náhled|Buvolí maso Buvolí maso je maso pocházející z buvola domácího (Bubalus arnee f. bubalis), který je známý i pod nepřesným označením vodní buvol. Jedná se o domestikovanou formu arni (Bubalus arnee). Buvol domácí se v mnoha zemích, včetně Pákistánu, Indie, Bangladéše, Nepálu, Filipín, Bulharska, Itálie, Ruska, České republiky, Slovenska, Austrálie a Egypta chová pro maso a mléko.

Označení buvolího masa se v různých zemí liší. Například maso z jedinců mladších 20 měsíců je v Indii známé pod pojmem padwa, v Nepálu pado a v Pákistánu bansgosh. Buvolí telata jsou často chována výhradně na mléce a v mladém věku porážena pro maso.Ross C (1975). Alternative Livestock: with particular response to the water buffalo (Bubalus bubalis).In: Meat. 1st publication S. 507, 524.Bhat PN, Lakshmanan V (1998). The Buffalo meat Industry in India. An over view. In: Buffalo prod. health. 1st publication. ICAR pp. 185–214.Ross, 1975; Bhat and Lakshmanan, 1998

Nutriční hodnoty Buvolí maso tvoří voda (74–78 %), bílkoviny (20–24 %), tuky (1–2 %). Energetická hodnota 100 g buvolího masa je 550 kJ (131 kcal).International Journal of Livestock Production vol.1 (1), S.001–005, August 2009

Rozdíly mezi buvolím a hovězím masem Buvoli domácí jsou typem skotu, ale jejich maso se od hovězího masa v mnoha ohledech liší. Buvolí maso má nižší obsah tuku a jeho tuk je mléčně bílý ve srovnání se žlutobílým tukem hovězího masa. Buvolí maso má tmavší barvu a buvoli mají díky své větší velikosti tvrdší kosti než hovězí dobytek. Buvolí maso má nižší pH svalu (5,6 ± 0,4), zatímco hovězí sval má pH 6,4 ± 0,7).C. Valin, A. Pinkas, H. Dragnev, S. Boikovski and D. Polikronov (1984), "Comparative study of buffalo meat and beef", Meat Science, vol. 10, no. 1, S. 69–84

Produkce Buvolí maso se produkuje především v Asii. Produkce buvolího masa má velký růstový potenciál a nese sebou minimální rizika ve srovnání s náklady na veterinární péči atd. při chovu hovězího skotu v rozvojových zemích.Antonio Borghese, M. Mazzi: Buffalo population and strategies in the world. In: Buffalo Production and Research. 2005, S. 1–39

Při produkci buvolího masa závisí jeho kvalita i kvantita na různých faktorech. Mezi nejdůležitější patří mimo jiné i věk poraženého jedince a krmivo. Pohlaví nemá na kvalitu masa významný vliv.

Věk Obvyklý věk při porážce je mezi 10, 14 a 18 měsíci. Věk zvířat ovlivňuje obsah všech minerálů obsažených v mase i játrech.

Krmivo Zásady a doporučení, která platí pro chov hovězího dobytka, se obecně vztahují i na krmení buvolů a jejich zásobování pitnou vodou. Buvoli mají obecně podobnou stravu jako hovězí dobytek. Kromě pastvinné trávy, travní a kukuřičné siláže lze jako objemové krmivo nabízet seno a slámu. Kukuřičná siláž navíc umožňuje rychlé vykrmování zvířat.B. Spindler: Planungsdaten für die Haltung von Wasserbüffeln. 2010. Wasserbüffel. Dostupné online Výkrm je klíčovým obdobím pro konečné složení mastných kyselin a pro celkové rozložení tuku v mase. Existují studie, které zkoumají rozdíly mezi krmením senem nebo kukuřičnou siláží a chovem zvířat na pastvině nebo ve stájích.

Sociální význam Vzhledem k náboženskému významu krav a omezením jejich konzumace v Indii a Nepálu (a na některých místech na východě Bhútánu) je nutné odlišovat buvolí a hovězí maso, protože například v Indii, značná část populace z náboženských důvodů nekonzumuje hovězí maso a ve velkém počtu indických států a v Nepálu je porážka skotu zakázána.

Vývoz buvolího masa z Indie Indie je jedním z největších světových vývozců buvolího masa. V roce 2015 Indie vyvezla více než 2,4 milionu tun buvolího masa a s ním souvisejících produktů. Brazílie vyvezla v té době 2 miliony tun a Austrálie 1,5 milionu tun. Podle údajů získaných z Centra pro monitorování indické ekonomiky (CMIE) směřuje většina indického exportu do asijských zemí, které dováží více než 80 %, zatímco africké země dováží přibližně 15 %. Nejvíce z asijských zemí dováží indického buvolího masa Vietnam.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Maso