upper Cretaceous, Mongolia). Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 537: 109190. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2019.05.012http://www.osel.cz/10651-co-prozradily-tarbosauri-zuby.html
Paleoekologie náhled|Tarbosaurus bataar – rekonstrukce kostry Tarbosaurus zřejmě disponoval stejně silným čelistním stiskem jako jeho severoamerický bratranec tyranosaurus. Je tedy možné, že to byl mrchožrout, avšak nejspíš také aktivní lovec. Zajímavý objev kostry kachnozobého dinosaura saurolofa, jehož ramenní kost byla okousána tarbosaurem, dokládá tarbosauří apetit pro zdechliny. Nález byl učiněn v Gobi v roce 1995 a popsán o 15 let později.https://dinosaurusblog.com/2010/08/18/859853-nove-poznatky-o-stravovacich-navycich-tyranosauridu/ Podle jednoho dosud nepopsaného fosilního objevu otisků kůže v okolí lebky tarbosaura z Mongolska mohl mít tento teropod pod spodní čelistí výrazný hrdelní vak, který by mu mohl sloužit jako přechodný skladovací prostor pro masitou potravu při pojídání těl velkých býložravých dinosaurů. https://incertaesedisblog.wordpress.com/2019/10/06/the-anecdotal-tarbosaurus-throat-skin/Rozhovor s Vladimírem Sochou v rozhlasovém pořadu Meteor, čas 25:27 min.
Výzkum stavby spodní čelisti těchto teropodů ukázal, že stejně jako slavnější příbuzný druh Tyrannosaurus rex měli patrně citlivý senzorický systém na konci svých čelistí. Bell, P. R.; Currie, P. J.; Lee, Y. N. (2012). Tyrannosaur feeding traces on Deinocheirus (Theropoda:?Ornithomimosauria) remains from the Nemegt Formation (Late Cretaceous), Mongolia. Cretaceous Research. 37: 186–190. doi: 10.1016/j.cretres.2012.03.018
Společenské chování Objev více exemplářů tarbosaura na jedné lokalitě prostřednictvím expedic v letech 2001 až 2010 vedl k domněnce, že tito obří teropodi možná lovili v organizovaných smečkách. Currie, P. J. (2002). Report on fieldwork in Mongolia, September 2001. Alberta Palaeontological Society, Sixth Annual Symposium, 'Fossils 2002,' Abstract Volume. Calgary: Mount Royal College. pp. 8–12. Ve skutečnosti ale pro takový druh sociálního chování u tyranosauridů nemáme žádné pevné důkazy, protože pouhé nahromadění kosterních pozůstatků více jedinců ještě neznamená, že pohromadě i žili a například společně lovili. K nahromadění mohlo dojít i vlivem ekologických a fyzikálních faktorů, jako jsou živelné pohromy, přírodní pasti, apod.
Nálezy náhled|Porovnání velikosti mláděte a dospělce tarbosaura s dospělým člověkem. První vědecky rozeznané fosilní kosti tohoto velkého teropoda byly objeveny sovětsko-mongolskou expedicí v roce 1946 v poušti GobiMaleev, Evgeny A. (1974). Gigantic carnosaurs of the family Tyrannosauridae. The Joint Soviet-Mongolian Paleontological Expedition Transactions. 1: 132–191. a formálně byly popsány sovětským paleontologem Jevgenijem Malejevem v polovině 50. let . Fosilie tarbosaurů zkoumal také další sovětský paleontolog Anatolij Konstantinovič Roždestvenskij. V nedávné době byly fosilie tarbosaura objeveny i na území severovýchodní Číny.Currie, P. J.; Dong, Z. (2001). New information on Shanshanosaurus huoyanshanensis, a juvenile tyrannosaurid (Theropoda, Dinosauria) from the Late Cretaceous of China (PDF). Canadian Journal of Earth Sciences. 38 (12): 1729–1737. Mnohé nálezy byly v minulosti a jsou i v současné době předmětem sporů a právních bitev, protože jsou načerno pašovány z Mongolska a prodávány na černém trhu s fosilemi.https://www.nationalgeographic.com/podcasts/overheard/season-3/episode-3-united-states-tyrannosaurus-bataar-dinosaur/https://cowboystatedaily.com/2023/08/12/how-did-a-rare-dinosaur-skull-from-mongolia-end-up-in-a-wyoming-rock-shop/
V roce 2008 byl japonskými paleontology oznámen unikátní objev téměř kompletní kostry mláděte tohoto rodu. Bylo dlouhé jen 2 metry a zemřelo zřejmě v 5 letech věku.https://dinosaurusblog.com/2008/07/25/709306-maly-demon/ Mládětem tarbosaura ve věku tří let je nejspíš také kontroverzní holotyp tyranosaurida, popsaný v roce 2009 rodovým jménem Raptorex (podle některých výzkumů pochází fosilie tohoto teropoda ze sedimentů geologického souvrství Nemegt).Su-Hwan Kim, Yuong-Nam Lee, Jin-Young Park, Sungjin Lee, Dale A. Winkler, Louis L. Jacobs & Rinchen Barsbold (2022). A new species of Osteoglossomorpha (Actinopterygii: Teleostei) from the Upper Cretaceous Nemegt Formation of Mongolia: paleobiological and paleobiogeographic implications. Cretaceous Research. 105214. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2022.105214 Tarbosauří mládě umožnilo učinit si lepší představu o ontogenezi i vývoji jeho chrupu.Tomoya Hanai & Takanobu Tsuihiji (2018). Description of tooth ontogeny and replacement patterns in a juvenile Tarbosaurus bataar (Dinosauria: Theropoda) using CT‐scan data. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24014
V roce 1991 byly mezinárodní paleontologickou expedicí objeveny fosilie ocasu, pánve a zadních končetin tarbosaura s četnými otisky textury kůže (někdy je tento nález přezdíván "Tarbosauří mumie"). Tento vzácný a potenciálně velmi významný exemplář však nebyl vyzdvižen a pravděpodobně podlehl erozi.https://incertaesedisblog.wordpress.com/2022/10/04/the-lost-tarbosaurus-mummy/
Odkazy
Reference
Literatura Maleev, Evgeny A. (1955). New carnivorous dinosaurs from the Upper Cretaceous of Mongolia. (Rusky). Doklady, Academy of Sciences USSR. 104 (5): 779–783. Holtz, Thomas R. (2004). "Tyrannosauroidea". in Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.). The Dinosauria (Second ed.). Berkeley: University of California Press. pp. 111–136. . Hurum, Jørn H.; and Sabath, Karol. (2003). Giant theropod dinosaurs from Asia and North America: Skulls of Tarbosaurus bataar and Tyrannosaurus rex compared. Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 161–190. Chan-Gyu Yun, Galadriel Freeman Peters, and Philip John Currie (2022). Allometric growth in the frontals of the Mongolian theropod dinosaur Tarbosaurus bataar. Acta Palaeontologica Polonica (in press). doi: https://doi.org/10.4202/app.00947.2021 Chan-Gyu Yun, Rafael Delcourt, and Philip John Currie (2025). Allometric growth and intraspecific variation of the craniomandibular bones of Tarbosaurus bataar (Theropoda, Tyrannosauridae): a geometric morphometric approach. Lethaia. 58 (4): 1-28. doi: https://doi.org/10.18261/let.58.4.6
Externí odkazy
Článek o tarbosaurovi na webu Osel.cz
Kategorie:Plazopánví dinosauři Kategorie:Teropodní dinosauři Kategorie:Dinosauři z Asie Kategorie:Dinosauři z Mongolska