Karel Tichý (* 1958 Tábor) je český publicista a spisovatel, bývalý policista. V letech 1984–1994 byl kriminalistou na odboru hospodářské kriminality československé/české policie, v letech 1994–2007 kriminalistou-operativcem u protikorupčního útvaru Policie České republiky.

Život Narodil se v Táboře, gymnázium absolvoval v Soběslavi. V letech 1978–1980 studoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. Později při práci vystudoval v letech 1995–1998 obor sociální patologie a prevence na Fakultě pedagogické Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové (dnes Univerzita Hradec Králové) a získal bakalářský titul (Bc.). V roce 2004 zahájil magisterské studium na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, ale po šesti letech, před posledními státnicemi, studia zanechal.

V roce 1981 nastoupil k československé policii, po náhradní vojenské službě byl převelen do působnosti Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti, což byla nástupnická a praporčická škola pro příslušníky Veřejné bezpečnosti. V době výcviku na pluku se věnoval studiu práva a policejních disciplín, na praxi byl u Pohotovostní motorizované jednotky (PMJ).

Detektivem na hospodářské kriminálce

V roce 1983 nastoupil na Místní oddělení VB Praha 7 na Letné. Začínal jako hlídkový policista, v roce 1984 přešel na oddělení hospodářské kriminality na Obvodní správě VB Praha 7, kde se jeho specializací stali spekulanti a tzv. veksláci. Jejich působení spadalo zejména pod trestné činy spekulace, nedovoleného podnikání a pašování nedostatkového zboží. V roce 1988 nastoupil jako referent na celopražskou hospodářskou kriminálku, po listopadu 1990 pracoval jako starší referent-specialista II. sekce kriminální služby Správy hl. m. Prahy až do roku 1993.

Od svého příchodu na kriminální službu až do odchodu od policie byl operativec, vyhledával širokou škálu trestných činů, a to od trestné činnosti v Mezinárodní organizaci novinářů, přes odhalování bankovních podvodů, padělatelských dílen na kolky i bankovky, krádeží uměleckých děl, po obchodování se zbraněmi či podvody v loteriích i v televizní hře Bingo na TV Nova.

Vedoucím operativy na protikorupční službě

Z celopražské hospodářské kriminálky se přes práci ve speciálním týmu Pavučina, který byl zřízen pod policejním prezidiem – Ústřednou kriminální policie na rozpracovávání závažné trestné činnosti zájmových osob – dostal v roce 1994 na celorepublikový útvar, který se nazýval Služba ochrany ekonomických zájmů (SOEZ) a ještě téhož roku byl přejmenovaný na Službu pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK) se sídlem v Celetné ulici. Na oddělení operativy, které od roku 2000 vedl, založil kriminální spis nazvaný Krakatice, který mapoval prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Ústřední postavou spisu byl František Mrázek, jehož násilnou smrt se nepodařilo objasnit. Rozpracování spisu Krakatice probíhalo v letech 1999–2002, do archivu byl uložen v roce 2004. V době ukončení měl přibližně 11 700 stran, podle iDNES se z něj údajně ztratilo přes 6000 stran. Dokument byl přitom veden v režimu utajení „D“, důvěrné.

V roce 2002 byla zřízena pracovní skupina Kruh a založen kriminální spis Kmotr, který navázal na spis Krakatice. V něm se soustřeďovaly poznatky vztahující se k Radovanu Krejčířovi. V roce 2002 bylo oddělení, které Karel Tichý vedl, začleněno do Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (ÚOK ZHTČ). V roce 2003 byl útvar reorganizován na Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK), Odbor řízení odhalování a dokumentace korupce a finanční kriminality, a oddělení přejmenováno na oddělení podpůrných operativně pátracích prostředků. Jako vedoucí oddělení dosáhl hodnosti podplukovníka, od roku 1999 byl držitelem osvědčení NBÚ pro stupeň utajení „D“ (důvěrné).

Mezi nejznámější kauzy, na nichž Karel Tichý na ÚOKFK pracoval, patří podvody spjaté s trestnými činy navázanými na obchodování s ropnými produkty. Odhaloval hospodářské delikty spojené s firmami Setuza, Venturon Investment, Bena, Tukový průmysl, M5, Technology Leasing. Zachránil se svým týmem státu miliardy korun, když razantním zásahem zabránil Krejčířovi, aby podvodem vytuneloval státní podnik Čepro na základě fiktivních pohledávek za zhruba tři miliardy. Zabránil vraždám celníka, jenž měl při Krejčířově podvodu s falešnými bankovkami přijít o život, a dvou „bílých koní“, zařazených poté do programu na ochranu svědků, aby mohli v utajení před soudem svědčit proti Krejčířovi. Radovan Krejčíř byl (jako uprchlý) obžalován v kauze Čepro v roce 2012. Roku 2015 byl pražským městským soudem uznán vinným za přípravu vraždy celníka i pokus o vytunelování Čepra a odsouzen k souhrnnému trestu, do něhož byly započteny i Krejčířovy další trestné činy staršího data, na 15 let do vězení. Platnost rozsudku potvrdil vrchní soud v roce 2018.

