Karl Lucich ( Carl Stephan Victor Lucich, Lucich Károly) (10. března 1868 Prešpurk – 12. března 1952 Erdőbénye) byl rakousko-uherský námořní důstojník. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1888, vystřídal nižší důstojnické pozice na řadě lodí a působil také v námořní sekci na ministerstvu války ve Vídni. Za první světové války byl velitelem říční flotily na Dunaji v oblasti Balkánu (1913–1917), poté krátce velel bitevní lodi SMS Habsburg a nakonec stál v čele námořní základny v Rijece (1918). Po rozpadu monarchie byl penzionován v hodnosti kontradmirála (1919), v meziválečném období se v různých sférách veřejného života uplatňoval v Maďarsku. Po druhé světové válce strávil poslední léta života v komunistickém internačním táboře, kde také zemřel.
Životopis náhled|vlevo|Křižník SMS Aspern, vlajková loď kapitána Luciche v roce 1913 Byl synem učitele Gézy Luciche. Po absolvování gymnázia v rodném Prešpurku studoval v letech 1884–1888 na studoval na C. k. námořní akademii v Rijece (1884–1888).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1888; Vídeň, 1888; s. 95 dostupné online V roce 1888 vstoupil jako kadet k námořnictvu a v letech 1888–1890 absolvoval zaoceánskou plavbu na korvetě SMS Saida kapitána Beckera.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1889; Vídeň, 1889; s. 111 dostupné online Cesta vedla podél břehů západní Afriky do jižní Ameriky a přes Karibik do USA.Plavby válečných lodí c. k. námořnictva v 19. století na webu kriegsmarine.hu s. 72 dostupné online V roce 1891 získal hodnost praporčíkaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1892; Vídeň, 1892; s. 1094 dostupné online a vystřídal službu na různých lodích, sloužil také u námořní pěchoty, byl referentem u sborového námořního velitelství v PuleRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1891; Vídeň, 1891; s. 80 dostupné online a absolvoval kurz pro obsluhu torpéd.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1893; Vídeň, 1893; s. 150 dostupné online
V hodnosti poručíka II. třídy (1898)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1899; Vídeň, 1899; s. 1141 dostupné online byl na dva roky přidělen k prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války ve Vídni (1898–1900)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1899; Vídeň, 1899; s. 113 dostupné online a v roce 1900 se na palubě křižníku SMS Aspern zúčastnil mezinárodního zákroku proti boxerskému povstání v Číně.Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1900; Vídeň, 1900; s. 158 dostupné onlinePlavby válečných lodí c. k. námořnictva na webu kriegsmarine.hu s. 79 dostupné online Po návratu z Dálného východu byl povýšen na poručíka I. třídy (1901)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1902; Vídeň, 1901; s. 1210 dostupné online a několik let sloužil u Dunajské říční flotily v Budapešti (1902–1905)Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1903; Vídeň, 1903; s. 131 dostupné onlineEinteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1905; Vídeň, 1905; s. 59 dostupné online, poté byl v letech 1906–1909 znovu přidělen k námořní sekci na ministerstvu války.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1908; Vídeň, 1908; s. 151 dostupné online V létě 1909 byl krátce prvním důstojníkem na cvičné lodi SMS Lussin, která zároveň sloužila jako staniční loď v Tivatu.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 175 dostupné online
náhled|vlevo|Bitevní loď SMS Habsburg, vlajková loď kapitána Luciche v letech 1917–1918 K datu 1. listopadu 1909 byl povýšen na korvetního kapitánaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1909; s. 1350 dostupné online a v roce 1910 byl prvním důstojníkem na bitevní lodi SMS HabsburgRang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1910; Vídeň, 1910; s. 186 dostupné online, poté znovu úředníkem v prezidiální kanceláři námořní sekce na ministerstvu války (1910–1912).Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 147 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 331 dostupné online Mezitím v roce 1911 krátce velel torpédové lodi SMS Satellit, která kotvila v Rijece jako cvičná loď pro kadety námořní akademie.Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1912; Vídeň, 1912; s. 208 dostupné online V hodnosti fregatního kapitána (1. listopadu 1912)Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1912; s. 1460 dostupné online byl velitelem admirálské jachty SMS Lacroma, která sloužila potřebám vrchních velitelů námořnictva Rudolfa Montecuccoliho a Antona Hause (1912–1913). Během balkánských válek se mimo jiné podílel na mezinárodních operacích ve Středomoří. V květnu 1913 byl krátce velitelem bitevní lodi SMS Babenberg a poté převzal velení křižníku SMS Aspern.
Těsně před první světovou válkou byl povýšen na kapitána řadové lodi (1. května 1914)Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 11 dostupné online, v té době působil znovu v námořní sekci ministerstva války. V říjnu 1914 se stal velitelem Dunajské říční flotily a podílel se na invazi do Srbska. Poté kontroloval dopravní komunikace na Balkáně a úzce spolupracoval s vrchním velením armády (August von Mackensen). Po vstupu Rumunska do války na straně Trojdohody však nebyl příliš úspěšný ve střetnutích s rumunským dunajským loďstvem.Bitva o Transylvánii dostupné online V prosinci 1917 byl přeložen na Jadran a v rámci 4. námořní divize se stal velitelem bitevní lodi SMS Habsburg. Již v únoru 1918 byl však bez bližšího zařazení přidělen ke sborovému námořnímu velitelství v Pule. Krátce byl zástupcem velitelem námořního arzenálu v Pule a nakonec od června 1918 zastával funkci velitele oblastního námořního velitelství v Rijece. V závěru války obdržel hodnost kontradmirála (1. listopadu 1918) a po zániku monarchie byl penzionován (1. ledna 1919).SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 108 dostupné online
Po roce 1918 žil v Maďarsku, kde se v různých sférách angažoval ve veřejném životě. V roce 1922 mu byla v maďarské armádě přiznána hodnost polního podmaršála ve výslužbě s nárokem na penzi a krátce zastával funkci ředitele Vojenského historického muzea v Budapešti.Historie Vojenského historického muzea v Budapešti dostupné online Po roce 1928 působil mimo jiné u dvora arcivévody Josefa Augusta, který si i v meziválečném období uchoval v Maďarsku značný vliv. Do roku 1949 žil Lucich v Budapešti, poté byl internován v komunistickém sběrném táboře v Erdőbénye, kde po několika letech zemřel.
Řády a vyznamenání Během služby u námořnictva se stal nositelem řady ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeň, 1918; s. 12 dostupné online
náhled|vpravo|Karl Lucich jako kapitán řadové lodi (1915) Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Válečná medaile (1901) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Karlův vojenský kříž (1917) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád slávy (1900, Tunisko) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (Rusko) 60x60pixelů komandér Řádu Albrechtova (1915, Sasko) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1915, Německo) 60x60pixelů Válečná medaile za zásluhy (1915, Osmanská říše) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1916, Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu sv. Alexandra (1917, Bulharsko) 60x60pixelů Stříbrná válečná medaile Iftihair (1917, Osmanská říše) 60x60pixelů Námořní záslužný kříž III. třídy (1924, Španělsko) 60x60pixelů čestný rytíř Maltézského řádu (1932, Řád maltézských rytířů)
Odkazy Reference
Literatura JELÍNEK, Milan: Válka na Jadranu 1914–1918; Praha, 2019; 576 s. ISBN 978-80-7497-273-7 SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl III. 1915–1924; Biblio Verlag Osnabrück, 2005; s. 272–276 (heslo Karl Lucich) ISBN 3-7648-2520-0
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Karlova vojenského kříže Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Námořního záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu slávy (Tunisko) Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Narození 10. března Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Muži