Klimatická migrace je označení pohybu lidí, u něhož hrají významnou roli dopady změny klimatu na životní prostředí a podmínky k životu. Jako hlavní faktory klimatické migrace se označují např. zvedání hladiny moří, sucha, dezertifikace, či přírodní katastrofy (povodně, cyklóny), jejichž frekvence a intenzita je posilována antropogenní změnou klimatu. Naopak migrace spojena s přírodními jevy, které nesouvisí se změnou klimatu (sopečné erupce, vlny cunami, zemětřesení) se za klimatickou migraci nepovažuje. náhled|Změna klimatu = více klimatických uprchlíků. Obrázek z protestu v australském městě Melbourne z roku 2019 Definice a terminologie
Mezinárodní organizace pro migraci (angl. International Organisation for Migration, IOM) popisuje klimatickou migraci jako pohyb osob nebo skupin osob, které jsou nuceny nebo se rozhodnou dočasně či trvale opustit své obvyklé místo pobytu převážně kvůli náhlým nebo postupným změnám prostředí vyvolaným změnou klimatu; může přitom jít o přesuny uvnitř státu i přes mezinárodní hranice. Tato pracovní definice záměrně zahrnuje dobrovolnou i nucenou migraci, krátkodobé i dlouhodobé přesuny.
Klimatická migrace je často chápána jako zvláštní případ širšího jevu environmentální migrace. IOM např. definuje environmentální migranty jako osoby, které jsou z přesvědčivých důvodů náhlých či postupných změn životního prostředí ohrožujících jejich život nebo obživu nuceny opustit své domovy, dočasně či natrvalo, uvnitř země nebo do zahraničí. V některých politických a odborných dokumentech Evropské unie se pojem „klimatická migrace“ používá jako široký zastřešující termín pro různé formy (ne)mobility v kontextu změny klimatu – od sezónní pracovní migrace přes vnitřní přesídlení až po přeshraniční vysídlení po katastrofách.
Na rozdíl od pojmu uprchlík neexistuje v mezinárodním právu jednotná ani právně závazná definice „klimatické migrace“ ani „klimatického migranta“ a tyto výrazy samy o sobě nezakládají žádnou zvláštní právní kategorii. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (angl. United Nations High Commisioner for Refugees, UNHCR) i IOM upozorňují, že samotný únik před dopady změny klimatu typicky nestačí k tomu, aby člověk splnil definici uprchlíka podle Ženevské úmluvy z roku 1951, ačkoli v konkrétních případech mohou klimatické dopady přispívat k pronásledování a lidé tak mohou spadat pod existující uprchlické kategorie.
V literatuře a politické debatě se vedle pojmu „klimatická migrace“ používají i termíny jako „environmentální migrace“, „klimatická mobilita“ (angl. climate mobility), „klimatický migrant“ či „klimatický uprchlík“. Řada autorů upozorňuje, že tyto pojmy mohou vytvářet dojem jednoduché příčinné vazby mezi klimatem a migrací, i když ve skutečnosti se klimatické faktory téměř vždy prolínají s ekonomickými, sociálními a politickými příčinami migrace, a je proto obtížné určit, kdo přesně je „klimatický migrant“. Z tohoto důvodu se v mezinárodních rámcích stále častěji používá neutrálnější označení „lidská mobilita v kontextu změny klimatu“ (angl. human mobility in the context of climate change), které zahrnuje migraci, vysídlení i situace, kdy lidé zůstávají v ohrožených oblastech a jejich možnosti pohybu jsou omezené.
Reference
Kategorie:Změna klimatu a společnost Kategorie:Uprchlíci Kategorie:Migrace