Tichého oddělení bylo po nástupu nového policejního vedení (policejní prezident Vladislav Husák, ředitel útvaru Miloslav Brych, zástupkyně Renata Strnadová a ministr vnitra Ivan Langer) v rámci další reorganizace zrušeno a někteří členové týmu, např. Oldřich Kopp a Milan Dvořák, odešli v roce 2005 od policie.

Poté čelil Karel Tichý různým obviněním ze strany inspekce ministra vnitra, např. v polovině roku 2006 jemu a jeho nejbližším spolupracovníkům hrozilo stíhání za zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce však oznámil, že se neztotožnil s názorem inspekce, vyšetřování zastavil jako nesmyslné a případ odložil, protože inspekcí uváděný skutek se vůbec nestal.

V roce 2006 Krejčíř po obvinění z pokusu o vyvedení miliard ze státního podniku Čepro tvrdil, že kauza je vykonstruovaná a kriminalisté-operativci si ji ve spolupráci se státním zástupcem vymysleli. Trvalo patnáct let, než Karla Tichého a jeho nejbližší spolupracovníky soud v roce 2021 definitivně očistil z tohoto křivého nařčení. Osobní zášť Krejčíře vůči Karlu Tichému šla tak daleko, že ho zařadil na svůj seznam osob určených k likvidaci, kde byl na prvním místě z lidí ze státní správy.

Po šestadvaceti letech práce u policie Karel Tichý, kdy čelil tlakům zvnějšku i zevnitř policie, podal žádost o propuštění ze služebního poměru a do civilu odešel k 31. březnu 2007.

Po odchodu do civilu

Ataky na Karla Tichého a bývalé členy týmu z protikorupční policie ani po jejich odchodu do civilu neustávaly, naopak se stupňovaly, neboť chtěli vypovídat po zbavení mlčenlivosti o spisu Krakatice na jednání sněmovního bezpečnostního výboru. Byli podle novinářů z iDNES přesvědčení, že se je snaží zničit zločinci ve spolupráci s politiky za to, co při vyšetřování odhalili. Karel Tichý promluvil před sněmovním bezpečnostním výborem po opakovaných odkladech až v březnu 2010, usnesení výboru však nemělo pro politiky podchycené ve spisu žádné důsledky.

V civilu pracoval Karel Tichý jako OSVČ, v letech 2017–2022 působil jako asistent senátorky Aleny Dernerové. Krátce se v roce 2021 angažoval v hnutí Přísaha Róberta Šlachty, s nímž se rozešel. V roce 2022 stál u zrodu publicistického serveru PrahaIN, kde publikuje spolu s Hanou Hlušičkovou články s kriminalistickou tematikou. Své názory zveřejňuje v podcastech, např. Tajná složka na odkryto.cz, Šedá zóna na PrazeIN, U Kulatého stolu a hostuje např. na TV Barrandov v pořadu Josefa Klímy.

Nominace na státní vyznamenání V roce 2023 byl kriminalista Karel Tichý nominován Podvýborem Organizačního výboru Senátu pro státní vyznamenání na medaili Za zásluhy 1. stupně, podruhé byl navržen na tuto medaili občany v roce 2024.

Filmografie Karel Tichý byl odborným poradcem u filmů Příběh kmotra (2013) a Gangster Ka (2015) a Gangster Ka: Afričan (2015).

Bibliografie Karel Tichý: Lovec mafiánů. Příběh jednoho policajta; Nakladatelství Olympia 2021; Karel Tichý, Hana Hlušičková: Kudy kráčel zločin. Očima kriminalisty, který byl u toho; Audiolibrix 2023; Karel Tichý, Hana Hlušičková: Kauzy & aféry. Kudy kráčel zločin 2; Audiolibrix 2025;

Odkazy Reference

Kategorie:Čeští policisté Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Lidé Policie České republiky Kategorie:Podplukovníci Kategorie:Narození v roce 1958 Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži