Oldřich Vilém Hykeš (11. října 1895 Nusle – 9. listopadu 1955 Praha) byl český zoolog, akvarista a vysokoškolský učitel, v letech 1945 až 1946 rektor Vysoké školy veterinární v Brně (VETUNI), v letech 1948 až 1949 děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Život Narodil se v rodině obchodního jednatele Nykodýma Hykeše (*1867) a jeho manželky Marie, rozené Vaňkové (*1870), měl mladšího bratra. Rodina žila v Nuslích, od roku 1903 na Královských Vinohradech.
Absolvoval obecnou školu na Královských Vinohradech, v červenci 1914 složil maturitní zkoušku na tamním klasickém gymnáziu. Již během studií na gymnáziu se zajímal o přírodu, zejména pak o akvaristiku. Vydával amatérský akvarijní časopis a navštěvoval místní akvarijní spolek. V roce 1914 začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1915 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde Hykeš působil jako demonstrátor. V dubnu 1918 byl zatčen z politických důvodů a po několikatýdenním pobytu ve vazbě odsouzen. Z vězení se dostal po konci první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska na konci roku 1918. V lednu 1919 absolvoval rigorózní zkoušku v oborech filozofie, antropologie a zoologie.
Poté, co odešel profesor Edward Babák, ke kterému Hykeš velmi vzhlížel, do Brna, se pro stejný krok rozhodl i Hykeš. V Brně začal Hykeš působit jako Babákův asistent. V roce 1927 byl jmenován mimořádným profesorem pro obor všeobecná biologie a v roce 1928 se stal docentem v oboru biologie a patologie ryb a včel. Ve městě setrval až do začátku druhé světové války, kdy se vrátil do Prahy. Po konci války působil Hykeš krátce (v letech 1945 až 1946) jako rektor Vysoké školy zvěrolékařské, posléze jej nahradil Antonín Klobouk. Na této škole působil jako vedoucí jejího Biologického ústavu, správce místní Akademické studovny a Studentské knihovny. Po konci ve funkci rektora Hykeš Brno ještě do roku 1947 navštěvoval, avšak trvale už žil v Praze. V roce 1947 začal věnovat veškeré své úsilí ustavování nově vzniklé Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK), na níž se stal nejprve proděkanem a v roce 1948 také jejím děkanem. Ve funkci děkana PedF UK setrval do roku 1949. V dubnu téhož roku obdržel čestný doktorát na Vysoké škole veterinární v Brně. Kromě toho byl také držitelem čestného doktorátu na Lublinské univerzitě.
Hykeš byl členem celé řady různých odborných organizací; například Přírodovědeckého klubu (v Praze i Brně), Československé biologické společnosti, Moravské přírodovědecké společnosti a také několika sdružení sídlících ve Francii. Za svůj život publikoval 86 vědeckých prací, asi 100 populárně-vědeckých prací, 900 referátů, 90 recenzí, 20 úvah a také 15 prací věnujících se specificky Janu Evangelistovi Purkyně, jehož obdivoval. Byl velmi aktivní jako redaktor, recenzent i autor různých publikací o rybách, terárijních živočiších, vodních rostlinách a jejich nemocech. Specializoval se mj. na oblast vivaristiky nebo včel. V letech 1924 až 1952 byl přispěvatelem v časopise Akvaristické listy, v roce 1953 se stal vedoucím vědeckým redaktorem časopisu Živa. Od roku 1937 tvořil velkou encyklopedii s názvem Sladkovodní akvárium.
V letech 1952 až 1953 Hykeše trápily zdravotní problémy. Krátce poté, co se na konci roku 1955 vrátil z Východního Německa do Prahy, onemocněl, následně prodělal mrtvici a v prosinci 1955 v jejím důsledku zemřel. Během svého pobytu v Brně žil na ulici Bartošova v brněnské části Královo Pole. Měl dvě dcery, Dagmar (provdaná Charvátová, později Stehlíková) a Ludmilu (provdaná Měsková).
Reference
Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští biologové Kategorie:Čeští akvaristé Kategorie:Čeští zoologové Kategorie:Rektoři Veterinární univerzity Brno Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 11. října Kategorie:Narození v Nuslích Kategorie:Úmrtí 9. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži