Rychtářov ( Richtersdorf) je vesnice, část města Vyškov v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Nachází se na jižním svahu Drahanské vrchoviny při silnici spojující Vyškov se Sloupem, přibližně deset kilometrů severně od Vyškova, v nadmořské výšce 401 metrů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, kdy je uváděna jako Rechtářov. Během druhé světové války byli obyvatelé vystěhováni kvůli rozšíření vojenského prostoru a po jejím skončení se v roce 1945 mohli vrátit. Rychtářov je rodištěm orientalisty, cestovatele a teologa Aloise Musila (1868–1944). Mezi místní pamětihodnosti patří farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1783 a lovecký zámeček Troyerstein z 18. století. Oblast je známá pořádáním krojovaných hodů a zachovává si venkovský charakter.

Název Jméno vesnice Rychtářov pravděpodobně pochází od osobního jména Rychtář, což by naznačovalo „Rychtářův majetek“. První písemná zmínka z roku 1381 uvádí název Rechtářov, avšak v listinách z let 1460, 1537 a 1558 se objevuje podoba Dechtářov. To naznačuje možnost, že původ názvu souvisí s obecným výrazem dehtář, tedy „výrobce dehtu“. Přesná doba a důvod změny názvu nejsou známy. Existuje teorie, že ke změně mohlo dojít vlivem chybného přepisu nebo nesprávného čtení písmen R a D v dobových dokumentech. Další možností je spojitost se zavedením německého práva a systému rychtářů ve 12. století, kdy mohl Rychtářov získat jméno podle svého správního postavení.

Historie náhled|vlevo|Nucené stěhování občanů – březen 1941 náhled|vlevo|Vánoce 1940 v Rychtářově První písemná zmínka o Rychtářově pochází z roku 1381, kdy je vesnice uvedena v listině věna Anny, manželky Petra ze Šternberka, pod názvem „Rechtarow“. V průběhu staletí ves několikrát změnila majitele. V 16. století ji vlastnil Dobeš Rosický z Boskovic, který ji později prodal Janu z Pernštejna. Od 18. století byla obec součástí vyškovského panství a postupně se rozvíjela hospodářsky i správně.

V 18. století a 19. století probíhal v obci postupný hospodářský a správní vývoj. Byly zavedeny gruntovní knihy a došlo k majetkovým změnám v rámci tereziánských reforem. V roce 1855 zasáhla Rychtářov epidemie cholery, která si vyžádala 48 obětí. Mnohé rodiny zcela vymřely, což vedlo k rozhodnutí zřídit nový hřbitov mimo areál kostela. V roce 1883 zde byl zřízen poštovní úřad, který zlepšil spojení obce s Vyškovem a dalšími osadami.

Na přelomu 19. a 20. století došlo k dalšímu rozvoji infrastruktury – byla postavena nová obecní škola, obecní hostinec a pila. V roce 1913 bylo v obci zavedeno elektrické osvětlení, což přispělo k modernizaci a zlepšení životních podmínek. Po první světové válce byla v Rychtářově založena strojní parketárna a stolárna, která přinesla pracovní příležitosti místním obyvatelům.

Druhá světová válka měla na Rychtářov zásadní dopad. V roce 1941 byli obyvatelé nuceně vystěhováni v souvislosti s rozšiřováním vojenského prostoru a obec zůstala téměř opuštěná. Po skončení války v roce 1945 se původní obyvatelé mohli vrátit a začala obnova vesnice.

V období socialistického Československa bylo v Rychtářově založeno zemědělské družstvo, což vedlo k mechanizaci zemědělství, ale také ke změně tradičního hospodaření. V toce 1986 si však nadále zachovala svůj venkovský charakter a kulturní tradice, jako jsou krojované hody a další folklorní slavnosti.

Rychtářov se v průběhu dějin nevyhnul přírodním katastrofám. Kromě epidemie cholery v roce 1855 zasáhl obec velký požár v roce 1894, při kterém shořelo 28 stavení. Roku 1929 byla zaznamenána extrémně tuhá zima, s teplotami klesajícími pod −30 °C, což způsobilo značné škody v zemědělství.

Navzdory těmto událostem se obec vyvíjela a její obyvatelé si i po připojení k Vyškovu udrželi silnou místní identitu. Mnohé historické stavby, jako Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Rychtářov) nebo lovecký zámeček Troyerstein, připomínají bohatou historii tohoto místa.

