Otroctví bylo ve Spojených státech amerických na federální úrovni, v některých státech a teritoriích legální od jejich vzniku a v Severní Americe se praktikovalo již od raných koloniálních dob. Třináctý dodatek Ústavy Spojených států formálně zrušil otroctví v roce 1865, těsně po skončení americké občanské války.
Dvanáct amerických prezidentů vlastnilo otroky v průběhu svého života. Osm z nich vlastnilo otroky během svého prezidentství. Deset z prvních dvanácti amerických prezidentů mělo otroky, výjimkami byli John Adams a jeho syn John Quincy Adams, kteří otroctví neschvalovali. George Washington, první prezident, vlastnil otroky i během svého úřadu. Andrew Jackson byl meziregionálním obchodníkem s otroky minimálně do Britsko-americké války. Zachary Taylor byl posledním prezidentem, který vlastnil otroky během svého prezidentství, a Ulysses S. Grant byl posledním prezidentem, který někdy ve svém životě otroka vlastnil. Z prezidentů, kteří vlastnili otroky, měl Thomas Jefferson během svého života nejvíce otroků – více než 600, následoval ho George Washington. Woodrow Wilson byl posledním prezidentem narozeným v domácnosti s otrockou prací, přestože občanská válka a zrušení otroctví proběhly během jeho raného dětství. Prezidenti, kteří vlastnili otroky
Pořadí Prezident Přibližný počet vlastněných otroků Při výkonu funkce? Poznámky 1. George Washington 250–+ Ano George Washington byl významným vlastníkem otroků před svým prezidentstvím, během něj i po něm. Ve své závěti nařídil, že jeho otroci budou osvobozeni, až po smrti jeho manželky Marthy Washington, která je však během jednoho roku po jeho smrti osvobodila. Jako prezident Washington podepsal v roce 1789 obnovení Nařízení o Severozápadu z roku 1787, které zakazovalo otroctví severně od řeky Ohio. Šlo o první významné omezení domácí expanze otroctví federální vládou v dějinách Spojených států. 3. Thomas Jefferson 200–+ Ano(1801–1809) Thomas Jefferson měl několik dětí s otrokyní Sally Hemings, nevlastní sestrou jeho zesnulé manželky Marthy Wayles Skelton. Přestože byl Jefferson celoživotním vlastníkem otroků, pravidelně kritizoval samotnou instituci otroctví, snažil se omezit její rozšíření a podporoval postupnou emancipaci. Jako prezident dohlížel také na zrušení mezinárodního obchodu s otroky. 4. James Madison + Ano(1809–1817) James Madison občas kritizoval samotnou instituci otroctví a byl proti mezinárodnímu obchodu s otroky, zároveň však důrazně odmítal jakékoli snahy omezit jeho domácí rozšíření. Madison během svého života ani ve své závěti neosvobodil své otroky. Paul Jennings, jeden z Madisonových otroků, mu sloužil během prezidentství a později vydal první paměti o životě v Bílém domě. 5. James Monroe Ano(1817–1825) Stejně jako Thomas Jefferson považoval James Monroe otroctví za zlo a podporoval jeho postupné zrušení, přesto během celého dospělého života vlastnil mnoho otroků a osvobodil jen jednoho z nich těsně před svou smrtí. Jako prezident dohlížel na Missourský kompromis, který přijal stát Missouri jako otrokářský stát výměnou za přijetí Maine jako svobodného státu a zakázal otroctví severně od rovnoběžky 36°30′ severní šířky. Monroe také podporoval vysílání osvobozených otroků do nové země Libérie. Její hlavní město, Monrovia, nese jeho jméno. 