Astronomické jednotky se používají k vyjádření specifických potřeb astronomie a jejích rozličných měřítek. Jedná se především o hmotnosti, vzdálenosti a energie zkoumaných objektů, jakož i o speciální zápis času. V astronomii existuje celá řada měrných jednotek, z nichž některé jsou specifické pro tento obor, což způsobuje nesrovnalosti, které jsou zvláště patrné při spolupráci astronomů s jinými vědními a technickými obory. Do jisté míry je to odrazem rozdílného vzdělání, které astronomové absolvovali – v různých dobách, na různých místech a v různých oborech (fyzika, chemie, elektrotechnika, matematika, astronomie atd.) – a následné oblasti astronomie, ve kterých prováděli výzkum. To může vést k situaci, kdy se k popisu stejných veličin používá velké množství jednotek, což může vést k všeobecnému nedorozumění či dokonce k nákladným chybám.
Astronomové se podílejí na jedné z nejzajímavějších a nejdynamičtějších věd a měli by se snažit zajistit, aby výsledky jejich výzkumů byly snadněji dostupné pro ostatní zájemce, kteří mohou pracovat nejen v jiných oborech astronomie, ale i v jiných oblastech vědy. Toho lze nejlépe dosáhnout použitím mezinárodně dohodnutých soustav jednotek. I neobvyklé astronomické veličiny lze vyjádřit v jednotkách SI. Astronomická jednotka, světelný rok a parsek jsou násobky metru, i když jsou to velmi velká a necelá čísla: od ≈150 miliard metrů pro astronomickou jednotku po ≈31 kvadrilionů metrů pro parsek. Podobně jedna sluneční hmotnost odpovídá ≈2×1030 kilogramů a juliánský rok (365,25 dní) ≈31,6 milionům sekund. V každém z těchto případů lze tedy použít jednotky SI, i když je zřejmé, že mnohé z nich jsou nepraktické a lze snadno najít dobré vědecké argumenty pro použití speciálních astronomických jednotek.
Historie Mezinárodní soustava jednotek SI je založena na sedmi základních jednotkách, z nichž lze odvodit další jednotky. Jednotky SI tvoří soudržný systém přímým propojením mechanických, elektrických, jaderných, chemických, termodynamických a optických jednotek. Tento systém je nejširší přijímanou a používanou sadou fyzikálních jednotek. Systém postupně procházel změnami definic základních jednotek, hlavně proto, aby byly vázány na základní přírodní fyzikální konstanty než na konstanty založené na Zemi nebo na prototypové modelové reprezentaci. Dne 16. listopadu 2018 ve francouzském Versailles skupina 60 zemí tvořících CGPM se jednomyslným hlasováním dohodla na zásadní redefinici SI, která vstoupila v platnost 20. května 2019. Tím bylo splněno dlouholeté úsilí vědců o měřicím systému založeném výhradně na neměnných základních vlastnostech přírody. Výhody standardních systémů v každodenním použití i v astronomii však neznamenají, že tyto systémy byly snadno přijaty těmi, pro které byly navrženy.
Mezinárodní astronomická unie (IAU) je zodpovědná za udržování a schvalování zvláštní sady jednotek v astronomii, formálně definované v roce 1976 a pozdější definicí přijatou XXVIII. valným shromážděním IAU (rezoluce IAU 2012 B2). Dle doporučení IAU by měla být soustava jednotek SI, předpon a symbolů používána pro všechny fyzikální veličiny s výjimkou některých zvláštních jednotek, které jsou uvedeny dále a které mohou být používány v astronomii, aniž by hrozilo nebezpečí záměny nebo nejednoznačnosti ve vyjádření dané veličiny.
Přehled astronomických jednotek Existují dvě základní skupiny jednotek SI používaných v astronomii: sedm základních jednotek, které jsou považovány za dimenzionálně nezávislé; 22 odvozených jednotek, které jsou tvořeny kombinací základních a doplňkových jednotek v algebraických výrazech; takové odvozené jednotky mají často zvláštní názvy a symboly a mohou být použity k označení jiných odvozených jednotek.
