Hugo Alfred Adolf Filip Windisch-Graetze (; 26. května 1823 Vídeň – 26. listopadu 1904 Hošperk) byl rakouský šlechtic, (2.) kníže z Windischgrätze mladší linie a velkostatkář.
Život vlevo|náhled|Zámek Haasberg, kolem roku 1925 Narodil se ve Vídni 26. května 1823 jako druhý syn Werianda Aloise knížete z Windisch-Graetze a jeho manželky, princezny Marie Eleonory Karolíny z Lobkovic (1795–1876), dcery Josefa Františka Maxmiliána z Lobkovic a Marie Karolíny ze Schwarzenbergu.
Jeho starší bratr, princ Karel Vincenc, se oženil s jejich sestřenicí, princeznou Matyldou z Windisch-Graetze (dcerou maršála Alfréda I. z Windisch-Graetze). Jeho mladšími sourozenci byli princezna Gabriela Mariana (provdaná za hraběte Bedřicha Viléma Edmunda ze Schönburgu-Glauchau), princ Arnošt Ferdinand (který se oženil s princeznou Kamilou z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Spielbergu); a princ Robert (který zemřel svobodný).
Jeho prarodiči z otcovy strany byli hrabě Josef Mikuláš z Windisch-Grätze a vévodkyně Marie Leopoldina Františka z Arenbergu (dcera vévody Karla Marie Raymonda z Arenbergu). Jeho strýc z otcovy strany, Alfréd I., kníže z Windisch-Grätze byl rakouským maršálem a velel vojsku v době pražských nepokojů v roce 1848, při nichž byla zabita zbloudilou kulkou jeho manželka Marie Eleonora ze Schwarzenbergu. Z matčiny strany byli jeho prarodiči Josef František Maxmilián z Lobkovic a princezna Marie Karolína ze Schwarzenbergu (dcera Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu).
Kariéra Stejně jako jeho strýc v roce 1804 byl i jeho otec v roce 1822 povýšen na dědičného knížete. Po smrti staršího bratra prince Karla Vincence v bitvě u Solferina během druhé italské války za nezávislost v roce 1859 a po otcově smrti dne 27. října 1867 se stal Hugo Alfred 2. knížetem mladší mediatizované větve Windisch-GraetzůWillis, Daniel. The Descendants of Louis XIII, Chapter 6: The Imperial Family of Austria (Clearfield Co., 1999), 508–509. a dědicem majetku po otci.Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIX, "Windisch-Graetz" (Limburg an der Lahn: C.A. Starke, 2011), 431, 434–436. Zdědil řadu honosných sídel, včetně hlavního sídla, hradu Haasberg v Kraňsku (nyní Planina v dnešním Slovinsku), hradu Gonobitz (Slovenske Konjice), který jeho otec získal v roce 1826 včetně kartuziánského kláštera Seiz (Žiče), hradu Podsreda v Kozje, hradu Predjama, který jeho otec získal v roce 1846, a hradu Wagensberg (nyní Bogenšperk v Litiji), který jeho otec získal v roce 1853.
Kníže Hugo Alfred z Windisch-Grätze zemřel dne 26. listopadu 1904 na svém hradě Haasberg v Planině (dnes součást Slovinska).John Kennedy, John E. James, eds., Almanach de Gotha 2004, Vol. 1, p. 508 Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn, princ Hugo Weriand.
Manželství a potomstvo náhled|Portrét jeho první manželky, vévodkyně Luisy Marie, od Josepha Karla Stielera, 1849|vlevo Dne 20. října 1849 se v paláci v Ludwigslustu oženil s vévodkyní Luisou Marií Helenou Meklenbursko-Zvěřínskou (1824–1859), dcerou velkovévody Pavla Bedřicha Meklenbursko-Zvěřínského, a princezna Alexandriny Pruské (mladší dcery pruského krále Bedřicha Viléma III. a vévodkyně Luisy Meklenbursko-Střelské). Jejími sourozenci byli Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský a Bedřich Vilém Meklenbursko-Zvěřínský (ženatý se svou sestřenicí, princeznou Alexandrinou Pruskou, dcerou Alberta Pruského). Z manželství Huga Alfreda a Luisy Marie se narodilo několik dětí:
Alexandra Marie z Windisch-Graetze (1850–1933), provdaná za hraběte Rudolfa Khevenhüller-Metsche, nejmladšího syna Richarda z Khevenhüller-Metsche a hraběnky Antonie Marie Lichnovské z Voštic (dcery Eduarda Lichnovského z Voštic). Olga Marie Frederika Františka z Windisch-Graetze (1853–1934), provdaná za Andrease Moceniga Hugo Weriand Alexandr Vilém Alfred z Windisch-Graetze (1854–1920), ženatý s Kristianou z Auerspergu, dcerou Vincence z Auerspergu (vnuk knížete Viléma I. z Auerspergu) a Wilhelmine von Colloredo-Mannsfeld5, v roce Marie Gabriela Ernestina Alexandra z Windisch-Graetze (1856–1929), provdaná za svého bratrance vévodu Pavla Bedřicha z Meklenburska, druhého syna Bedřicha Františka II., velkovévody Meklenburska-Schwerinu a Augusty Reussové z Köstritze.
Luisa Marie zemřela po krátké nemoci v Benátkách deset let po sňatku, 9. března 1859 a byla pohřbena na hradě Wagensberg (nyní Bogenšperk v Litiji ve Slovinsku).
Dne 9. října 1867 se Hugo Alfred v Teplicích oženil podruhé,k s Matyldou Kristýnou Radziwillovou (1836–1918), dcerou knížete Bedřicha Viléma Radziwilla, 14. vévody z Ňasviže (nejstaršího syna knížete Antonína Jindřicha Radziwilla) a hraběnky Matyldy Kristýny z Clary-Aldringenu (dcery knížete Karla Josefa z Clary-Aldringenu). Z tohoto manželství se narodily další tři děti: Arnošt Vilém z Windisch-Graetze (1872–1897), zemřel svobodný. Aloisie “Luisa“ Marie Matylde z Windisch-Graetze (1874–1888), zemřela mladá. Princezna Alžběta Marie Matylda z Windisch-Graetze (1876–1884), zemřela v dětství.
Předkové
Reference
Hugo Alfred Kategorie:Narození 26. května Kategorie:Narození v roce 1823 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 26. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1904 Kategorie:Muži