Jaroslav Neliba (1. květen 1905, Obecnice – Věznice Pankrác 1944?) byl český komunistický špion, partyzán a člen odbojové skupiny Brdy-Neliba.
Životopis
Mládí a první republika Jaroslav Neliba se narodil 1. května 1905 v Obecnici jako prostřední ze tří dětí (měl staršího bratra Josefa a mladšího bratra Aloise). Vyučil se modelářem a začal se aktivizovat v dělnických tělovýchovných jednotách. V roce 1926 vstoupil do Komunistické strany Československa. Kvůli svému členství ve straně postupně odešel z několika prací a uchytil se v aparátu komunistické strany, který byl úzce napojený na sovětskou rozvědku.FENCL, Radek. František Holman: život jednoho odbojáře, člena odbojové skupiny Brdy - Neliba. Online, Diplomová práce, vedoucí PhDr. Lubor Václavů. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. [cit. 2025-12-02]. Dostupné online Po rozbití agenturní sítě byl 17. listopadu 1933 odsouzen k šesti letům těžkého žaláře a pěti tisícům peněžité pokuty.Národní archiv, fond Policejní ředitelství Praha II – prezidium – 1931 – 1940, a.č.: 42 /N – 9/7 Po nástupu Edvarda Beneše v roce 1936 do pozice prezidenta mu byla udělena amnestie. Po opuštění věznice začal pracovat v družstvu Včela v Praze.
Druhá světová válka V červnu 1941 uprchl z Prahy a přešel do ilegality na Podbrdsko.Archiv bezpečnostních složek, f. Správa vyšetřování STB, oddělení válečných zločinů, arch. č. 325-127-5. Krátce spolupracoval s Čeňkem Šillingerem, bývalým starostou obce Cerhovice a členem odbojové skupiny Obrana národa. Později přešel na Hořovicko. Tam si, mezi Kvaní a Malou Vískou, rozhodl vykopat malý úkryt (přezdívaný Padrť), kde trávil dny, zatímco v noci chodil za dalšími odbojáři a plánoval distribuci nelegálního tisku. Taktéž založil devítičlenný Revoluční národní výbor, jehož členové vybudovali kryt nedaleko Oseka na místě zvaném „Dubový vršek“, oni sami však kryt nazývali „U tří modřínů“.
V prvních měsících roku 1942 jej přes Karla Vydru kontaktoval Josef Molák, který spolupracoval s II. ilegálním výborem KSČ. Dohodli se na spolupráci a Neliba měl navazovat kontakty s odbojovými organizacemi téměř po celém Podbrdsku. Ve funkci spojky fungoval Neliba do konce II. ilegálního ÚV KSČ, které bylo zlikvidováno po atentátu na Reinharda Heydricha. V květnu 1943 se povedlo několika sovětským zajatcům utéct z internačního tábora v Norimberku, přičemž dva z nich se dostali až do Plzně, odkud se dostali až do krytu na Dubovém vršku. V srpnu pak provedli několik sabotážních akcí na železnici okolo Příbrami.ABS, f. Druhý domácí odboj, arch. č.: 308 - 99 – 17
V říjnu postavili nový a vhodnější kryt ve „Velké Mýtí“, nedaleko původního bunkru. Celá stavba probíhala s vědomím správců lesa i místních, kteří partyzánům poskytovali pomoc. Ve skrýši našli úkryt kromě Jaroslava Neliby dva sovětští zajatci Leontin Grigorievič Malov, Alexej Nikitič Anifatov, plus Josef Mašek a Josef Lukeš. Partyzáni čelili odhalení, když deník Františka Hutra, jednoho z odbojářů, který se ale nepřipojil do krytu, našel místní obyvatel, který se rozhodl Nelibu vydírat a požadoval po něm 15 kilogramů máku pod pohrůžkou jejich vyzrazení gestapu.
Zatčení a hořovický proces Po vyzrazení III. ilegálního ÚV KSČ v srpnu 1943 se počet členů rozšířil o Josefa Košťálka, který uprchl první vlně zatýkání a dále dva ruské vojáky Sergeje Taskajeva a Michaila Marušenka, kteří uprchli ze zajateckého tábora. V počtu osmi lidí v bunkru začali hromadit munici a připravovali sabotáže.NOVOTNÁ, Marie. Zrádci nebo oběti? Příspěvek k mentalitě českých odbojářů v období protektorátu Čechy a Morava. Online, Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. Blanka_Soukupová, CSc. Praha: Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2014. Dostupné online [cit. 2025-12-01]. Dne 16. listopadu 1944 byl Jaroslav Neliba zatčen na nádraží v Kařízku.VONDRÁŠEK, Jakub. Ve službách gestapa?: Oddělení „B" pražského policejního ředitelství v letech 1939-1943. Online, Diplomová práce, vedoucí doc. PhDr. et PaedDr. Marek_Šmíd, Ph.D. České_Budějovice: Jihočeská_univerzita_v_Českých_Budějovicích, 2024. [cit. 2025-11-30]. Dostupné online Ten po mučení přiznal lokaci bunkrů až v lednu 1944, přičemž věřil, že budou prázdné. Do krytu ovšem přišla ještě Jiřina Nikodémová z Popovic, které se při zatýkání povedlo utéct gestapu. Dne 11. ledna 1944 udělalo gestapo na bunkr zátah a obyvatelé byli zatčeni (jenom Josef Košťálek spáchal sebevraždu). Během zátahu bylo v nedalekých obcích zatčeno 83 lidí, z toho 12 lidí bylo popraveno po „tzv. rychlém soudu v Hořovicích“, 17 dalších bylo usmrceno později.
Během hořovického procesu byl konfrontován s odsouzenými. Nepodařilo se však zjistit, zda Neliba válku přežil či ne. Jan Pašek, pozdější velitel skupiny, uvedl, že partyzána na přelomu května a června 1944 ubili v pankrácké věznici.
Památka V roce 1974 byla vydána poštovní známka s portrétem Jaroslava Neliby a Aloise Hovorky.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Osobnosti komunistického odboje v Československu během druhé světové války Kategorie:Čeští partyzáni Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození v Obecnici Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Muži