náhled|„Cvičení civilní obrany pionýrů“, Leningrad, 1937 náhled|Oddíl Rudé gardy závodu Vulkan, 1917
Viktor Karlovič Bulla (1. srpna 1883, Petrohrad – 30. října 1938, Leningrad) byl ruský fotograf, fotoreportér, jeden z průkopníků kinematografie.
Životopis Byl synem slavného fotografa Karla Karloviče Bully. Katolík. V roce 1899 absolvoval Anglické učiliště v Petrohradu. Fotografické vzdělání získal v Německu.И. Симакова (Москва). Энциклопедическая заметка о семье Булла на портале rdinfo.ru Začal pracovat ve fotoateliéru svého otce spolu se svým bratrem Alexandrem.Alexandr Bulla byl poslán na Bělomořsko-baltský kanál, kde v roce 1934 zemřel. Viz Klasici fotografického umění. Karl Bulla – Život a dílo.
Větší známost získal v 19 letech během rusko-japonské války, kdy byl přidělen jako fotoreportér k Sibiřské záložní brigádě. Viktorovy reportáže z fronty byly publikovány v časopisech Niva a Iskra a byly přetištěny všemi novinami a časopisy vydávanými v Rusku v té době, často se dostávaly i na stránky zahraničních publikací. Viktor byl v samém centru dění, často se ujal povinností „bratra milosrdenství“, a následně byl vyznamenán stříbrnou medailí „Za statečnost“ na Svatojiřské stuze s právem nošení na hrudi.
Po skončení války se vrátil k práci fotoreportéra v rodinné fotografické agentuře, ale brzy se začal zajímat o filmové týdeníky. V jednom z čísel časopisu Kinemo se objevila reklama: „Nová továrna Bulla se připravuje na uvedení nových produktů.“ Jednalo se o reklamu na partnerství Apollon, které v roce 1909 založil společně se svým bratrem Alexandrem pro výrobu a distribuci filmových týdeníků a videofilmů, kde Viktor působil současně jako kameraman a režisér. Během dvou let existence partnerství bratři kromě oficiálních kronik natočili asi 40 filmů, mezi nimiž jsou i unikátní věnované sportu: o mezinárodních soutěžích v rychlobruslení ve Vyborgu a o autosalónu Petrohrad-Řím-Petrohrad (spolu s bratrem Alexandrem a kameramanem Fridrichem Verigo-Darovským, 1910) . Od roku 1911 partnerství Apollon převedlo velkoobchodní distribuci a prodej filmů na filmovou společnost Prodafilm, která se zabývala filmovými adaptacemi děl klasické literatury. Během pouhého jednoho roku Viktor natočil více než 20 krátkých filmů. V té době se promítalo drama „ Na rušném místě “ od A. N. Ostrovského, „Modrý pták“ od Maurice Maeterlincka a dokonce i pohádka „Žabí princezna“.
S vypuknutím první světové války se Viktor vrátil k otcově fotografické práci a fotografoval revoluční události let 1917–1918. Během těchto let pokračoval v práci kameramana a podílel se na tvorbě dokumentárního filmu o únorové revoluci v roce 1917 (Kronika revoluce v Petrohradě). Dynamické a nápadité záběry fotografa posloužily jako podklad pro režiséry Sergeje Ejzenštejna a M. Chiaureliho při tvorbě filmů o revoluci v roce 1917.
Fotografoval události Říjnového povstání v roce 1917, poté vedl fotografii Petrohradského sovětu, která se nacházela v bývalém ateliéru K. K. Bully (Něvský prospekt, 54). Stal se jedním z tvůrců filmové a fotografické Leniniány (fotografoval V. I. Lenina na 8. a 9. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu v letech 1919-1920; během 2. a 3. sjezdu Kominterny v letech 1920-1921). Vytvořil fotografické portréty Zinověva, Kameněva, Stalina a dalších sovětských a stranických osobností a fakticky působil jako štábní fotograf Smolného .
V roce 1921 podnikl cestu do Baku, na ropná pole Bibi-Heybat.
V roce 1928 se konala výstava „Sovětská fotografie za 10 let“, kde Alexandr a Viktor Bullovi představili 30 fotoreportáží, čímž počtem a rozmanitostí námětů předčili ostatní účastníky. Porota výstavy jim poté udělila čestný diplom, což bylo považováno za velmi vysoké ocenění.
V roce 1935 byla rodinná fotografická sbírka (132 683 negativů) převedena do Archivu Říjnové revoluce a socialistické výstavby Leningradské oblasti.
Dne 15. července 1938 (podle jiných zdrojů 23. června 1938 ) byl zatčen na základě udání jednoho ze zaměstnanců Bullova fotosalónu. Je známo, že Viktor byl vyslýchán pouze dvakrát. Po prvním výslechu nemohlo být vzneseno žádné obvinění a během druhého výslechu byl donucen se „přiznat“ ke špionážní činnosti. V roce 1938 byli příbuzní zatčeného informováni, že Viktor Bulla je nepřítel lidu. Byl vyhoštěn do Dálněvýchodního kraje na "deset let bez práva na korespondenci“. Následně byli příbuzní informováni, že V. Bulla zemřel v roce 1944 na rakovinu žaludku v jednom z táborů Dálného východu, ale vnukovi Viktora Bully, Andreji Leonoviči Kaminskému, se podařilo najít dokument, podle kterého byl Viktor Bulla popraven zastřelením. Represe proti Viktorovi a Alexandrovi, vzhledem k emigraci jejich otce, znamenaly zákaz zmiňovat jména všech Bullů kdekoli. Jejich fotografie byly publikovány anonymně nebo pod jinými jmény až do perestrojky .
V roce 1958 byl posmrtně rehabilitován.
Rodina Jeho manželka byla Věra Konstantinovna, dcera K. T. Serebrjakova; syn Jurij (1919-1941) se také stal fotografem, pracoval jako fotoreportér pro leningradské pionýrské noviny Leninskie Iskra. V roce 1941 zemřel (pohřešován v akci) na leningradské frontě.Dotazník pro pátrání a zjištění osudu vojáka ze stránek OBD Memorial
Viktorova dcera a vnuk, Valentina Viktorovna (1921-2005) a Andrej Leonovič (1948-2009) Kaminskijští, žili v Petrohradu . Andrej Leonovič byl plukovník justice, vážený právník Ruské federace a zástupce vedoucího Hlavního vyšetřovacího oddělení Hlavního ředitelství vnitřních věcí Petrohradu a Leningradské oblasti. Viktorův pravnuk, Dmitrij Andrejevič Kaminskijský, se narodil v Petrohradu v roce 2006.
Galerie
Ocenění Stříbrná medaile „Za statečnost“ na Svatojiřské stuze s právem nošení na hrudi
Knihy s fotografiemi od V. Bully „Antologie sovětské fotografie, 1917-1940“ Nakladatelství PLANETA, Moskva 1986
Odkazy
Reference
Literatura Ruská fotografie. Polovina 19. – začátek 20. století, Moskva, 1996; Nikitin V.A., Příběhy o fotografech a fotografiích, L., 1991.
Související články Fotografie v Rusku
Externí odkazy
Kategorie:Fotografové 21. století Kategorie:Fotografové 20. století Kategorie:Ruští fotografové Kategorie:Sovětští fotografové Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí 30. října Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození 1. srpna Kategorie:Muži