náhled|Čtení z prvního listu sv. apoštola Pavla Korinťanům (latinsky) během velikonoční hrubé mše. Velikonoce (, , – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.
V užším náboženském pojetí se Velikonocemi míní pouze slavnost Zmrtvýchvstání Páně neboli Vzkříšení Krista (Boží hod velikonoční), ke kterému mělo dojít třetího dne po jeho ukřižování, resp. vigilie na Bílou sobotu („velká noc“), v širším pojetí se jimi myslí Velikonoční triduum (přičemž období od Zeleného čtvrtka až do sobotní vigilie je vlastně součástí postní doby, tedy ne doby velikonoční, toto pojetí je tedy terminologicky ne zcela správné), v nejširším smyslu pak celá doba velikonoční, tedy padesátidenní období od neděle Zmrtvýchvstání do letnic. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. Tak jako Letnice jsou tedy původně (i podle latinského názvu) svátkem židovskýmhttp://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=7547 – Vánoce, Velikonoce, letnice a do roku 325 se slavily ve stejný den jako svátek židovský.http://technet.idnes.cz/jak-se-pocita-datum-pro-velikonoce-dr9-/veda.aspx?c=A120406_123018_veda_kuz – Proč Nizozemci jednou přišli o Vánoce a jak se počítají Velikonoce
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění, viz Výpočet data Velikonoc. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.
Velikonoce kromě svého křesťanského obsahu zahrnují také lidové zvyky spojené s jarním novoročím, obnovou přírodních sil a zahájením zemědělských prací. Objevují se tak různé obyčeje a magické praktiky, které mají zajistit ochranu a plodnost. V českém prostředí je typické především obřadní umývání a polévání vodou. Etnolog Jiří Mačuda přisuzuje předkřesťanský původ například motivu velikonočního zajíčka, který má vycházet z faktu, že zajíc byl zasvěcen germánskéMačuda mylně uvádí že jde o keltskou bohyni. bohyni jara Ostaře. Ze jména této bohyně má také vycházet anglické slovo Easter a německé Ostern, oboje ve významu „Velikonoce“. Z toho důvodu například britská novinářka Heather McDougall hovoří o Velikonocích jako o „pohanských svátcích“. Religionista Pavel Horák na druhou stranu považuje koncept „pohanských“ kořenů Velikonoc, případně dalších svátků, za produkt nekritické spekulace a upozorňuje na vágnost pojmu pohan. Taktéž poukazuje na fakt že nemáme zprávy o tom že by předkřesťanští Slované, Germáni a Keltové slavili jarní rovnodennost, spíše máme doklady o významu oslav počátku května a letního slunovratu. Katolický kněz David Vopřada pak sice uznává že některé lidové zvyky mají mimokřesťanský původ, ale to dle jeho názoru nemění nic na tom, že jsou Velikonoce svátkem křesťanským.
Etymologie
Ve východomoravských a slezských nářečích se pro Velikonoce používá též dvouslovné pojmenování veliká noc či velká noc. Podobné názvy včetně označení velký den, kalk z řeckého μεγάλη ἡμέρα (megalē hēmerā)http://www.topzine.cz/jaky-puvod-ma-slovo-velikonoce-zapatrejme-ve-slovnicich – Jaký původ má slovo Velikonoce? Zapátrejme ve slovnících!, se vyskytují i v řadě dalších jazyků. Slovo „velký“ odráží význam svátku v křesťanství a slovo „noc“ odkazuje na velikonoční vigilie, noční liturgii, kterou začíná oslava nedělního Zmrtvýchvstání. Den dříve začínal západem slunce předchozího dne, a proto i oslava svátku začínala již předchozího večera; podobně se například Boží hod vánoční začíná slavit na Štědrý večer.
Někdy se i v češtině používá latinské Pascha, které přes řečtinu pochází z hebrejského pesach, názvu židovského svátku, na který Velikonoce navazují. Z tohoto slova je také odvozen název velikonoční svíce paškál.
Datum Velikonoc
Datum Velikonoc se odvozuje od židovského svátku pesach, který se slavil dle lunisolárního židovského kalendáře 14. dne měsíce nisan, v den prvního jarního úplňku. Protože nejdůležitější velikonoční událostí je Ježíšovo zmrtvýchvstání, ke kterému mělo dojít v neděli, je datum velikonoc odvozeno od výpočtu první neděle po prvním jarním úplňku.
Datum v západní církvi Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Velikonoční neděle podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25. dubna, tedy přibližně znamení Berana, které je ve zvěrokruhu již od Hipparcha.
Křesťanský svátek
náhled|Svátek svěcení pokrmů v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla pascha, v originále πάσχαhttp://biblehub.com/interlinear/study/1_corinthians/5.htm – 1 Corinthians 5, Study Bible – Immorality Rebuked) může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50).1 Kor 5, 8: „Proto slavme Velikonoce ne se starým kvasem, s kvasem zla a špatnosti, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy.“ Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a spis Peri Pascha Melitona ze Sard z 2. století.https://is.muni.cz/th/112094/ff_r/Rigorozni_prace_MRecinova.pdf – Význam Melitónova spisu Peri Pascha a náčrt hlavních linií melitónovského bádání Slavení Velikonoc se tedy v církvi objevilo velmi brzy a již od počátku je významově provázáno s židovskou oslavou Pesachu, jejíž prvky dodnes v sobě nese.
Ježíšovo projití smrtí a vzkříšení křesťané chápou jako naplnění starozákonního obrazu přejití Izraelitů Rudým mořem při odchodu z Egypta. Oslava Velikonoc tradičně trvá celých padesát dní (tzv. velikonoční doba), které vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi. Velikonoce podle katolické tradice začínají vigilií neděle Vzkříšení (která završuje velikonoční triduum Zeleného čtvrtku, Velkého pátku a Bílé soboty). První týden Velikonoc se nazývá Velikonoční oktáv. 40. den Velikonoc je slavnost Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u Otce.