7. Andrew Jackson 200 Ano(1829–1837) Během svého prezidentství se Andrew Jackson dostal do sporu kvůli své reakci na traktáty proti otroctví. Během prezidentské kampaně čelil kritice za to, že byl obchodníkem s otroky. Svých přibližně 150 otroků neosvobodil ani ve své závěti. Když Jackson zemřel, patřil mezi nejbohatší jedno procento vlastníků otroků v USA. Na rozdíl od předchozích prezidentů, kteří dědili otroky, Jackson si své bohatství z obchodu s lidmi vybudoval od nuly. 8. Martin Van Buren Ne(1837–1841) Otec Martina Van Burena vlastnil šest otroků. Jediný otrok, kterého Van Buren osobně vlastnil, Tom, v roce 1814 utekl, a Van Buren se nijak nesnažil ho najít. V prosinci 1824 A. G. Hammond z Berlína ve státě New York Toma našel ve Worcesteru v Massachusetts. Van Buren předběžně souhlasil s tím, že ho prodá Hammondovi za 50 dolarů, pokud by ho Hammond dokázal chytit bez násilí. Hammond však nemohl tuto záruku poskytnout a zároveň nebyl ochoten zaplatit, protože zákon o postupné emancipaci ve státě New York zaručoval, že pokud by byl Tom znovu zotročen, byl by v roce 1827 propuštěn na svobodu. Tom zůstal svobodný, což Van Buren pravděpodobně zamýšlel. Později v životě Van Buren patřil ke Straně svobodné půdy, která byla proti šíření otroctví do západních teritoríí. 9. William Henry Harrison Ne(1841) William Henry Harrison zdědil několik otroků. Jako první guvernér teritoria Indiana neúspěšně lobboval u Kongresu za legalizaci otroctví v Indianě. 10. John Tyler Ano(1841–1845) John Tyler nikdy neosvobodil žádného svého otroka a během svého působení v politice konzistentně podporoval práva vlastníků otroků a rozšiřování otroctví. 11. James K. Polk Ano(1845–1849) James K. Polk se stal demokratickým kandidátem na prezidenta v roce 1844 částečně kvůli své toleranci k otroctví, na rozdíl od Van Burena. Jako prezident obecně podporoval práva vlastníků otroků. Ve své závěti nařídil, že jeho otroci budou osvobozeni až po smrti jeho manželky, avšak Emancipační proklamace a Třináctý dodatek Ústavy Spojených států je osvobodily mnohem dříve, než manželka zemřela v roce 1891. 12. Zachary Taylor Ano(1849–50) Zachary Taylor vlastnil otroky po celý svůj život, obecně se však stavěl proti snahám o rozšiřování otroctví v teritoriu. Odmítal Komprosimis roku 1850, který přijal Kalifornii do Unie jako svobodný stát a zakázal obchod s otroky ve Washingtonu, D.C. , výměnou za to, že většina zbývajícího území získaného od Mexika měla rozhodnout o otroctví lokálně, a zároveň schválil federální zákon o uprchlých otrocích, který vyžadoval spolupráci státních úřadů při zadržování uprchlých otroků. Taylor však zemřel během svého úřadu dříve, než mohl zákon vetovat, což umožnilo jeho úspěšné schválení pod jeho nástupcem Millardem Fillmorem. Po jeho smrti se objevily pověsti, že ho otrávili zastánci otroctví, testy jeho těla více než 100 let po smrti však byly nejednoznačné. Taylor ve své závěti neosvobodil žádného ze svých otroků. 17. Andrew Johnson Ne(1865–1869) Andrew Johnson vlastnil několik otroků a v otázce otroctví podporoval politiku Jamese K. Polka. Jako vojenský guvernér Tennessee přesvědčil Abrahama Lincolna, aby tuto oblast vyňal z Emancipační proklamace. Johnson následně osvobodil všechny své osobní otroky 8. srpna 1863. Dne 24. října 1864 pak oficiálně osvobodil všechny otroky v Tennessee. 18. Ulysses S. Grant Ne(1869–1877) I když později sloužil jako generál v armádě Unie, jeho manželka Julia měla během americké občanské války pod kontrolou čtyři otroky, které jí daroval její otec. Není jasné, zda jí byla skutečně přiznána právní vlastnická práva, nebo šlo jen o dočasnou péči. Všichni byli osvobozeni spolu s otroky osvobozenými Emancipační proklamací z roku 1863, ačkoli se jdnalo o rozhodnutí Julie Grant, protože pro její stát Missouri tato proklamace neplatila. Grant sám obdržel otroka, Williama Jonese, od svého tchána. Přestože v té době nebyl abolicionistou, nelíbila se mu myšlenka otroctví a nemohl přimět Jonese, aby pracoval jako otrok, ani ho prodat. Grantovo držení otroka tak bylo krátké a Willliam Jones byl osvobozen 29. března 1859.
Galerie
Odkazy Reference
Prezidenti, kteří vlastnili otroky Kategorie:Otroctví v USA Spojené státy americké