Soubor bytových domů Bráfova je skupina nízkopodlažních bytových domů v městské části Brno-Žabovřesky. Komorní sídliště, vystavěné v 50. letech 20. století, se nachází v ulicích Bráfova, Šmejkalova, Fanderlíkova a Dunajevského. Autorem projektu byl brněnský architekt Zdeněk Kříž.
Historie Městskou část Žabovřesky ve svém jádře tvoří dvě někdejší předměstské vsi – Žabovřesky kolem Rosického náměstí a Vinohrádky kolem Burianova náměstí – ležící na spojnici města Brna s hradem Veveří, tzv. veverské cestě. Podél této spojnice se ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století rozvíjela výstavba uličního charakteru, doplněná kolmicemi Bráfova apod.BAZGIER (2012). S. 26. Právě na severním začátku Bráfovy (tehdejší Riegrovy, později Okružní) ulice byla po roce 1900 postavena řada secesních domů, na jejím jižním konci pak v meziválečném období první republiky vznikla experimentální kolonie Nový dům.BAZGIER (2012). S. 41–44.
Po roce 1945 v důsledku značného poškození bytového fondu za druhé světové války, který vyžadoval obnovu či náhradu, i v souvislosti s intenzivní industrializací a urbanizací vzrostla potřeba masivní bytové výstavby. Vznik komorního sídliště kolem Bráfovy ulice spadá do období krátce po únoru 1948, kdy se v československé architektuře začal prosazovat ideologický diktát socialistického realismu (sorela). Prvotní poválečné snahy o technickou racionalizaci a prefabrikaci byly na čas utlumeny ve prospěch tradičních zděných technologií a estetičtějšího pojetí fasád. Přesto se v případě výstavby pod Wilsonovým lesem podařilo udržet vysokou urbanistickou kvalitu a ideologický tlak socialistického realismu se zde projevil spíše umírněně, aniž by narušil charakter místa.
Soubor poskytující celkem 116+4 bytových jednotekPECKA (2013). Kapitola 6.4.8. Bytové domy Bráfova. S. 76. je datován v letech 1950–1956 (patrně projekt), Karel Kuča uvádí zahájení výstavby v roce 1957, Lukáš Pecka pak udává rok 1958 (patrně dokončení). Jako jedno z asi deseti velkých soustředěných stavenišť vytipoval tuto lokalitu Směrný územní plán města Brna, který vznikl v letech 1956–1957 v Krajském projektovém ústavu pod vedením Františka Kočího. Stala se nejmenším z těchto stavenišť, zatímco největší (Juliánov) čítalo téměř až 1 200 bytových jednotek. Stavbu realizoval národní podnik Pozemní stavby Brno technologií proudové výstavby s využitím cihelných kvádrů (bloků). Architektura a urbanismus vlevo|náhled|Soubor bytových domů včetně mateřské školy na mapě. Brněnský architekt Zdeněk Kříž, pozdější autor sídliště v Černých Polích nebo psychiatrického pavilonu bohunické nemocnice, navrhl soubor čtyřpodlažních zděných domů, které svým měřítkem navazovaly na okolní prvorepublikovou zástavbu rodinných domů a vil. Urbanistické řešení je založeno na čtvercovém půdorysu bloků, které mezi sebou uzavírají klidný vnitřní dvůr s parkovou úpravou. Tato koncepce komorního sídliště umožnila vytvořit polouzavřené prostory chráněné před ruchem z okolních komunikací. Někdejší Dvořákova ulice, souběžně probíhající uprostřed mezi Bráfovou a Šmejkalovou ulicí, byla tímto blokem rozdělena na severní úsek – ulici Čajkovského – a jižní ulici Dunajevského.
Součástí projektu nebyla jen samotná bytová výstavba, ale i doplnění občanské vybavenosti, která měla posloužit také obyvatelům starší zástavby rodinných domů. V centru vnitrobloku byla umístěna mateřská škola, kterou rovněž navrhl architekt Zdeněk Kříž a jejíž stavba byla dokončena v roce 1959. V přízemí bytových domů do Šmejkalovy ulice byly vybudovány prostory pro obchody a služby. V těsné blízkosti domů byla ve vnitrobloku zřízena i dětská hřiště a hospodářské zázemí, např. zařízení pro klepání koberců a věšení prádla.
Lukáš Pecka soubor domů označuje za doklad „zdařilého estetického a urbanistického řešení bytové výstavby“, který však byl později urbanisticky poznamenán stavbou Velkého městského okruhu (ulice Žabovřeská), procházejícího v těsné blízkosti souboru na zvýšeném náspu. Tato dopravní stavba vytváří vizuální i hlukovou bariéru a odděluje obytný soubor od řeky Svratky. Také objekt mateřské školy byl posléze doplňován dalšími školskými budovami a vznikl zde celý areál ISŠ automobilní (původně Odborné učiliště národního podniku ČSAO – KNV Brno, Dunajevského 1). Podoba bytových domů byla pak již také ovlivněna novodobým zateplením fasád, které částečně setřelo původní architektonické detaily.
Reference
Literatura
Související články Kolonie Nový dům Sídliště Chládkova Sídliště Leninova
Externí odkazy
Lokalita kolem Bráfovy ulice před výstavbou na historické ortofotografii Brna z roku 1953
Bráfova Kategorie:Brno-Žabovřesky