Přírodní poměry Rychtářov se nachází v Drahanské vrchovině, která je součástí Brněnské vrchoviny, v nadmořské výšce kolem 401 metrů. Okolní krajina má kopcovitý charakter s nejvyššími vrcholy Ošlouch (534 metrů) severně od obce a Srnčí (536 metrů) východně. Území obce je ze tří stran obklopeno rozsáhlými lesy, které ji chrání před nepříznivými povětrnostními vlivy a vytvářejí specifické mikroklima. Geologicky náleží oblast k neproduktivnímu útvaru karbonu, s podložím tvořeným převážně slepenci, drobami a jílovitými břidlicemi, které jsou charakteristické pro tuto část Drahanské vrchoviny. Půdy jsou převážně slínovité, místy písčité a štěrkovité, což ovlivňuje místní zemědělství i skladbu lesních porostů. Územím protékají dva prameny Hané – Velká a Malá Haná, které jsou významnými vodními toky regionu. Na návsi obce se nachází rybník sloužící jako zdroj vody pro případ požáru, v katastru obce se také nachází vodní nádrž Opatovice, která obohacuje místní krajinu a ekosystém.

Rychtářov má mírné podhorské podnebí, které se v posledních desetiletích výrazně otepluje. Zatímco historický dlouhodobý průměr teplot se pohyboval kolem 7–8 °C, aktuální data z měření ČHMÚ ukazují, že průměrná roční teplota v Jihomoravském kraji dosahuje 9,4 °C (normál 1991–2020). Rok 2024 byl na území ČR rekordně teplý s průměrnou teplotou 10,3 °C, což bylo o 2,0 °C více než dlouhodobý normál. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 560–600 milimetrů, což odpovídá charakteristice Jihomoravského kraje jako nejsuššího v ČR. V otopném období se průměrné měsíční teploty pohybují od −1,0 °C v prosinci po 12,5 °C v září. V okolních lesích převažují jehličnaté porosty, zejména smrk, jedle a borovice. Z listnatých stromů se vyskytují především buky, habry a duby. V lesích žije běžná lesní zvěř jako jeleni, srnci a divoká prasata.

Obyvatelstvo

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet domů 80 87 98 103 113 114 135 148 136 134 139 168 172 192 200

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1964 byl Rychtářov samostatnou obcí v okrese Vyškov. Od 14. června 1964 do 31. prosince 1985 byl částí obce Rychtářov-Lhota v okrese Vyškov. Od 1. ledna 1986 je částí města Vyškov v okrese Vyškov.

Pamětihodnosti

náhled|vlevo|Kostel Nanebevzetí Panny Marie 2025

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rychtářově stojí na místě původního menšího kostela, který byl v roce 1781 zbořen a nahrazen současnou stavbou. Původní stavba byla z kamene, spojeného hliněnou maltou, a měla dřevěný strop. Součástí byla i samostatná věž krytá pálenou krytinou. Nový kostel byl vystavěn v letech 1781–1783 mistrem Malenovským ze Slavkova a zachovala se z něj pouze část původního klenutí v sakristii. V roce 1849 došlo k rozšíření kostela, kdy byla přistavěna část u věže, čímž byla věž spojena s hlavní stavbou. Na tuto opravu bylo použito 857 florinů z kostelního fondu. V roce 1926 byla kvůli malým rozměrům a vlhkosti odstraněna stará sakristie, která měla podobu okrouhlé věže, a nahrazena větší novou sakristií, jejíž stavbu financoval z velké části rychtářovský rodák, Dr. Alois Musil.

Interiér kostela byl postupně upravován; v roce 1901 byl vybudován nový mramorový oltář, financovaný z veřejné sbírky, a byla položena nová dlažba. V roce 1930 byla pořízena socha Panny Marie Lurdské a o pět let později bylo zhotoveno umělé mramorové pozadí hlavního oltáře, jehož realizace byla financována částečně z kostelních prostředků a částečně z darů farníků. Kostel byl původně filiálním a náležel k děkanství ve Vyškově. Teprve v roce 1885 se stal samostatnou farností, přičemž ještě předtím bylo nutné zajistit pravidelné sloužení bohoslužeb – farář byl do Rychtářova dopravován koňmo, přičemž službu vožení si mezi sebou rozdělovali místní statkáři. Mše se konaly každou třetí neděli a ve významné svátky. Kostel stojí na vyvýšeném místě v centru obce a je obklopen sedmi mohutnými lipami, které mu dodávají charakteristickou siluetu.

