Toto je přehled voleb do zákonodárných orgánů Československa v letech 1920 až 1992.

První republika První zákonodárný sbor v Československu, Revoluční národní shromáždění, nevznikl na základě voleb. Volilo až od roku 1920 do dvoukomorového Národní shromáždění Republiky Československé, které se skládalo z Poslanecké sněmovny o 300 členech a Senátu o 150 členech. Do obou komor se volilo poměrným systémem, do Sněmovny na období 6 let, do Senátu na 8 let. Legislativní periody ale byly kráceny, takže se volby konaly společně do obou komor (s výjimku prvních v r. 1920).

Obě komory se obnovovaly vždy v celku. Volební právo, které bylo povinné, měli občané ve volbách do Sněmovny od 21, do Senátu od 26 let. Do Sněmovny mohli kandidovat občané, kteří dosáhli věku 30 let s nejméně tříletým státním občanstvím, do Senátu po dosažení věku 45 let s nejméně desetiletým státním občanstvím. Do Parlamentu nemohli být voleni župané a okresní náčelníci.

volby 18. dubna 1920 do Poslanecké sněmovny, v květnu do Senátu, volby na Podkarpatské Rusi se konaly až v roce 1924 volby 15. listopadu 1925 do obou komor volby 27. října 1929 do obou komor, podle nového zákona z r. 1927 nemohli volit aktivní příslušníci armády a četnictva volby 19. května 1935 do obou komor

Po druhé světové válce Po válce mělo Národní shromáždění pouze jednu komoru. Kandidovat mohly pouze strany sdružené v Národní frontě, které se měly všechny podílet na vládě bez existence opozice.

volby 26. května 1946, do Ústavodárného shromáždění

Po únoru 1948 Po komunistickém převratu v roce 1948 byl omezen systém politických stran a volby se staly pouze formálními. Voliči mohli použít bílý lístek, kterým vyjádřili nesouhlas s jednotnou kandidátkou Národní fronty. Tyto lístky však organizátoři voleb mnohdy ani nepředávali voličům. Fakticky měli voliči možnost ovlivnit volby pouze preferenčními hlasy pro jednoho z daných kandidátů ve svém volebním obvodě, kterým mohli vyřadit některého z jiných kandidátů Národní fronty. V rámci voleb probíhaly také volby soudců. V roce 1969 vzniklo Federální shromáždění, skládající se ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů, a zastupitelské sbory národních republik Česká národní rada a Slovenská národní rada.

Volby do Národního shromáždění 1948 Volby do Národního shromáždění 1954 Volby do Národního shromáždění 1960 Volby do Národního shromáždění 1964 Volby do Národního shromáždění 1968

Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1971 současně se konaly Volby do České národní rady 1971 a Volby do Slovenské národní rady 1971 Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1976 současně se konaly Volby do České národní rady 1976 a Volby do Slovenské národní rady 1976 Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1981 současně se konaly Volby do České národní rady 1981 a Volby do Slovenské národní rady 1981 Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1986 současně se konaly Volby do České národní rady 1986 a Volby do Slovenské národní rady 1986

Po roce 1989 Po sametové revoluci v roce 1989 se systém politických stran začal obnovovat, v červnu 1990 se opět konaly svobodné volby. Jejich uspořádání posvětil Michail Gorbačov se Spojenými státy americkými. Po zániku federace se Česká a Slovenská národní rada 1. ledna 1993 bez voleb změnily na parlamenty nově vzniklé České republiky a Slovenské republiky.

Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1990, (Volby do České národní rady 1990, Volby do Slovenské národní rady 1990) Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992, (Volby do České národní rady 1992, Volby do Slovenské národní rady 1992)

Reference

Související články Volba prezidenta Československé republiky

Externí odkazy

Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky 1920 - 2006, Český statistický úřad

Kategorie:Československá politika Kategorie:Události v Československu