Anton Sigismund 7. kníže von Khevenhüller-Metsch (Antonín Zikmund kníže z Khevenhüller-Metsche, Anton Sigismund Joseph Maria Fürst zu Khevenhüller-Metsch und Aichelberg, Graf zu Hohen Osterwitz und Annabichl, Freiherr zu Landskron und Wernberg, Erbherr auf Karlsberg, Herr auf Grafschaft Hardegg; 26. července 1873 Vídeň – 8. listopadu 1945 Salcburk) byl rakousko-český šlechtic, v době Rakousko-Uherska do roku 1918 nositel titulu knížete a člen Panské sněmovny. Byl majitelem velkostkatků v Rakousku (Hardegg) a v Československu (Komorní Hrádek).
Životopis náhled|vlevo|Zámek Riegersburg, hlavní rodové sídlo v Dolním Rakousku Pocházel ze starého šlechtického rodu Khevenhüller-Metsch,Ottův slovník naučný, díl XIV.; Praha, 1899 (reprint 1998); s. 198–199 ISBN 80-7185-200-7 narodil se ve Vídni jako jediný syn hraběte Zikmunda (Sigmund) Khevenhüllera-Metsche (1841–1879) a jeho manželky Marie Anny, rozené hraběnky Herbersteinové (1851–1921).Rodokmen knížecí linie rodu Khevenhüller-Metsch dostupné onlineGothaiser genealogischer Hofkalender 1897; Gotha, 1897; s. 165 dostupné online Maturoval na Skotském gymnáziu ve Vídni a v letech 1893–1896 pokračoval ve studiu práv na Vídeňské univerzitě. Po studiích se jako předurčený dědic začal podílet na správě rodového majetku a v roce 1905 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1907; Vídeň, 1906; s. 236 dostupné online
V roce 1905 po strýci Janu Karlovi (1839–1905) zdědil titul knížete a v roce 1906 byl jmenován dědičným členem rakouské Panské sněmovny,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1908; s. 337 dostupné online kde se připojil k pravici (Gruppe der Rechten). V letech 1905–1914 byl také starostou v Riegersburgu, kde vlastnil statky. Do rozpadu monarchie mu náležely čestné tituly dědičného zemského hofmistra v Dolním Rakousku a dědičného nejvyššího štolby v Korutansku. Byl také čestným rytířem Maltézského řádu a držitelem bavorského Řádu sv. Jiří.Gothaischer Hofkalender 1917; Gotha, 1917; s. 154–155 dostupné online Po roce 1918 žil v soukromí ve Vídni a na svých zámcích v Dolním Rakousku.
Zemřel 8. listopadu 1945 v Salcburku ve věku 72 let a byl pochován v rodové hrobce na hradě Hardegg.Hrob Antona Sigismunda Khevenhüller-Metsche na webu findagrave.com dostupné onlinePohřebiště rodu Khevenhüller-Metsch na webu royaltyguide.nl dostupné online
Majetek náhled|vlevo|Palác Khevenhüller-Metsch ve Vídni (Türkenstraße 19) Po strýci Janu Karlovi zdědil rodový majetek v Dolním Rakousku a středních Čechách s celkovým rozsahem přibližně 10 000 hektarů půdy. Dolnorakouský velkostatek Riegersburg se rozkládal na hranicích s jižní Moravou a patřilo k němu přibližně 5 100 hektarů půdy s převahou lesních porostů.Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- und Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 112–113 dostupné online Barokní zámek Riegersburg z 18. století byl hlavním rodovým sídlem, dále k velkostatku patřil také hrad Hardegg s rodovou hrobkou vybudovanou v 19. století. Dalším šlechtickým sídlem byl zámek Fronsburg.Zámek Fronsburg na webu Dolnorakouské zemské vlády dostupné online Velkostatek Riegersburg zahrnoval 10 hospodářských dvorů, ve vlastní režii provozoval pilu, cihelnu a vinařství, zatímco další nemovitosti včetně tří hostinců byly pronajaty. Stejně jako majetek v Čechách byl velkostatek Riegersburg vázán statutem fideikomisu.KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin v Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 60, 84–85, 162 ISBN 978-80-7469-147-8
náhled|vlevo|Zámek Komorní Hrádek, majetek rodu Khevenhüller-Metsch do roku 1945 V Čechách rodina vlastnila fideikomis Komorní Hrádek na Benešovsku. K tomuto velkostatku patřilo 4 457 hektarů půdy a sedm hospodářských dvorů.Ottův slovník naučný, díl XI.; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 745 ISBN 80-7185-156-6 Ze zaniklých šlechtických sídel patřily ke Komornímu Hrádku zříceniny hradů Stará Dubá a Čejchanov.PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 267 dostupné online Zatímco v předchozích generacích sídlili Khevenhüllerové na zámku Komorní Hrádek častěji a déle, v době Antona Sigismunda se jednalo již jen o výjimečné návštěvy, nicméně hned po svatbě v roce 1910 sem zavítal s novomanželkou Gabrielou.Wiener Salonblatt, Vídeň; 11.