Antonij (světským jménem: Alexandr Feofilovič Daškevič; 4. března 1864 – 28. března 1934 Kazanlak) byl ukrajinský duchovní Ruské pravoslavné církve v zahraničí a biskup.
Život Narodil se 4. března 1864 ve Volyňské gubernii do rodiny kněze.
Absolvoval Volyňský duchovní seminář. Vyučoval ruštinu a církevní slovanštinu na Simferopolském duchovním učilišti. Roku 1897 byl Nejsvětějším synodem převeden do služby v aleutské eparchii. Před kněžským svěcením byl jmenován představeným chrámu svatého archanděla Michaela v Sitce na Aljašce a blagočinným Sitkinského okruhu. Dne 29. listopadu 1897 přijal mnišský postřih a 3. prosince byl biskupem starickým Pavlem (Pospelovem) rukopoložen na jeromonacha. Roku 1904 byl povýšen na igumena.
Dne 30. října 1905 byl ustanoven duchovním křižníku Lena. Sloužil také na křižníku Almaz a bitevní lodi Car Alexandr II. Následující rok byl povýšen do hodnosti archimandrity. Od 25. května 1908 zastával funkci blagočinného chrámů výcvikového dělostřeleckého oddílu Baltské flotily pod velením admirála Nikolaje Karloviče Rejcenštejna.
Po revoluci odešel do Německa a poté do Dánska. V letech 1919–1921 sloužil jako představený chrámu svatého Alexandra Něvského v Kodani a jako zpovědník císařovny Marie Sofie Dánské. Dne 22. července 1921 byl na návrh patriarchy Tichona rozhodnutím Nejvyšší církevní správy v zahraničí jmenován biskupem aleutským a aljašským. Zúčastnil se prvního soboru zahraniční církve v Sremských Karlovcích. Zde byl 11. prosince 1921 vysvěcen na biskupa aleutského a vikáře severoamerické eparchie. Biskupskou chirotonii vedl srbský patriarcha Dimitrije.
Na žádost Nejvyšší církevní správy vedl vizitaci severoamerické eparchie. Dne 9. března 1922 zahájil vizitační činnost a během dvou týdnů, 22. března, byla připravena jednadvacetistránková zpráva k předložení patriarchovi a Nejvyšší ruské církevní správě v zahraničí, v níž byly aktivity arcibiskupa Olexandra (Nemolovského) a metropolity Platona (Rožděstvenského) prezentovány v extrémně nepříznivém světle, což vedlo ke komplikaci vztahů mezi Nejvyšší církevní správou a americkými hierarchy. Podle metropolity Jevlogije (Georgijevského) si touto zprávou vyrovnal staré křivdy s arcibiskupem Olexandrem.
Dne 7. února 1924 byl Archijerejským synodem Ruské pravoslavné církve v zahraničí ze zdravotních důvodů penzionován. Nejprve žil v Bostonu a poté v bulharské Šipce. Zemřel 28. března 1934 v nemocnici v Kazanlaku na krvácení do mozku. Pohřben byl na ruském hřbitově v Šipce.
Odkazy Reference
Externí odkazy Pravoslavná encyklopedie Drevo
Kategorie:Muži Kategorie:Biskupové Ruské pravoslavné církve v zahraničí Kategorie:Ukrajinští pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození ve Volyňské oblasti Kategorie:Úmrtí 28. března Kategorie:Úmrtí v roce 1934 Kategorie:Úmrtí v Kazanlaku