Zvon Kryštof je zvon umístěný ve zvonici u kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. Je dlouhodobě považován za třetí největší funkční historický zvon v Čechách (po zvonu Zikmund v katedrále sv. Víta na Pražském hradě a zvonu Augustin umístěném na Bílé věži v Hradci Králové). Těžší je však i zvon Maria v pražském Týnském chrámu, a jde tak ve výsledku o čtvrtý největší historický zvon v Čechách.
Rozměry zvonu Zvon Kryštof má průměr 2 metry (196 cm, 197 cm), výšku 1,5 metru a po obvodu 6 metrů.
Váha Zvon váží 5 900 kilogramů. Do vážení v roce 2003 se však udávaly jiné různé a zpravidla větší hodnoty: např. 7 500 kg či 7 600 kg. Publikace České, moravské a slezské zvonice z roku 2001 uváděla 7 tun a kniha Dějiny Rychnova nad Kněžnou z roku 1924 zmiňovala 140 centů, což je v přepočtu dokonce 8,6 tuny. Stejný údaj se opakoval i v publikaci Mezi Labem a Orlicí z roku 1941 či Orlické hory a Jiráskův kraj z roku 1979. Oproti tomu v článku z roku 1930 je možné se dočíst údaj 78 metrických centů, tedy 7 800 kg. Stanislav Konečný ve své knize v roce 1999 naopak uvedl menší hodnotu, než je ta dnes udávaná: 4,5 až 5,5 tuny. I některé pozdější publikace (po zvážení zvonu) však převzaly starší větší údaje, např. 7 200 kg v publikaci z roku 2016.
Historie zvonu Zvon Kryštof odlil v roce 1602 zvonařský mistr Jan Benešovský z Moravské Třebové na základě objednávky tehdejšího majitele rychnovského panství Kryštofa Betengla z Neyenperka, podle něhož zvon dostal své jméno. Do kamenné zvonice však zvon zavěsil až Benešovského syn Silvestr, který otci při lití pomáhal a také vymodeloval na zvon svůj znak.
V letech 2002 a 2003 došlo k půlroční opravě zvonu a otočení srdce zvonu o 90 stupňů, protože od roku 1604 tlouklo na jedno místo. Stěna už byla oslabená a mohlo dojít k poškození. Při té příležitosti byl zvon zvážen a od té doby se uvádí váha 5,9 tuny. Restaurování provedl český zvonař Petr Rudolf Manoušek. Oprava vyšla na více než půl milionu korun. Hned druhý den po návratu při velikonočním zvonění se ale srdce zvonu utrhlo. Další opravou prošel zvon v roce 2004.
Zvonu hrozilo reálné nebezpečí, že po čtyřech stoletích provozování pukne. Z nadšení několika jednotlivců byla založena obecně prospěšná společnost Kryštof, která si předsevzala zvon zrestaurovat z prostředků veřejné sbírky a ze sponzorských darů.
Výzdoba zvonu Zvon Kryštof je mimořádný nejen svou velikostí, ale i výzdobou, na které se podílela kromě mistra Benešovského a jeho syna Silvestra i dcera Zuzana. Krk, jak se nazývá střední část pláště, pokrývají reliéfy s motivy ukřižování Krista a sv. Kryštofa přenášejícího na rameni dítě – Ježíše. V plášti je zalito 25 ks mincí. Na zvonu se nacházejí také tři znaky: zakladatele Kryštofa Betengla, jeho matky Evy Betenglové z Volšan a jeho manželky Johanny Betenglové z Radče.
Součástí výzdoby je rovněž několik nápisů.
Při dolním okraji zvonu se nachází nápis, který vede okolo celého zvonu: „Leta páně 1594 ve čtvrtek po sv. Duchu založen a 1602 při sv. Trojici dostaven i posvěcen jest kostel ke slávě jména božího, k němuž připojen jest zvon tento vše nákladem urozeného pána pana Jana Kryštofa staršího Betengla z Neyenperka na Rychnově a Boruhrádku, kterémužto zvonu mistrem byl Jan Benešovský z Moravský Třebový.“
Nahoře je psáno toto: „Kdož toto čteš, pochval Boha, že pan Betengel z mnoha směl na poctu svatou jeho naložiti z jmění svého, aby kostel i tento zvon nesl paměť, že on oddává to ke slávě boží, která jest největší zboží. Požívejtež vděčně toho s námi potomci za mnoho přijmouc to od své vrchnosti chvalte Boha na výsosti. Bože, jenžs milosti pramen, spas nás hříšné v Kristu. Amen.“
Na oblině se nachází latinský nápis:
„Ille Betengelius titulis venerandus et annis
Me voluit tanta prodere mole sonos,
Ut cives aliique meis timitibus acti
Irent aeterno rite sonare deum. Jos. Sev. M.
Ut cogat lectos coetus, diverberet auras,
Tristibus ad lucem te revocans tenebris,
Arte Benešovský haec moles conflata Joannis
Aere Betenglio suppeditante pio S. B.“
Dále se na zvonu ještě nachází další český nápis: „Zvon zní, zvuk jeho pomíjí, tak i nás zde jest na chvíli.“
Zvonice Zděná renesanční zvonice byla postavena v roce 1604. Věž byla postavena z kvádrového zdiva, s velkými zvonovými okny a také se stanovou střechou. Ta byla původně vysoká, později ale získala jen nízkou podobu. Věž, která dosahuje výšky 14 m, byla postavena účelově právě pro tento zvon.
V roce 2023 začala rekonstrukce zvonice. Stavbaři museli kvůli napadení tesaříkem vyměnit šindelovou střechu i podstatnou část krovu. Zvonice byla uzavřena dva roky. Zvonice se zvonem byla po rekonstrukci zpřístupněna v roce 2024 v rámci druhého prohlídkového okruhu rychnovského kolowratského zámku.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zvony v Královéhradeckém kraji Kategorie:Zvony s latinským nápisem Kategorie:Zvony s českým nápisem Kategorie:Zvony 17. století Kategorie:Rychnov nad Kněžnou