června 1910; s. 16 dostupné online Po vzniku Československa proběhla na Komorním Hrádku pozemková reforma, která rozsah velkostatku zmenšila o více než 1 500 hektarů půdy. Anton Sigismund protestoval proti výši finanční kompenzace za zabavené pozemky u Státního pozemkového úřadu a po dohodě mu byla finanční náhrada zvýšena.HORČIČKA, Václav a kolektiv: Cizí páni na české půdě. Pozemková reforma v meziválečném Československu na statcích cizích státních příslušníků; Praha, 2021; s. 87, 91 ISBN 978-80-86781-43-3 Po dokončení pozemkové reformy patřilo k velkostatku 2 863 hektarů půdy. Za druhé světové války se přihlásil k německé národnosti a správu velkostatku tehdy vedl lesmistr Hubert Pittinger, člen NSDAP.Kolektiv: Historie a současnost Komorního Hrádku; Ministerstvo obrany České republiky, Praha, 2009; s. 22–23 dostupné online Těsně před koncem války nechal Anton Sigismund odvézt z Komorního Hrádku do Rakouska knihovnu a hodnotné vybavení zámecké kaple. Těsně před jeho úmrtím byl velkostatek Komorní Hrádek v roce 1945 zkonfiskován na základě Benešových dekretů.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 202–203
Ve Vídni byl hlavním sídlem palác ve vídeňské čtvrti Alsergrund (adresa TürkenStraße 19).Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger : nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1918; Vídeň, 1918; s. 595 dostupné online Palác nechal postavit Richard Khevenhüller-Metsch v polovině 19. století. Palác Khevenhüllerů ve Vídni na webu planet-vienna.com dostupné online
Rodina Jeho manželkou byla od roku 1910 Gabriela, rozená hraběnka Mensdorff-Pouilly (1893–1972), dcera českého zemského poslance a poslance říšské rady Alfonse Vladimíra Mensdorff-Pouilly (1864–1935).Rodokmen rodu Mensdorff-Pouilly dostupné online Svatba se konala 4. června 1910 ve vídeňské katedrále sv. Štěpána a církevní obřad celebroval brněnský biskup Pavel Huyn. Nejvýznamnějšími hosty na svatbě byli následník trůnu František Ferdinand d'Este s manželkou Žofií, vévodkyní z Hohenbergu, z císařské rodiny byli dále přítomni arcivévodové Leopold Salvator a František Salvator. Dalšími významnými hosty byli prarodiče nevěsty kníže Karel Paar s manželkou Leopoldinou.Wiener Salonblatt, Vídeň, 11. června 1910; s. 15 dostupné online
Manželka Gabriela byla po sňatku jmenována dámou Řádu hvězdového kříže (1910)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912'; Vídeň, 1911; s. 240 dostupné online</ref> a později získala i titul c. k. palácové dámy s přístupem k císařskému dvoru.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 611 dostupné online<ref>Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918'; Vídeň, 1918; s. 41 dostupné onlineAlmanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 246 ISBN 978-80-85955-53-8 Z jejich manželství se narodilo šest dětí, čtyři dcery a dva synové, kteří zemřeli v dětství. Majetek v Dolním Rakousku přešel v roce 1945 na rodinu nejstarší dcery Marie Anny, provdané Pilati, zatímco nárok na knížecí titul získal bratranec Antona Sigismunda Franz Eduard (1889–1977).Rodokmen knížecí rodiny Khevenhüller-Metsch dostupné online Gabriela zemřela v roce 1972 ve Vídni a byla pohřbena taktéž v rodinné hrobce na hradě Hardegg.Gabriella von Khevenhüller-Metsch na webu findagrave.com dostupné online
1. Marie Anna (1911–1989), ∞ 1939 Gotthard hrabě Pilati von Thassul zu Daxberg (1906–1969), důstojník wehrmachtuGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1941; Gotha, 1941; s. 371 dostupné online 2. Leopoldina (1913 ∞ 1941 Max Huck (1910–1978) 3. Ida (1914–1985), ∞ 1935 Josef svobodný pán von dem Bongart (1909–1988) 4. Siegmund (1920–1922) 5. Gabriela (1925–1979), ∞ 1953 Rudolf Melichar (1929–1925), rakouský divadelní, filmový a televizní herec 6. Hans Karl (*/†1932)
Anton Sigismund měl tři sestry a díky jejich sňatkům měl příbuzenské vazby na další osobnosti z řad rakouské a české šlechty, jeho švagrem byl hrabě František Maria Harrach (1870–1937), majitel velkostatku Velké Meziříčí, poslanec moravského zemského sněmu a pobočník následníka trůnu Františka Ferdinanda. K okruhu následníka trůnu patřil také další švagr hrabě Karel Rumerskirch (1867–1947), jeho dlouholetý nejvyšší hofmistr.
Strýc Rudolf (1844–1910) působil v rakousko-uherské diplomacii, byl dlouholetým vyslancem v Belgii a velvyslancem ve Francii.Rudolf Khevenhüller-Metsch na webu Rakouského parlamentu dostupné online Teta Leontina (1843–1914) se dvakrát provdala do rodu Fürstenbergů, jejím prvním manželem byl kníže Maxmilián Egon I. z Fürstenbergu (1822–1873), po ovdovění se jejím druhým manželem stal princ Emil Egon z Fürstenbergu (1825–1899).Rodokmen Fürstenbergů dostupné online
Odkazy Reference
Literatura POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2002; ISBN 80-85955-25-3 Externí odkazy Anton Sigismund von Khevenhüller-Metsch na webu Rakouského parlamentu
Anton Sigismund Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 26. července Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Pohřbení v Dolních Rakousích Kategorie:Muži