Miroslav Malovec (* 8. prosince 1953 Brno) je český esperantista a překladatel, považovaný za zakladatele české Wikipedie. Je autorem jazykových příruček a esperantských překladů významných děl české literatury. Aktivně působí v esperantské verzi Wikipedie, zabývá se i historií českého esperantského hnutí a systematicky se věnuje digitalizaci esperantem psaných literárních děl (původních i překladů) vydaných v českých zemích.
Je čestným členem Světového esperantského svazu a spolku Wikimedia Česká republika. České i esperantské publikum ocenilo jeho esperantský text opery Sternenhoch z roku 2018 uváděné v Národním divadle. Jeho založení české Wikipedie v roce 2002 překladem z esperanta se stalo námětem knihy a bylo vybráno serverem Lupa.cz mezi Příběhy z historie českého internetu. V roce 2025 byl nominován na Cenu města Brna.
Celý život žije v Brně, kde v letech 2009–2021 předsedal místnímu klubu esperantistů. Má vzdělání v oboru elektrotechniky.
Životopis Miroslav Malovec se narodil roku 1953 v Brně, kde vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po maturitě v roce 1973 nastoupil do Zbrojovky Brno, kde dvacet let pracoval jako kontrolor technických výkresů v konstrukci výpočetní techniky. Když podnik po sametové revoluci začal upadat, změnil Malovec zaměstnání a v roce 1993 se stal prodavačem elektrosoučástek v nově vzniklé prodejně pro radioamatéry Jaromíra Bučka. Tam pokračuje v práci i po tom, co obchod v roce 2021 po smrti zakladatele převzal jeho syn Richard Buček.
Dílo
Esperantská činnost náhled|Miroslav Malovec (čtvrtý zleva) s esperantem hovořícími wikipedisty při setkání k jeho 70. narozeninám v Praze (2023) Poté, co se Miroslav Malovec v roce 1968 jako čtrnáctiletý samouk seznámil s mezinárodním jazykem esperanto, rychle se zapojil do organizované činnosti esperantistů a stal se členem sekce mládeže Českého esperantského svazu, který se právě v té době v Brně znovu ustavil. Praktickou činnost ve prospěch tohoto neutrálního mezinárodního jazyka zahájil Malovec vyučováním na pravidelném Letním esperantském táboře v Lančově.
V rámci Českého esperantského svazu působí Malovec jako lektor korespondenčních kurzů esperanta, člen zkouškové komise a od roku 1991 je redaktorem jeho časopisu Starto. Zabývá se i historií českého esperantského hnutí a na místní úrovni se dlouhodobě angažuje jako člen Klubu esperantistů Brno, jehož byl v letech 2009–2021 předsedou a od té doby je místopředsedou.Historie klubu esperantistů Brno V letech 1996 (v Praze) a 2025 (v Brně) byl členem místního výboru pořádajícího v Česku Světový kongres esperanta; na starosti měl v obou případech přípravu každodenního kongresového zpravodaje.
Za zásluhy spojené s výukou mládeže a aktivní podporu esperanta v prostředí internetu bylo Miroslavu Malovcovi v roce 2006 uděleno čestné členství v České esperantské mládeži. V roce 2011 se stal rovněž čestným členem Českého esperantského svazu. Za svůj přínos celosvětovému esperantskému hnutí obdržel v roce 2025 na 110. Světovém kongresu esperanta v Brně čestné členství ve Světovém esperantském svazu.Novaj honoraj membroj de UEA elektitaj en Brno
Literární činnost náhled|Miroslav Malovec přednáší (2023). náhled|Miroslav Malovec podává výklad u hrobu esperantského básníka Karla Píče v Litomyšli (2011). Miroslav Malovec je aktivní také na poli literatury, zejména jako překladatel a editor. Svými překlady českých děl se prostřednictvím esperanta snaží seznamovat cizince s českou kulturou: Je spoluautorem překladu románu Světlo v temnotách Františka Kožíka (1992), knihy povídek Jaroslava Haška („Nejen voják Švejk“, 1994), poezie české básnířky Věry Ludíkové Ekaŭdi la animon = Uslyšet duši (1998, dvojjazyčné česko-esperantské vydání) či dvou básní pro esperantský překlad v češtině známé knihy Deník mého bratra o životě Petra Ginze, židovského chlapce z Prahy, který byl rodilým mluvčím esperanta.
