Mary E. Brunkowová, nepřechýleně Brunkow (* 23. dubna 1961 Portland) je americká vědkyně, společně s Fredem Ramsdellem a Šimonem Sakagučim nositelka Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2025, kterou obdrželi za objevy týkající se periferní imunitní tolerance. Pomohli tím odhalit jeden ze základních mechanismů imunologie – jak se imunitní systém učí tolerovat vlastní tkáně. Jejich práce změnila chápání toho, jak tělo rozlišuje mezi „vlastním“ a „cizím“. Jejich objevy mohou pomoci s vývojem léčebných postupů pro rakovinu a autoimunitní onemocnění a vést k úspěšnějším transplantacím.
V 90. letech 20. století pracovala s Ramsdellem ve společnosti, která vyvíjela léky na autoimunitní onemocnění, při nichž imunitní systém bojuje proti vlastním buňkám těla. Studovali různé druhy myší s autoimunitní chorobou zvaných scurfy. Identifikovali gen vyvolávající toto onemocnění a zjistili, že u lidí je zodpovědný za autoimunitní onemocnění stejný gen. Sakaguči a spolupracovníci následně prokázali, že tento gen je zodpovědný za vývoj regulačních T-lymfocytů, které řídí imunitní reakce těla tím, že brání jiným T-lymfocytům v útoku na normální buňky.
Biografie Mary Brunkow se narodila v roce 1961 v Portlandu v Oregonu. V roce 1979 absolvovala St. Mary's Academy v Portlandu. Byla výbornou studentkou, nejraději měla matematiku a přírodní vědy, zejména genetiku.
Bakalářský titul v oboru molekulární a buněčná biologie získala na Washingtonské univerzitě (1983), magisterský a doktorský titul v oboru molekulární biologie pak na Princetonské univerzitě (1991). Po skončení postdoktorandského výzkumu na Univerzitě v Torontu začala v roce 1994 pracovat v biotechnologické společnosti Celltech Chiroscience na předměstí Seattlu, která se zabývala genomikou, imunologií a bioinformatikou a vyvíjela léčiva pro autoimunitní onemocnění. Objevování genů využívali k identifikaci potenciálních cílů pro nové léky. Když společnost v roce 2003 ukončila činnost, Brunkow se zaměřila na vědeckou komunikaci a řízení programů. K roku 2025 působila v Ústavu pro systémovou biologii (Institute for Systems Biology) v Seattlu, kde se věnovala rodinné genomice v souvislosti s různými chorobami, systémové biologii lymské boreliózy, biomarkerům sepse či vědeckému přístupu ke zdravému životnímu stylu (scientific wellness).
Její hlavní vědecký přínos spočívá v objevu proteinu FOXP3 neboli scurfinu, který učinila společně s Fredem Ramsdellem a jenž byl zveřejněn v roce 2001. Mutace v genu pro protein FOXP3 vedly u myší k rozvoji autoimunitních onemocnění, u lidí se pojí s chorobou IPEX. Sakaguči prokázal, že FOXP3 představuje protein klíčový pro identitu tzv. regulačních T-lymfocytů (Treg), které objevil v 90. letech 20. století. Treg na rozdíl od ostatních T-buněk rozeznávají pomocí T-buněčného receptoru místo cizích antigenů antigeny tělu vlastní (nepodléhají tedy úplné negativní selekci zajišťující centrální imunitní toleranci) a následně pomocí vylučovaných cytokinů tlumí imunitní reakce, mj. supresí jiných typů T-lymfocytů. Gen Foxp3 tedy hraje klíčovou roli při vývoji regulačních T-lymfocytů, které zabraňují tomu, aby imunitní systém napadal vlastní tkáně organismu.
Nobelova cena V roce 2025 obdržela Mary Brunkow společně s Fredem Ramsdellem a Šimonem Sakagučim Nobelovu ceny za fyziologii a lékařství za objevy týkající se periferní imunitní tolerance. Nobelův výbor zdůraznil, že jejich práce zásadně změnila porozumění tomu, jak imunitní systém rozlišuje mezi vlastním organismem a cizorodými patogeny.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelky Nobelovy ceny Kategorie:Američtí molekulární biologové Kategorie:Američtí imunologové Kategorie:Narození v roce 1961 Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození 23. dubna Kategorie:Narození v Portlandu (Oregon)