Lovecký zámeček Troyerstein náhled|Lovecký zámeček Troyerstein 2025 Lovecký zámeček Troyerstein, známý také jako Trojerov, se nachází v centru obce Rychtářov. Tento barokní zámeček byl postaven v roce 1755 na popud olomouckého biskupa Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu, po němž nese své jméno. Zámeček sloužil jako lovecké sídlo pro biskupa a jeho hosty během honů v okolních lesích. Architektonicky je zámeček patrovou stavbou s výrazným vstupním portálem, který je zdoben erbem stavebníka a jelení hlavou. Tento portál je považován za jednu z nejcennějších částí stavby. Na přelomu 18. a 19. století prošel zámeček úpravami, během nichž byla modernizována vstupní brána a celý objekt byl přizpůsoben tehdejším potřebám.

V průběhu 20. století sloužil zámeček jako sídlo lesní správy Vojenských lesů a statků. Později byl využíván k obytným účelům a nacházely se v něm obecní byty. V posledních letech však zámeček prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byla obnovena fasáda a provedeny další opravy. Podle Ministerstva kultury České republiky byla rekonstrukce dokončena v roce 2020.

Vila Musa Vila Musa je historická budova v Rychtářově, kterou si v roce 1909 nechal postavit český orientalista, cestovatel a katolický kněz Alois Musil. Vila sloužila jako jeho osobní rezidence a zázemí pro zpracování materiálů z výprav do Blízkého východu a Severní Afriky. Stavba byla financována z jeho výdělků z vědeckých publikací a přednášek v Evropě a USA.

Architektonicky se vila vyznačuje eklektickým stylem s orientálními prvky, což odráží Musilovu hlubokou fascinaci arabskou kulturou. Název **Musa** je odvozen od arabského jména Musilova, pod kterým byl znám mezi beduíny – Šejch Músá. Po smrti Aloise Musila v roce 1944 přešla vila do vlastnictví jeho synovce Milana Musila, který ji později přenechal dalším členům rodiny. V roce 1950 byla vila znárodněna a využívána státními institucemi. Po roce 1989 byla vrácena potomkům původního majitele, kteří ji částečně zrekonstruovali. V současnosti je vila soukromým majetkem a není veřejně přístupná.

Rodný dům Aloise Musila s pamětní deskou náhled|Pamětní deska na domě č.p.14

Rodný dům Aloise Musila se nachází v obci Rychtářov a nese číslo popisné 14. V tomto domě se 30. června 1868 narodil významný český orientalista, cestovatel a katolický kněz Alois Musil. Jeho rodiče pocházeli z rolnické rodiny a dům byl součástí rodinného hospodářství. Na budově je umístěna pamětní deska, která byla odhalena v roce 1938 u příležitosti 70. výročí jeho narození. Deska připomíná Musilovu vědeckou činnost a jeho přínos k poznání Blízkého východu. Iniciativa k jejímu zřízení vzešla od místních obyvatel a české vědecké obce, která si jeho odkaz vážila.

Rodný dům byl po Musilově smrti v roce 1944 nadále využíván k bydlení, v padesátých letech byl znárodněn a přestavěn na obytný dům pro více rodin. Po roce 1989 přešel zpět do soukromého vlastnictví a jeho majitelé jej postupně rekonstruují. Dům není běžně přístupný veřejnosti, ale pamětní deska zůstává volně viditelná.

Zřícenina hradu Kuchlov Zřícenina hradu Kuchlov se nachází přibližně 2,5 kilometru západně od obce Rychtářov na ostrohu nad údolím říčky Malá Haná. Hrad byl vybudován pravděpodobně ve 13. století a jeho hlavním účelem byla ochrana obchodní cesty spojující Boskovice se střední Moravou. Přesné datum vzniku ani zániku hradu není známo, avšak jeho funkce jako strážního bodu je doložena historickými prameny. Hrad byl přirozeně chráněn na třech stranách strmými svahy a přístupný pouze z jihu po horském hřebeni. Tento přístup byl chráněn dvěma mohutnými příkopy, které byly vytesány do skály a překlenuty padacími mosty. Dnes jsou tyto příkopy stále dobře patrné v terénu. Archeologické průzkumy ukázaly, že hrad byl vystavěn výhradně z kamene – v troskách se nenašly žádné zbytky cihel, vápenné malty ani střešní krytiny, což jej odlišuje od jiných hradních zřícenin v regionu.