Adelita S. Grijalva (*30. října 1971, Tucson) je americká demokratická politička, od roku 2025 členka Sněmovny reprezentantů USA za sedmý okrsek státu Arizona. Je členkou Demokratické strany a v letech 2021 až 2025 působila jako členka Rady dohlížitelů Pima County a v letech 2002 až 2022 jako členka Správní rady sjednoceného školního okrsku Tucson. Je dcerou bývalého kongresmana Raúla Grijalvy, který zastupoval stejný okrsek od roku 2003 až do své smrti v roce 2025.

Dne 23. září 2025 byla Grijalva zvolena do Sněmovny reprezentantů Spojených států ve zvláštních volbách po smrti jejího otce, přičemž porazila republikánského kandidáta Daniela Butiereze. Předseda dolní komory Mike Johnson však zamítl její přísahu a prohlásil, že její jmenování odloží až na konci vládního shutdownu Spojených států v roce 2025. Nakonec byla uvedena do úřadu 12. listopadu po sedmitýdenním zpoždění, což je nejdelší zpoždění v historii Kongresu.

Mládí a vzdělání Grijalva je rodačka z Tucsonu, vnučka bracera (výrobce ochranných prostředků z kůže), který přišel do Spojených států z Mexika v roce 1945, a nejstarší dcera bývalého kongresmana Spojených států Raúla Grijalvy. V roce 1989 absolvovala Pueblo High School a v roce 1995 získala titul v oboru politologie na Arizonské univerzitě.

Politická kariéra

Lokální politička v Pima County (2002-2025) Grijalva byla v roce 2002 nejmladší ženou, která byla kdy zvolena do správní rady Tucson Unified School District, kde působila 20 let, což z ní činí jednu z nejdéle sloužících členek správní rady TUSD v historii. V roce 2008 obdržela ocenění Advokát roku od Arizona School Counselors Association za svou neúnavnou snahu o zachování poradců ve školách. Hlasovala proti propuštění spoluzakladatele a ředitele programu mexicko-amerických studií Tucson Unified School District a byla jedinou členkou rady, který v roce 2012 hlasoval proti zrušení kurzů mexicko-amerických studií.

Grijalva byla v roce 2020 zvolena do Rady dohlížitelů Pima County (de facto krajské vlády) s 73,60 % hlasů. Ve své funkci se zaměřila na zotavení z dopadů pandemie COVID-19, přičemž klíčovým bodem pro oživení ekonomiky považovala bezpečnost, dostupné bydlení a vytváření nových pracovních míst. Během svého působení v radě zastávala funkci předsedkyně a místopředsedkyně a silně se angažovala ve spolupráci s komunitou za účelem vytvoření koalice, která by se zabývala nejzávažnějšími problémy okresu Pima, zejména dostupným bydlením, vzděláváním, klimatem, odolností vodních zdrojů a zdravými a bezpečnými komunitami.

Členka Sněmovny reprezentantů (od 2025)

Volby do Sněmovny reprezentantů USA v roce 2026 náhled|266x266pixelů|Proslov Adelity Grijalvy na protestu Fight The Oligarchy dne 22. března 2025 Dne 31. března 2025 Grijalva oznámila, že zahajuje kampaň o místo uvolněné po smrti jejího otce, dlouholetého zástupce USA Raúla Grijalvy, aby se ucházela o demokratickou nominaci pro 7. kongresový okrsek Arizony ve zvláštních volbách v roce 2025. Uvedla, že Kongres by měl omezit prezidenta Donalda Trumpa, který snižuje počet zaměstnanců federální vlády, odebírá dotace a likviduje ministerstva (včetně ministerstva školství). Kritizuje plány na nový měděný důl v Oak Flat, projekt, který odmítl zohlednit obavy kmene San Carlos Apache a dalších, že tato půda je nezbytná pro jejich obřady. Získala podporu od různých politiků, včetně Bernieho Sanderse, Kongresového progresivního klubu a řady členů městské rady v Tucsonu, dozorců okresu Pima a státních zákonodárců.

Dne 15. července 2025 Grijalva vyhrála demokratické primárky, když porazila Deju Foxxovou, Daniela Hernándeze Jr. a další dva kandidáty. Dne 23. září 2025 Grijalva vyhrála volby s náskokem 2:1 a porazila republikána Daniela Butiereze (kterého její otec porazil v listopadu předchozího roku), Eduarda Quintanu ze Strany zelených a kandidáta bez stranické příslušnosti Richarda Graysona.

