Ján Ďurčanský (1902 – 1973) byl slovenský právník, politik a válečný zločinec.
Život Ve 20. letech 20. století byl se svým bratrem Ferdinandem Ďurčanským aktivní ve fašistické Rodobraně a od roku 1933 společně vydávali časopis Nástup. Ďurčanský byl také funkcionářem organizace Orol. Za 2. světové války byl předsedou ŠK Bratislava, vedoucím právního oddělení ve Vrchním velitelství Hlinkových gard a předsedou místní organizace Ludaků v Bratislavské župě. V letech 1944 až 1945 byl vládním komisařem v Pohronské župě.
Válečné zločiny náhled|Administrativní dělení Slovenského štátu, žlutě Pohronská župa Poté, co bylo Slovenské národní povstání potlačeno německými okupačními vojsky a jednotkami Hlinkových gard (POHG), probíhaly na středním Slovensku masové popravy. Během masových poprav v blízkosti obcí Nemecká a Kremnička bylo během několika týdnů zavražděno asi 2 000 lidí. Rozkaz k masakru v Nemecké, který si vyžádal asi 900 životů, vydal Ďurčanský.
Exil Ďurčanský uprchl ze Slovenska na Západ v roce 1945. Dne 11. srpna 1947 přijel do Argentiny pod falešným jménem Jan Dúbravka. V roce 1949 požádal o občanský průkaz, v němž bylo uvedeno, že Dúbravka a Ďurčanský jsou tatáž osoba. Argentinské občanství získal dne 5. září 1951. Dne 15. června 1958 podal československý velvyslanec v Argentině žádost o vydání Ďurčanského. Žádost byla podána v souvislosti s jeho účastí na masové vraždě civilistů a vojáků na středním Slovensku. Argentinský soud, který Ďurčanského případ projednával, však žádost o vydání zamítl.
Reference
Kategorie:Slovenští politici Kategorie:Muži Kategorie:Váleční zločinci Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Úmrtí v roce 1973