náhled|Pamětní deska na budově Sokolovny Luhačovice se jménem Jan Klimák Jan Klimák (16. února 1898 Vídeň, Rakousko – 16. dubna 1942 Mauthausen) byl občanem Luhačovic, vlastenec, člen odboje, člen Sokol Luhačovice, majitel a správce hotelu Havlíček v Luhačovicích.
Bytem: Luhačovice, Hlavní 262
Rodina:
Rodiče Jan Klimák a Marie Klimáková (Kasperová) Manželka Františka Klimáková (Nuzíková), sňatek: 3. 5. 1927, Brno (kostel sv. Jakuba) Syn: Jaromír Klimák
Období Druhé světové války Na počátku druhé světové války bylo v Luhačovicích 583 domů, z toho 287 sloužilo pro lázeňské účely. Jednalo se o vinárny, restaurace, kavárny, hotely a vily, které sloužily pro návštěvníky lázní. Po okupaci Československa a následné zavedení přídělového systému a povinnost zemědělců odvádět velkou část úrody měly vliv na zásobování luhačovických podniků, které měly zajišťovat jídlo pro obyvatele i návštěvníky lázní, kterých bylo především z řad německého obyvatelstva příchozích přes 5000 osob. Situaci se zásobováním zhoršovali i samotní němečtí vojáci, kteří zboží skupovali. Potraviny byly pro ně, i vzhledem k výhodnému kurzu marky, velmi levné. Následně nabízeli místním lidem toto jídlo, aby si je mohli vyfotit a dokazovat svoji pomoc a tvrdit, že pouze díky nim lidé nehladoví.
I přes zhoršující se zásobování byla mezi většinou obyvatel snaha žít co možná nejvíce normální život, jaký jen tehdejší podmínky dovolovaly. Stejně jako běžní občané, i majitelé či správci hotelů a restaurací sháněli potraviny na černém trhu. Pro některé se to však stalo osudným. „V roce 1942 však došlo v Luhačovicích k policejnímu zátahu proti obchodování s masem z černých porážek.“ Na podzim 1941 byli zatčeni funkcionáři Sokola – ředitel lázeňské restaurace (ředitel lázeňské restaurace) a hoteliéři Jan Klimák (Hotel Havlíček) a Vladimír Zicha a řezník Otto Geisler. Zicha byl brzy propuštěn, avšak hoteliéři Klimák a Králík byli odsouzeni 11. listopadu 1941 stanným soudem v Brně pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a pro porušení nařízení o válečném hospodářství k předání gestapu a zabavení veškerého majetku. Oba dva byli transportováni a umučeni v koncentračním táboře Mauthausen.
Pamětní deska Na pamětní desce, umístěné na zdi Sokolovny v Luhačovicích je uvedeno jeho jméno:
JAN KLIMÁK, HOTELIÉR, NAR. 16. 2. 1898, ZEMŘEL 16.IV.1942 V MAUTHAUSENU
Zdroje:
BRANDES, Detlef: Češi pod německým protektorátem: okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Praha 2000, s. 242. MZA Brno, fond Akciová společnost lázní luhačovských, kart 58, i. č. 38/1. Zpráva o stavu lázní v roce 1938. Archiv města Luhačovice, i. č. 40, s. 65-66. Archiv města Luhačovice, i. č. 91. Centrální evidence válečných hrobů:, CZE7204-39947 Vysokoškolské kvalifikační práce: Každodenní život v Luhačovicích v letech 1939 – 1945 (bakalářská diplomová práce) Michal Heinrich Archivní pramen: Matrika, Kniha oddaných 1924–1927, Číslo knihy 16899, Brno – sv. Jakub Luhačovické noviny, květen 2009. Vydavatel: Městský dům kultury Elektra, příspěvková organizace, měsíčník, číslo registrace: MK ČR E 11027.
Kategorie:Čeští hoteliéři Kategorie:Lidé z Luhačovic Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Úmrtí 16. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Muži