Malovec spolupracoval také na několika původně cizojazyčných knihách, které byly buďto přímo z esperanta, nebo jeho prostřednictvím přeloženy do češtiny a následně v Česku vydány. Jde zejména o příručku Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře německého interlingvisty Detleva Blankeho (2004), k níž napsal pojednání o situaci tohoto oboru v Česku, a filozofické dílo Bruna Vogelmanna Nový realismus (1996).
Je také autorem několika původních děl esperantské literatury a jazykových příruček, jako jsou Esperantsko-český slovník (1995) a Velký česko-esperantský slovník (2022), Gramatika Esperanta (1988, 2000) či Základní česká konverzace (vydaná v esperantu při příležitosti 81. Světového esperantského kongresu v Praze 1996, později přeložená do angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a italštiny).
Na pomezí původní a překladové tvorby stojí Malovcův překlad libreta k opeře Ivana Achera Sternenhoch do esperanta, poněvadž tato hra z dílny skladatele-neesperantisty byla hned od premiéry (2018) šest let uváděna v Národním divadle pouze s Malovcovým esperantským textem. Za tento příspěvek k hudební esperantské kultuře byl Malovcovi na 104. Světovém kongresu esperanta ve finském Lahti v roce 2019 udělen Diplom za vynikající uměleckou činnost; opera sama pak obdržela za rok 2018 cenu Inscenace roku a Cenu divadelní kritiky za hudbu.
Miroslav Malovec systematicky pracuje na digitalizaci veškeré esperantské literatury vydané od roku 1887 v českých zemích a věnuje se počítačovému zpracování pozůstalostí významných esperantistů. V letech 1994–2024 byl správcem knihovny Klubu esperantistů v Brně o bezmála 5000 svazků, která se posléze stala součástí sbírek Moravské zemské knihovny.
Činnost ve Wikipedii náhled|vpravo|Iniciátoři české Wikipedie Miroslav Malovec a Chuck Smith v Muzeu esperanta ve Vídni (2017) náhled|Miroslav Malovec při práci na článku pro českou Wikipedii (2023) Jméno Miroslava Malovce je úzce spjato se vznikem a počátky české Wikipedie. Byl prvním redaktorem a správcem české verze této encyklopedie a dodnes je komunitou přispěvatelů považován za jejího zakladatele. Právě on totiž vytvořil v roce 2002, na popud amerického esperantisty Chucka Smithe, první překlad hlavní stránky a uživatelského rozhraní této encyklopedie do češtiny. Za základ vzal už existující texty psané v esperantu a nevědomky se tak stal i tvůrcem slova „wikipedista“, označujícího člověka do ní přispívajícího, a českého názvu „Wikipedie“Hlavní strana, Česká Wikipedie, 17. 11. 2002 pro encyklopedii anglicky zvanou (obě nová slova jsou odvozena podle principů esperanta).
Se Smithem se Malovec osobně setkal v listopadu 2002 na 10. ročníku Konference o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích, již předtím však spolu na dálku pracovali na rozvoji esperantské verze Wikipedie, kterou Smith založil o rok dříve. Malovec se tehdy rychle stal jeho nadšeným spolupracovníkem, protože potenciál internetové encyklopedie pro rozvoj malých jazykových společenství si sám uvědomoval už koncem roku 2000 – tedy ještě před vznikem Wikipedie jako takové – a již tehdy po vzniku takového projektu volal. Založit českou verzi Wikipedie původně neměl v úmyslu a i nadále přispívá zejména do verze psané esperantem.