Odmítnutí složení přísahy Přestože výsledky nebyly sporné, republikánský předseda dolní komory Mike Johnson odmítl Grijalvu jmenovat, dokud nebyly výsledky potvrzeny (na rozdíl od Jamese Walkinshawa, Jimmyho Patronise a Randyho Fineho, kteří byli také zvoleni v mimořádných volbách během, ale složili přísahu den po tom, co vyhráli své příslušné zvláštní volby). Johnson nadále odmítá přijmout Grijalvu do funkce s tvrzením, že nemůže být uvedena do úřadu, dokud se Sněmovna nevrátí do běžného režimu, a to navzdory precedentu ve 119. Kongresu, kdy byli noví členové uvedeni do úřadu den po mimořádných volbách, ačkoliv Sněmovna z důvodu shutdownu nezasedala. Dne 3. října 2025, 10 dní po zvolení Grijalvy, když Senát neschválil pokračující usnesení o ukončení shutdownu, předseda Johnson oznámil, že prodlouží přestávku Sněmovny o další týden, čímž dále odložil její přísahu.

Její přísaha byla naplánována na 7. října 2025, ale byla odložena, když Johnson vyhlásil „období práce v okrese“ (district work period) od 7. do 13. října. Byla přesunuta na 14. října, což on rovněž odložil. Dne 14. října 2025 potvrdil výsledek voleb arizonský ministr zahraničí Adrian Fontes.

Dne 16. října Grijalva zveřejnila na sociální síti X video, ve kterém oznámila, že obdržela klíče od své kanceláře, ale nedostala přístupové kódy k vládním počítačům ani vládní e-mailovou adresu. Ve stejný den, kdy Grijalva zveřejnila video, Johnson odpověděl, že ji nenechá složit přísahu, dokud neskončí shutdown, a dodal, že „by měla pracovat pro své voliče. Nevím, co dělá. Pořád vidím jejich videa, kdy klepou na dveře a ona tam není. Měla by být ve své kanceláři.“ Dne 19. října se Jonathan Karl, spolumoderátor pořadu ABC This Week, zeptal Johnsona, zda by mohl Grijalvu přísahat následující den. Johnson odpověděl: „Ne, to nemůžeme. To neuděláme.“ Johnson naznačil, že Sněmovna by se musela znovu sejít, aby mohla naplánovat její přísahu.

Demokraté kritizovali toto zpoždění jako politicky motivované, a to kvůli slibu Grijalvy podepsat petici za uvolnění kompletních spisů Jeffreyho Epsteina. Její podpis na petici by byl 218. podpisem, což je minimální počet podpisů potřebný k tomu, aby petice nabyla platnosti a vynutila hlasování. Dne 21. října podal demokratický generální prokurátor Arizony Kris Mayes žalobu proti Johnsonovi, aby nechal Grijalvu přísahat a argumentoval, že jeho zpoždění zbavuje obyvatele jejího okrsku zastoupení v Kongresu.

Volby v roce 2026

Dne 24. září 2025, den po vítězství v mimořádných volbách, oznámila v podcastu Majora Garretta The Takeout, že se v roce 2026 bude ucházet o znovuzvolení.

Názory

Ekonomika a bydlení V oblasti ekonomické politiky se Grijalva zaměřuje na podporu rodin s nízkými a středními příjmy. Prosazuje rozšíření daňových úlev, jako jsou Child Tax Credit a Earned Income Tax Credit, a zdůrazňuje potřebu snižovat náklady domácností prostřednictvím férového obchodu a omezování zbytečných tarifů. Zároveň podporuje ochranu práv pracovníků-imigrantů a vytváření legálních vízových cest pro zahraniční pracovní sílu. Její ekonomická vize stojí na přesvědčení, že silná komunita se opírá o dobře placenou práci, dostupné bydlení a důstojné pracovní podmínky.

V otázce bydlení podporuje výstavbu dostupných bytů a chce rozšířit programy pro první kupující, zejména z rodin, které historicky neměly přístup ke kapitálu. Zároveň prosazuje omezení spekulativních nákupů celých čtvrtí velkými investičními fondy, které podle ní přispívají k nedostatku dostupného bydlení. Bydlení chápe nejen jako ekonomickou otázku, ale i jako problém sociální spravedlnosti a rovnosti příležitostí.