Mimo tyto jednotky SI se v astronomii používají i další akceptované specifické konstanty a jednotky, které jsou buď přesně definovány v jednotkách SI, nebo jsou definovány jiným způsobem a určují se měřením. Vzhledem k rozsahu měřených veličin v astronomii se také často používají předpony k vyjádření dílů a násobků použité jednotky. Aktuální přehledy astronomických jednotek a konstant lze nalézt ve zdrojích.
+Přehled akceptovaných astronomických jednotek mimo SIFyzikální veličinaJednotkaZnačka jednotkyPřevod na jiné jednotkyčasminutamin1 min = 60 shodinah1 h = 60 min = 3600 sdend1 d = 24 h = srok Juliánskýa1 a = 365,25 d = s rok hvězdný1 hvězdný rok = d = s délkapoloměr SlunceR☉1 R☉ = 6,957×108 mastronomická jednotkaau1 au = msvětelný rokly1 ly = m ≈ 9,5 bilionů kmparsekpc1 pc = ( / ) m ≈ au ≈ 3,262 ly ≈ 3,0857×1016 múhelúhlový stupeň°1° = radminuta (úhlová)′1′ = (1/60)° = radvteřina (úhlová)″1″ = (1/60)′ = radmilivteřina (úhlová)mas1 mas = 0,001″ mikrovteřina (úhlová)μas1 μas = 0,001 mas hmotnostSluneční hmotnostM☉1 M☉ = ×103 kgatomová hmotnostní konstanta (Dalton)u1 u = (50)×10−27 kgenergieelektronvolteV1 eV = ×10−19 Jhustota toku zářeníJanskyJy1 Jy = 10−26 W·m−2·Hz−1jasnost objektumagnitudamag nebo mVega má jasnost 0m, Slunce −26,8msvítivost objektusvítivost SlunceL☉1 L☉ = 3,828×1026 W
V astronomii se také ještě z historických důvodů, převážně ve starších textech, používají jednotky odvozené ze soustavy CGS případně ze soustavy MKS nebo tzv. imperiální jednotky. Nemetrické jednotky, jako jsou míle, stopa, palec, tuna, libra, unce, galon, pinta atd., by se neměly používat s výjimkou zvláštních případů. Tyto jednotky, včetně uvedených v následující tabulce, IAU již nedoporučuje používat, i když v populární literatuře se s nimi ještě lze setkat, např. „200palcový (5,08 m) Haleův dalekohled na Mount Palomar“.
+Přehled zastaralých jednotek a symbolů mimo SIFyzikální veličinaJednotkaZnačka jednotkyPřevod na jiné jednotkydélkaangstromÅ1 Å = 0,1 nm = 10−10 mmicronmu1 mu = 10−6 m = 1 μmfermiF1 F = 1 fm = 10−15 msíladynedyn1 dyn = 10−5 Npráce, energieergerg1 erg = 10−7 Jkaloriecal1 cal = 4,1868 Jtlakbarbar1 bar = 105 Paatmosféraatm1 atm = Pamagnetická indukcegaussG1 G = 10−4 T = kg·s−2·A−1intenzita magnetického poleoerstedOe1 Oe = (1000/4) A·m−1
Odkazy
Reference
Související články Astronomické jednotky délky Fyzikální jednotka Časová stupnice
Externí odkazy Odkaz "International System (SI) of units" IAU doporučení o používání jednotek SI (en) PDG - Physical Constants Aktuální hodnoty fyzikálních konstant publikované PDG (en) PDG - Astrophysical Constants and Parameters Aktuální hodnoty astronomických konstant publikované PDG (en) Nové definice základních jednotek SI článek v časopisu Matematika–Fyzika–Informatika
Kategorie:Astronomie Kategorie:Systémy jednotek