Symboly Velikonoc Velikonoční beránek|náhled Beránek představuje v židovské tradici Izrael jako Boží stádo, které vede Hospodin. Zároveň Židé při pesachovovém svátku pojídají pesachového beránka jako připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanství je beránek Boží jedním ze symbolů Ježíše Krista, neboť obrazně podle křesťanské víry on je beránek, obětovaný za spásu světa.
Kříž je nejdůležitějším z křesťanských symbolů, protože Kristus byl odsouzen k smrti ukřižováním. Tento trest patřil k trestům nejvíce krutým a ponižujícím. Tento symbol je ale mnohem starší.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/220719-velikonocni-pondeli-pomlazka-kraslice-a-dalsi-symboly-velikonoc/ – Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další symboly Velikonoc Ukřižování odpovídá zimnímu slunovratu, kdy Slunce vstupuje do souhvězdí Jižního kříže.
Bohoslužba velikonoční vigilie začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce (paškál). Ta je v mnoha kulturách chápána jako znamení života. Takto zapálená svíce se v průběhu velikonoční bohoslužby noří do křestní vody, je ozdobena znamením kříže a symboly Α a Ω, tj. začátku a konce věků, jimiž je Kristus. Tato svíce se potom zapaluje po celou velikonoční dobu až do letnic a při každém křtu, aby se naznačilo, že křest patří k Velikonocům. Tato svíce se též rozžíhá při křesťanském pohřbu na znamení toho, že zemřelý stejně jako Kristus prošel branou smrti; a církev se za něj modlí, aby vstal k novému životu s Bohem. Pálení čarodějnic či Beltain je pohanskou obdobou (například Påskkärring) a například ve Finsku se koledníci převlékají za čarodějnice.http://www.topzine.cz/velikonoce-ve-svete-odlozte-pomlazku-a-poznejte-jine-zvyky – Velikonoce ve světě. Odložte pomlázku a poznejte jiné zvyky! Oheň zde symbolicky očišťuje od zlého ze zimního období.
Dalším z velikonočních symbolů je vajíčko, symbol nového života, neboť samo zárodek života obsahuje. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Už ve starověkém Egyptě či Persii se na svátky jara barvila červeně vajíčka (červená jako symbol dělohy).http://www.huffingtonpost.com/donna-henes/eggs-on-end-on-the-spring_b_4977545.html – Eggs on End on the Spring Equinox Zdobení skořápek vajec však může sahat až do pravěku.http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/7346017/Ostrich-egg-patterns-oldest-form-of-art-and-communication.html – Ostrich egg patterns oldest form of art and communication V souvislostí s lidovou tradicí se zvyk tato vejce malovat udržuje i nadále (označení „kraslice“ je pak odvozeno od červené barvy). Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době jakožto lacticinie. V západním křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.http://www.radiovaticana.cz/clanek_print.php4?id=9242 – Vejce velkonoční – Homilie ke Slavnosti Zmrtvýchvstání Páně Ve východním křesťanství se červené vykládá jako krev Krista.http://www.rozhlas.cz/webik/zabava/_zprava/malovane-vejce--860587 – Malované vejce V jihozápadních Čechách se pro Velikonoce používá také pojmenování červené svátky.
Kočičky symbolizují palmové ratolesti, kterými vítali obyvatelé Jeruzaléma přicházejícího Krista. Tradičním křesťanským zvykem je jejich svěcení na Květnou neděli a používání popela z jejich spálení o Popeleční středě.
Ačkoli mnoho nenáboženských tradic má své kořeny v křesťanské symbolice, některé velikonoční symboly můžeme vystopovat až z předkřesťanské doby. Například zajíček má zřejmě původ v pohanských rituálech oslavující příchod jara, avšak např. v byzantské ikonografii představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták.
Křen symbolizuje hřebíky či hořkost utrpení Krista. Zvyk pojídat křen o Velikonocích se udržuje především v Polsku, Rakousku a Slovinsku. Odpovídá židovské tradici, kdy o pesachu se pojídá jako hořká bylina (maror symbolizující utrpení při Exodu) při Seder, kdy se také pojídá kost z beránka či bejca (vejce).
Mléko s medem symbolizuje dvojjedinost Krista. Ve formě tzv. jidáše symbolizuje provaz Jidáše Iškariotského. Mléko a strdí symbolizuje zaslíbenou zem z Exodu, což je přejato i do legendy o Praotci Čechovi. S beránčím Amonem byl ztotožňován i Zeus, který byl jako mladý krmen mlékem a medem. Dvojjediný Amon-Re má slzy, ze kterých se zrodili lidé a které symbolizují med nebo včely. Reova manželka Hathor (respektive Mut) je kraví bohyní mléka (symbolizuje Mléčnou dráhu).
Velikonoční tradice (zvyky) náhled|Velikonoční vajíčka malovaná barevným voskem z Jižních Čech náhled|Ve východní tradici jsou vajíčka červená a symbolizují krev Krista Nenáboženské velikonoční tradice Už od svátků jara, které jsou starší než Velikonoce, jsou časem oslav a veselí. Dnes jsou i komerčně důležité, protože se na ně váže mnoho zvyků, k jejichž uskutečnění je třeba vynaložit nějaké úsilí nebo jen tak zajít na nákup. Prodávají se například velikonoční pohledy, ozdoby nebo cukroví v podobě velikonočních vajíček, beránků nebo zajíčků.