Zdravotní péče V otázce zdravotnictví a sociálního zabezpečení prosazuje ochranu a rozšiřování programů jako Medicare, Medicaid a Social Security. Její prioritou je snížení nákladů, které musí pacienti hradit z vlastní kapsy, včetně spoluúčasti, pojištění a cen léků. Velkou pozornost věnuje i veteránům – považuje za nezbytné, aby každý, kdo sloužil, měl zaručený přístup ke službám a zdravotní péči.

Životní prostředí Významné místo v jejím programu zaujímá životní prostředí a environmentální spravedlnost. Grijalva navazuje na dlouhodobou ekologickou tradici svého otce a zdůrazňuje potřebu přechodu na obnovitelné zdroje energie, rozvoje zelené infrastruktury a veřejné dopravy. Zároveň se zaměřuje na práva domorodých komunit, které podle ní často nesou největší důsledky ekologických krizí, a prosazuje ochranu půdy a vody jako základního práva každého obyvatele.

Ochrana hranic a zbraňová politika V oblasti veřejné bezpečnosti a kontroly zbraní zastává Grijalva přísnější postoj. Podporuje regulační opatření, jako je povinnost hlásit ztrátu nebo krádež zbraně a osvětové kampaně ve školách. Spolupracuje s organizací Giffords a dlouhodobě tvrdí, že bezpečnost komunit musí mít přednost před zájmy zbrojního průmyslu.

Pokud jde o imigrační politiku a pohraničí, Grijalva se staví proti militarizaci hranic a místo toho prosazuje regulovaný, ale humánní přístup k migraci. Věří, že Spojené státy potřebují reformu imigračního systému, která umožní lidem pracovat legálně a chránit je před vykořisťováním. Zároveň podporuje spravedlivý obchod s Mexikem a Latinskou Amerikou, který má přinášet prospěch komunitám na obou stranách hranice.

Školství Grijalva zdůrazňuje, že vzdělání je „základním právem, nikoli privilegiem“ a že stát má odpovědnost zajistit, aby každé dítě – bez ohledu na původ, rodinné zázemí nebo příjem rodičů – mělo přístup ke kvalitnímu vyučování. Podporuje navýšení federálního financování veřejných škol, zejména těch, které slouží nízkopříjmovým a etnicky rozmanitým komunitám. Kritizuje systémy financování, které závisí na místních daních z nemovitostí, protože podle ní „reprodukují nerovnosti generaci za generací“. Prosazuje proto přerozdělování prostředků ve prospěch okresů s nižším socioekonomickým statusem a chce posílit programy jako Title I, které zajišťují finanční podporu školám s vyšším podílem žáků z chudších rodin.

Staví se proti privatizaci vzdělávání a růstu charterových škol, pokud to znamená oslabování veřejného systému. Podle Grijalvy by stát neměl „přenechávat vzdělávání trhu“, protože tím riskuje, že se školy stanou segregovanými podle majetku a rasy. Naopak podporuje kolektivní vyjednávání učitelů, zvyšování jejich platů a investice do školní infrastruktury – od modernizace učeben po lepší vybavení pro speciální vzdělávací potřeby.

Důraz klade také na vzdělávací spravedlnost a inkluzi. Chce, aby školní osnovy reflektovaly kulturní rozmanitost Arizony, včetně historie domorodých a latinskoamerických komunit. Prosazuje také přístup k mentálnímu zdraví ve školách – školní psychologové, poradci a programy prevence šikany by podle ní měli být samozřejmostí, ne luxusem.

Válka v Pásmu Gazy V říjnu 2023 byly radě dohlížitelů Pima County předloženy dvě rezoluce týkající se války v Gaze. Jedno usnesení potvrdilo právo Izraele na sebeobranu a podpořilo jeho odvetné kroky, zatímco druhé usnesení obsahovalo podobné formulace, ale vyjadřovalo podporu palestinskému lidu. Ačkoli se Grijalva pokusila doplnit text o podporu civilistů a humanitární pomoc, Sharon Bronson a Steve Christy, další dva členové rady dohlížitelů, tento návrh odmítli.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Členové Sněmovny reprezentantů USA za Arizonu Kategorie:Narození 30. října Kategorie:Narození v roce 1971 Kategorie:Narození v Tucsonu Kategorie:Ženy