Milada Bartoňová (6. ledna 1917 Hodslavice – 13. listopadu 2008 Praha) byla česká jogínka.
Život a duchovní dráha Narodila se v Hodslavicích v evangelickéJen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 11 rodině, otec byl zedníkem.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 10 Měla sestry Annu a Ludmilu.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 11 Už její rodiče přišli později do kontaktu se spolkem Přátelé hlasu svědomí, jehož iniciátorem byl Alois Vaňous, navrátivší se z první světové války. Sama Bartoňová pak uvádí zážitek, kdy si na školním výletě v Praze opatřila v antikvariátu Thákurova Zahradníka.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 16 Sama však uvádí, že na ni měl od dětství vliv i evangelický hodslavický farář Hugo Krause. V Beskydech na rekreaci roku 1938 se potkává s dr. Makovickým, osobním lékařem Tolstého,Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 19 od jehož manželky přijímá další duchovní podněty, tentokrát týkající se střídmé vegetariánské stravy. Po ukončení třetí třídy měšťanské školy musela nastoupit krátce do zaměstnání, vypomáhala na stavbě. Poté pomáhala otci prodávat v trafice. V patnácti letech odešla do Zlína do Baťových závodů.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 21 I zde navštěvovala českobratrský sbor. Po čtyřech letech se vrátila do rodných Hodslavic, dva roky studovala rodinnou školu v Novém Jičíně a po začátku druhé světové války učitelský ústav.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 25 Už na učitelském ústavu se setkala s katolickým prostředím. Po ukončení studií jeden rok vyučovala na základní škole v Hodslavicích.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 27 (ředitelem školy byl profesor Zbavitel, otec pozdějšího významného indologa Dušana Zbavitele).
Po druhé světové válce ale toužila po dalším vzdělání, a tak vystudovala psychologii a filosofii na Univerzitě Karlově v Praze a stala se doktorkou filosofie. Od počátku 50. let žila trvale v Praze, pravidelně se ale vracela do rodného kraje.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 9 Roku 1951 promovala a toho roku se také seznámila s Rostislavem Hoškem (1928–1999), svým celoživotním přítelem a druhem, jak vzpomíná, na přednášce Jana Patočky.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 32 Hošek se jako první setkal s jógou, a to na základě četby článku o józe v polském časopise.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 33 Oba pak až do konce svých životů působili jako nadšení jógini, cvičitelé a propagátoři jógy a organizátoři jógových setkání. Jóga v jejich pojetí spojovala celostní přístup k člověku, tělesný i duchovní. Následně navázala spolupráci s orientalisty z Univerzity Karlovy.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 38 To jí poskytlo zázemí i odbornou průpravu pro vydávání východní literatury.
Přelomovou dobou byly pro Miladu Bartoňovou roky 1967 (kdy do Prahy přijela Ma Jóga Šakti, jogínka, bojovnice za ženská práva v Indii a žákyně svámího Satjánandy) a 1968. Tehdy absolvovala kurs jógy v Indii přímo u svámího Satjánandy, spolu i s dr. Paszkem, redaktorem onoho polského časopisu, který Bartoňové přinesl inspiraci.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 56 Doporučení pro cestu do zahraničí jí dal Dušan Zbavitel.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 26 Zde se setkala s další významnou postavou české alternativní náboženské scény, s Mirko Frýbou, jenž se později stal mnichem v buddhistické théravádové tradici. Po návratu začala Milada Bartoňová přednášet a vést kurzy jógy v rámci tělovýchovných organizací, což bylo nutné pro udržení jógy po srpnové invazi. Setkávala se osobnostmi, významnými pro šíření indických náboženských tradic na Západě: s belgickým učitelem André van Lysebethem, Mukundem Bholem (z ášramu Kaivalyadhama v indické Lonavle, zabýval se studiem jógy z lékařského hlediska), svámím Gítanándou a mnoha dalšími. Spolupracovala i s českými orientalisty a přispívala do populárně odborného časopisu Nový Orient. V rámci společenství jógy vydávala Bartoňová a Hošek časopis O nás a pro nás, později časopis Svítání. Vydávání jógové literatury zaštítila svou autoritou Vlasta Kaplanová, kdy tyto materiály byly prohlášeny za součást zdravovědy. Při své činnosti se setkávali i s manželi Tomášovými.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 45
Hošek zemřel po Vánocích roku 1999.Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize, str. 46 Bartoňová i po jeho odchodu pokračovala v organizování kursů jógy až do své smrti roku 2008. Dílo Jóga: od staré Indie k dnešku (1971, uspořádal Boris Merhaut) Sebekřísení, 1988 (sbírka básní) Světlo bdících (1998, sbírka úvah a básní) Jen jdu… Vzpomínky, myšlenky, vize (Isadora, Praha 2004, 88 stran) Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští jogíni Kategorie:Narození v Hodslavicích Kategorie:Narození 6. ledna Kategorie:Narození v roce 1917 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 13. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 2008 Kategorie:Ženy