Hlubokomašůvecké venuše existují celkem tři. Jedné se o venuše (ženské sochy) pocházející z přelomu neolitu a eneolitu nalezené v Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku a jejich autorem byl lid kultury moravské malované keramiky. Objevil je roku 1934 František Vildomec se svým týmem.
Největší soška měří 35 až 36 cm, nachází se v adorační poloze s dopředu nataženými rukama a s obličejem směřujícím k obloze a pochází pravděpodobně z druhé čtvrtiny 5. tisíciletí př. n. l. Dále se zde našly stojící 27,5 cm vysoká venuše s prsty v lomenném předpažení a sedící 11 cm vysoká venuše.
Sídliště Hluboké Mašůvky K nálezu venuší došlo na místě sídliště Nivky, neolitického sídliště v Hlubokých Mašůvkách nacházejícím se přibližně na souřadnicích 48°55'23.763"N, 16°1'20.911"E západně od návesní silnice v oblasti s pomístními názvy Nivy a Padělky. Sídliště objevil František Vildomec roku 1927. V památkovém katalogu je uvedeno pod katalogovým číslem 1000138921. Na místě nejprve žili lidé kultury s lineární keramikou a později ve dvou fázích lidé kultury s moravskou malovanou keramikou.
Právě za kultury s moravskou malovanou keramikou zde vzniklo sídliště na mírném návrší obklopenou dvojitou dřevenou palisádou a příkopem. Jedná se o nejstarší známou fortifikovanou lokalitu na českém území. Terénní příznaky příkopu jsou dochovány na jižní a západní straně a na délku měří 390 metrů. Došlo k identifikaci čtyř vchodů. Palisády pravděpodobně obklopovaly plochu o rozměrech 360 * 230 m.
Kromě venuší se zde našla řada antropomorfních a zoomorfních plastik včetně unikátní duté plastiky ryby, poháru na lidských nohách či čtyřcípé nádoby s vyobrazením lidské hlavy na všech rozích. Právě hlavy na antropomorfní misce vypadají a směřují k nebi podobně, jako hlava Hlubokomašůvecké venuše. Našly se zde také běžnější předměty obyčejného denního užití, jako jsou různé hrnce a nástroje.Kovárník, s. 411–412
Největší venuše
Popis Největší venuše měří 35 až 36 cm a nachází se v adorační poloze s rukama nataženýma dopředu a maskovitým plasticky modelovaným obličejem směřujícím vzhůru k nebi. Horní polovina venuše se nachází v adoračním sklonu. Tělo je modelováno elasticky a stojí na spojitých nohách s velkýma chodidlama. Ruce má natažené dopředu před tělem a dopředu míří také její prsty, kromě palce, který směřuje ven. Hlava disponuje vyobrazenými ústy, nosem. Po její straně se nachází drobné otvory naznačující uši. Vymodelována je i brada. Krk je ozdoben náhrdelníkem. Tělo je mírně prohnuté s ňadry, která jsou tvořena plastickými výčnělky, a pupíkem jako drobným důlkem. Ruce i nohy disponují všemi prsty. Od výrazně starší paleolitické Věstonické venuše se liší výrazně větší velikostí a realistickým a podrobným vyobrazením lidského těla.
Po nálezu Při nálezu se nacházela v rozpadlém stavu na řadu kusů, které František Vildomec slepil dohromady. Její části se nacházely v různých jamách až do vzdálenosti 300 metrů. Největší kus měřící 24 cm našel dělník Robert Veselý. Ještě v době nálezu disponovala tenkou vrstvou bílé barvy, která však zmizela při výrobě odlitku. Po nálezu se nejprve nacházela v Vildomcově osobní sbírce v domě v Boskovštejně, následně na Jevišovickém zámku a poté dodnes v trezoru Moravského zemského muzea, přičemž příležitostně dochází k jejímu vystavování.
Interpretace Slavomil Vencl či polský archeolog Marek Florek se vzhledem k mimořádně zdařilému provedení domnívá, že k její výrobě došlo na svou dobu neobvyklými řezbářskými metodami. Jedná se o svou velikostí, přesností a dochováním o velmi významný nález, tudíž dala jménu celému typu dobových sošek – venuše Hlubokomašůveckého typu. Oproti starším venuším nedisponuje geometrickými tvary. Představuje vrchol umění kultury s moravskou malovanou keramikou. Vzhledem k adorující poloze ji nelze interpretovat jako božstvo, ale pravděpodobně jako prostředníka mezi světy.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Neolitické a eneolitické venuše Kategorie:Pravěk a starověk na území Česka Kategorie:Archeologické nálezy v Česku Kategorie:Jihomoravský kraj Kategorie:Sochy žen v Jihomoravském kraji Kategorie:Sochy od neznámých autorů