Urbánní ekonomie je mezioborový směr ekonomické teorie a praxe, který se zaměřuje na hospodářské procesy vázané na města a jejich okolí. Sleduje, jak prostorové uspořádání, hustota osídlení, infrastruktura a sociální struktury ovlivňují ekonomické fungování měst, rozdělování zdrojů a kvalitu života obyvatel.O’SULLIVAN, Arthur. Urban Economics. 9th edition. New York: McGraw-Hill Education, 2018. ISBN 9780078021787.MILLS, Edwin S.; HAMILTON, Bruce W. Urban Economics. Glenview: Scott, Foresman and Company, 1984. ISBN 067315839X. Zabývá se rovněž tím, jak se různé urbanistické struktury promítají do ekonomických procesů a jak volba těchto struktur podmiňuje náklady na infrastrukturu, efektivitu investic či dlouhodobou udržitelnost městských systémů.
Předmět studia Mezi hlavní oblasti zkoumání urbánní ekonomie patří: vztah mezi urbanistickou strukturou a náklady na provoz měst a jejich dlouhodobou udržitelnost, lokalizace ekonomických aktivit a důvody jejich koncentrace v určitých částech měst, doprava a infrastruktura a jejich vliv na ekonomický rozvoj, sociální struktura obyvatel města a její prostorové rozložení a vazby na udržitelnost měst, udržitelný rozvoj a ekologické aspekty hospodaření měst, provázanost těchto aspektů s fungováním trhů s nemovitostmi a bydlením.
Historie a vývoj Kořeny urbánní ekonomie sahají k 19. století, kdy Johann Heinrich von Thünen ve své práci Der isolierte Staat (1826) formuloval model prostorového rozmístění produkce a dopravy.VON THÜNEN, Johann Heinrich. Der isolierte Staat in Beziehung auf Landwirtschaft und Nationalökonomie. Hamburg: Perthes, 1826.
Ve 20. století se urbánní ekonomie začala formovat jako samostatná disciplína. Významnou syntézu nabídli Edwin S. Mills a Bruce W. Hamilton v učebnici Urban Economics (1984), která systematicky shrnula teoretické přístupy k městským trhům a aglomeračním procesům.
Další vlivný výklad poskytl Arthur O’Sullivan v učebnici Urban Economics (1990 a pozdější vydání), která se stala standardním textem pro výuku oboru.
Od 90. let 20. století byla urbánní ekonomie rozvíjena také pod vlivem nové ekonomické geografie, kterou reprezentuje zejména Paul Krugman. Ten ve své práci Geography and Trade (1991) zdůraznil význam aglomeračních efektů a prostorové koncentrace výroby pro fungování moderních ekonomik.KRUGMAN, Paul. Geography and Trade. Leuven: Leuven University Press, 1991. ISBN 0262111594.
Český aspekt V českém prostředí se urbánní ekonomie začala výrazněji prosazovat od počátku 21. století, kdy se do popředí dostaly otázky udržitelného rozvoje měst, efektivního využívání území a ekonomického hodnocení investic obcí. Tyto diskuse navázaly na transformaci měst po 90. letech, kdy rychlý rozvoj často převažoval nad dlouhodobým plánováním a ekonomickou udržitelností.
K formování odborné debaty přispívají nejen ekonomové, ale také architekti a urbanisté, kteří upozorňují na vliv prostorového uspořádání na ekonomickou výkonnost měst. Patří mezi ně zejména Pavel Hnilička, autor publikací Sídelní kaše a Hustota a ekonomika měst, který se věnuje vztahům mezi hustotou zástavby a ekonomickou efektivitou a vedl přípravu nových pražských stavebních předpisů. Dále Michal Kohout, působící na Fakultě architektury ČVUT a v ateliéru UNIT architekti, jehož výzkum a publikační činnost se zaměřují na bydlení, urbanismus a bytovou politiku. Za zmínku stojí také Ing. arch. Petr Tichý a Ing. arch. Roman Kouhout, kteří se dlouhodobě věnují propojení urbanistických principů a ekonomických souvislostí městského prostředí na principech urbální ekonomie.
Významnou roli v českém kontextu sehrává také Vít Zeman, který propojuje teorii urbální ekonomie s praktickou činností v oblasti městského plánování a řízení investic. Působil jako vedoucí Útvaru hlavního architekta města Jihlavy a později jako náměstek primátorky tohoto města (2018–2022), kde se zaměřoval na územní a investorský rozvoj. Vede mezinárodní projekt URBACT zaměřený na management udržitelného rozvoje měst pro státy EU a byl předsedou pracovní skupiny pro udržitelný rozvoj při Svazu měst a obcí ČR. V současnosti vede společnost FUTURAinvest, která vytváří ekonomické modely měst a studie potenciálu území na principech urbální ekonomie.
K významným osobnostem české odborné debaty o vztahu urbanismu a ekonomiky patří také Tomáš Hudeček, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze a zabývá se problematikou územního plánování, regionálního rozvoje a urbánní ekonomie. Ve své akademické i veřejné činnosti zdůrazňuje význam kvalitní prostorové struktury a strategického plánování pro dlouhodobou prosperitu měst. V letech 2013–2014 zastával funkci primátora hlavního města Prahy, kde se zaměřoval na otázky územního plánu a rozvoje městské infrastruktury.
Využití Poznatky urbánní ekonomie se uplatňují zejména v těchto oblastech: tvorba městských a regionálních politik, územní plánování a strategický rozvoj měst, rozhodování o investicích do dopravní a technické infrastruktury, bytová politika a rozvoj služeb, hodnocení dopadů různých typů urbanistických struktur na ekonomickou efektivitu a udržitelnost, analýza vztahů mezi fyzickým uspořádáním města, sociální strukturou obyvatel a náklady na provoz městských systémů.
Odkazy
Reference
Související články Urbanismus Regionální ekonomie Ekonomická geografie Udržitelný rozvoj Městské plánování Bydlení Bytová politika Doprava ve městě Infrastruktura
Kategorie:Veřejná ekonomika Kategorie:Urbanismus Kategorie:Podobory ekonomie Kategorie:Ekonomická geografie