Vlasta (latinsky Valasca) je postava z české mytologie, stoupenkyně mytické české kněžny Libuše a po její smrti vůdkyně bojovných žen v tzv. dívčí válce. Její existence není historicky doložena, historik František Palacký její život hypoteticky kladl do první poloviny 8. století.
Legenda náhled|Smrt Vlasty rukou Přemysla (ilustrace Vinzenze Katzlera, 1855) Vlasta měla být součástí dvora kněžny Libuše. Po Libušině smrti (kolem roku 738) se kvůli pozbytí vážnosti žen u mužů Vlasta postavila do čela odbojných žen. Ty odešly s Vlastou z Vyšehradu (Chrastenu) a nedaleko odtamtud, na protějším břehu Vltavy, vystavěli hrad Děvín. Následně pak vedli tzv. Dívčí válku proti vládě Přemysla Oráče, Libušina manžela a vybraného následníka trůnu.
Vlasta, kterou pověst popisuje jako nejhorlivější z žen, nařídila, že vojenský výcvik na Děvíně mají absolvovat pouze ženy a chlapci mají být naopak mrzačeni, odstraněním pravého oka a palce, aby jim v budoucnu bylo znemožněno bojovat. Údajně také svým spolubojovnicím rozdala lektvar, který je chránil před muži. Měla být také strůjkyní incidentu války, který proslul jako pověst o Ctiradovi a Šárce.
Po sedmi letech vlády ji v bitvě zabil kníže Přemysl (Primislav), Děvín byl zničen a muži znovu získali moc.
Historické prameny Vlasta je zmíněna ve většině zaznamenaných výkladech legendy o dívčí válce, včetně Kosmovy kroniky, Dalimilovy kroniky (14. století) či Kroniky Václava Hájka z Libočan (první polovina 16. století). Kosmas ve svém díle odkazuje na řecký mýtus o Amazonkách a uzavření míru upomíná na římský mýtus o únosu Sabinek. Dalimil také podle některých názorů spojil příběh dívčí války s vyprávěním o Lucké válce a jméno Vlasty je odvozeninou jména luckého vladyky Vlastislava. Vlastu zmiňují také latinské Dějiny Čech od v Čechách pobývajícího Aenea Silvia, pozdějšího papeže Pia II., kde je vůdkyně žen nazývána latinsky, Valasca.
V kultuře
19. století V atmosféře českého národního obrození a popularizace mytologie a historie českého národa se příběh Dívčí války stal obecně známým, především ve formě původní české divadelní hry Václava Tháma, romantického hrdinského eposu Děwín a z knihy Staré pověsti české Aloise Jiráska (1893). Konkrétně postava Vlasty byla tematizována především v souvislosti s emancipací žen, jejich schopností a samostatnosti. Jméno bojovnice, tehdy tak příhodně příbuzné pojmu vlast, bylo užito pro řadu ženských společenských či vzdělávacích spolcích vznikajících v českých zemích především ve druhé polovině 19. století, mj. Ženská vzdělávací jednota Vlasta ve Vyškově, Vlasta, spolek paní a dívek v Hořovicích, Vlasta, dámský spolek v Přerově, dále v Hlinsku a řadě dalších.
V umění Vlasta se jako postava objevuje jak v Thámově hře Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy, tak mj. v opeře Zdeňka Fibicha Šárka. Stejně tak se, zejména v 19. století, stala námětem maleb, soch či fresek.
V populární kultuře Vlasta je zobrazena také v satirické divadelní hře Dívčí válka od Františka Ringo Čecha z roku 1985. V jejím videozáznamu z roku 1991 ztvárnila postavu Vlasty herečka Bára Štěpánová. Postava jménem Velasca, kterou hraje Melinda Clarke v americkém akčním televizním seriálu Xena: Princezna bojovnice, byla volně inspirována právě Vlastou.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Kalendář paní a dívek českých na rok. V Praze: Tisk a náklad F. B. Batovce, 1902, 15(1), s. 160. Online PARKAS, V. Volksbücher aus alter und neuer Zeit, Samo, Svatopluk und Vlasta, 9. Ve Vídni: A. A. Wenedikt Verlag, 1855. Online Šťastný domov: časopis věnovaný českým ženám a domácnostem. Praha: F. Šimáček, 1913-1914, 10(10), s. 268. Online Věstník Ústřední Matice Školské. Praha: Ústřední Matice školská, 12.1885, 1(9), s. 10. Online
Externí odkazy
Kategorie:Postavy českých pověstí Kategorie:Ženy bojovnice Kategorie:Ženy