Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, anglicky Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM i v českém textu se běžně používá anglická zkratka (vyslovuje se „sí-bem“ nebo po písmenech), nebo také uhlíkové clo je uhlíková daň uvalená na produkty s vysokými emisemi uhlíku, jako je ocel, cement a některá elektřina, dovážené do Evropské unie. Byl schválen jako součást Zelené dohody pro Evropu a vstoupí v platnost v roce 2026, přičemž podávání zpráv začalo v roce 2023. CBAM byl schválen Evropským parlamentem 450 hlasy pro, 115 proti a 55 se zdrželo hlasování a Radou EU s 24 zeměmi pro. Vstoupil v platnost 17. května 2023.

Obsah Cena certifikátů CBAM je vázána na cenu povolenek EU v rámci systému obchodování s emisemi Evropské unie zavedeného v roce 2005. CBAM je navržen tak, aby zabránil úniku uhlíku do zemí bez zdanění uhlíku, a také umožní EU přestat poskytovat bezplatné povolenky některým odvětvím s vysokými emisemi uhlíku v rámci svých hranic. To vše by mělo urychlit dekarbonizaci.

Po úplném zavedení budou dovozci povinni nakupovat certifikáty CBAM, aby pokryli emise obsažené v jejich dováženém zboží, což vytvoří přímou finanční povinnost, která se bude každý týden měnit v závislosti na cenách EU ETS.

Po dosažení politické (prozatímní) dohody mezi Radou a Evropským parlamentem v prosinci 2022 vstoupil CBAM v platnost 1. října 2023 a prochází několika fázemi:

Od října 2023 do konce roku 2025 přechodná fáze: dovozci produktů v šesti odvětvích s vysokými emisemi uhlíku, která jsou velmi vystavena mezinárodnímu obchodu, konkrétně hliník, cement, elektřina, hnojiva, vodík a železo a ocel, budou muset hlásit své emise. Během přechodné fáze budou regulační orgány kontrolovat, zda lze do seznamu přidat další produkty, jako jsou například některé navazující produkty.

Od začátku roku 2026 budou dovozci produktů zahrnutých do těchto 6 odvětví platit za své produkty uhlíkovou daň na hranicích na základě ceny povolenek v systému obchodování s emisemi Evropské unie.

Do roku 2030 budou systémem CBAM pokryta všechna odvětví, na která se vztahuje systém obchodování s emisemi Evropské unie.

Do roku 2034 budou bezplatné povolenky v příslušných odvětvích v Evropské unii postupně zrušeny, protože plně zavedený systém CBAM zajistí rovné podmínky pro evropské společnosti ve srovnání s dovozci.

Aby se zabránilo scénáři „lose-lose“ v podobě úniku uhlíku, který se vyznačuje obecnou ztrátou konkurenceschopnosti průmyslových odvětví EU bez zisku z hlediska ochrany klimatu, bude CBAM vyžadovat, aby dovozci cílového zboží nakoupili dostatečné množství „certifikátů CBAM“ na pokrytí emisí obsažených v jejich výrobcích. Jelikož hlavním účelem CBAM je zabránit úniku uhlíku, mechanismus se snaží podrobit dotčené dovozy stejné ceně uhlíku, jaká je ukládána vnitřním výrobcům v rámci EU ETS. Jinými slovy, EU se snaží, aby dovozci nesli stejnou zátěž, pokud jde o regulační náklady, jako evropští výrobci.

Podle článku 6 musí dovozci podat „prohlášení CBAM“ s uvedením množství zboží, emisí obsažených v tomto zboží a certifikátů pro zaplacení uhlíkové dovozní daně.

Příloha I stanoví zboží, na které se vztahuje dovozní daň, včetně cementu, elektřiny, hnojiv (jako je kyselina dusičná, amoniak, draslík), železa a oceli (včetně nádrží, sudů, kontejnerů) a hliníku.

Příloha II upřesňuje, že CBAM se nevztahuje na čtyři státy, které nejsou členy EU, ale jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Příloha III stanoví metody výpočtu emisí skleníkových plynů obsažených ve výrobcích.

Vývozci budou povinni hlásit své emise a nakupovat certifikáty CBAM, což zvýší jejich náklady a sníží jejich ziskovost.

Byl předložen návrh na reformu systému EU CBAM do podoby mechanismu „CBAM-plus“. CBAM-plus by přesměroval příjmy z CBAM na podporu snah o dekarbonizaci v rozvojových vyvážejících zemích a uznal by jejich různorodá opatření v oblasti klimatu. Sladěním cílů v oblasti klimatu a rozvoje by CBAM-plus mohl podpořit větší mezinárodní podporu než současný CBAM.

Debata Zavedení CBAM ze strany EU je významným krokem k řešení problému úniku uhlíku a zajištění rovných podmínek pro evropské podniky po celém světě v konkurenci levnějších výrobků z ekonomik mimo EU, které nemají uhlíkovou daň. Nejvíce postiženými dovozními partnery budou Rusko, Čína, Turecko, Ukrajina, Balkán, stejně jako Mosambik, Zimbabwe a Kamerun. Tento mechanismus umožňuje EU jednostranně uvalit daň na dovozy ze zemí, které nesplňují environmentální normy stanovené EU.

Odkazy

Související stránky

Evropský systém pro obchodování s emisemi

Reference

Kategorie:Zelená dohoda pro Evropu Kategorie:Politika ochrany klimatu