Voisine vs. United States, 579 U.S. 686 (2016) je rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, ve kterém soud stanovil, že federální zákaz držení zbraní pro pachatele domácího násilí se vztahuje i na osoby odsouzené za domácí násilí spáchané z nedbalosti. Rozhodnutí padlo většinou hlasů v poměru 6 ku 2.
Pozadí
V roce 2009 upozornil anonymní volající v americkém státě Maine úřady, že v Kingmanu byl zastřelen orel bělohlavý. Vyšetřovatelé zjistili, že hlavní podezřelý, Stephen L. Voisine, nesměl ze zákona vlastnit střelnou zbraň. Důvodem byl jeho dřívější rozsudek za domácí násilí, který mu držení zbraně zakázal na základě tzv. Lautenbergova dodatku přijatého v roce 1996. Během výslechu Voisine přiznal, že orla zastřelil. Následně úřady odhalily, že jeho trestní rejstřík sahající 28 let zpět obsahoval celkem 14 odsouzení za napadení a domácí násilí.
Voisine se spolu s Williamem Armstrongem III hájili tím, že jejich odsouzení za domácí násilí by jim vůbec nemělo bránit ve vlastnictví střelné zbraně. Požádali Nejvyšší soud, aby posoudil, zda je Lautenbergův dodatek v souladu s ústavou, s ohledem na precedentní rozhodnutí District of Columbia v. Heller, podle něhož Druhý dodatek chrání individuální právo nosit zbraň. Soud však tuto otázku odmítl řešit a omezil se pouze na posouzení, zda se jejich odsouzení za násilné činy spáchané z nedbalosti (na rozdíl od úmyslných) řadí pod význam Lautenbergova dodatku.
Během ústního projednávání případu položil soudce Clarence Thomas poprvé po deseti letech otázku přímo z lavice soudu. Zeptal se právníka ministerstva spravedlnosti, zda porušení jakéhokoli zákona může omezit ústavní práva jednotlivce, přičemž poukázal na to, že federální zákon o zákazu držení zbraní pro pachatele domácího násilí může vést k doživotnímu omezení práva vlastnit zbraň.
Stanovisko soudu
Většinové stanovisko 6 ku 2 sepsala soudkyně Elena Kagan. Proti byli soudci Clarence Thomas a Sonia Sotomayor. Soud rozhodl, že nedbalost je dostačující, protože Lautenbergův dodatek nezmiňuje, že by se zákaz vztahoval pouze na úmyslné činy. Soud použil přirovnání házení talíře v domácnosti, aby ukázal, že i jednání, které může způsobit škodu, ale není úmyslné, se považuje za nedbalé v kontextu domácího násilí. Soudci nesouhlasící s většinou namítli, že pojem „nedbalý“ je podle zákona státu Maine příliš široký, aby jeho použití pro zákaz držení zbraní bylo ústavně přijatelné.
Související články Druhý dodatek Ústavy Spojených států amerických District of Columbia v. Heller Zákony o zbraních ve světě
Poznámky
Reference
Kategorie:Případy Nejvyššího soudu USA Kategorie:Zbraně