Za významnou roli při založení české Wikipedie získal Miroslav Malovec v květnu 2014 (současně s Janem Sokolem) čestné členství ve spolku Wikimedia Česká republika. Aktivity vedoucí k rozjezdu české Wikipedie podrobně zdokumentoval Marek Blahuš v publikaci Jak se zrodila česká Wikipedie, představené 9. prosince 2023 v Praze na setkání pořádaném při příležitosti Malovcových 70. narozenin.
Bibliografie (výběr) náhled|upright|Titulní strana časopisu Starto, věstníku Českého esperantského svazu, který Miroslav Malovec od roku 1991 rediguje náhled|Studentské divadlo DOMA ze Svitav nastudovalo v roce 2012 adaptaci dramatu R.U.R. Karla Čapka v esperantu, jejíž scénář s přihlédnutím ke staršímu překladu z roku 1926 přeložil Miroslav Malovec. náhled|upright|Miroslav Malovec v budově Českého rozhlasu v Brně před informačním panelem o historii esperantského rozhlasového vysílání „Verda Stacio“ (2023) náhled|Miroslav Malovec s předsedou Světového esperantského svazu Fernandem Maiou Jr. z Brazílie na 110. Světovém kongresu esperanta v Brně (2025)
Učebnice a slovníky
Gramatiko de Esperanto (1988, 2000) Gramatiko de la ĉeĥa lingvo (1995, 2008) Esperantsko-český slovník = Vortaro esperanta-ĉeĥa (spoluautor Karel Kraft, 1995) Baza ĉeĥa konversacio (1996, 2003, spoluautor Stanislava Chrdlová) a jinojazyčné překlady této konverzační příručky: Basic Czech : conversation guide (1997, 2003, z esperanta přeložil Richard Howard) Einfach tschechisch sprechen : Sprachführer für Touristen (1997, 2000, 2002, z esperanta přeložil Reinhard Fößmeier) Conversation tchèque de base (1997, z esperanta přeložila Hélène Barkovic) Kratkij češskij razgovornik (1999, z esperanta přeložil Bohumil Bouzek) Il ceco reso facile (2000, z esperanta přeložil Daniele Baglioni) Velký esperantsko-český slovník = Granda esperanta-ĉeĥa vortaro (2017) Velký česko-esperantský slovník = Granda ĉeĥa-esperanta vortaro (2022) Esperantsko-český a česko-esperantský kapesní slovník = Esperanta-ĉeĥa kaj ĉeĥa-esperanta poŝvortaro (2024)
Překlady z české literatury do esperanta
Próza
Ne nur soldato Švejk, překlady povídek (Jaroslav Hašek, 1994, s Jiřím Paterou) Milito kontraŭ salamandroj, z originálu Válka s mloky (Karel Čapek, 1994, editor, přeložil Josef Vondroušek) Knaboj de Kastora Rivero, z originálu Hoši od Bobří řeky (Jaroslav Foglar, 1996, editor, přeložil Dieter Berndt) Kosmofabeloj por bona nokto, z originálu Vesmírníčky na dobrou noc (Gabriela Kopcová, 2020)
Poezie
Uslyšet duši = Ekaŭdi la animon (Věra Ludíková, s Jaroslavem Mrázem, 1998) Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1998, editor, přeložil Tomáš Pumpr) Máj = Majo, z originálu Máj (Karel Hynek Mácha, 1999, editor, přeložil Josef Rumler) Mia patrino : en dek kvar lingvoj = Moje matka : ve čtrnácti jazycích (Otokar Březina, 2013) Mistero de doloro = Tajemství bolesti : výbor básní : poezie Otokara Březiny ve dvaceti jazycích (Otokar Březina, 2014) překlady z českých básníků Zdenky Bergrové a Jiřího Karena
Drama Aŭdienco, z originálu Audience (Václav Havel, 1996, editor, přeložil Josef Vondroušek) R. U. R., z originálu Radmily Obloukové dle díla R. U. R. (Karel Čapek) pro Studentské divadlo DOMA (2013) El la vivo de insektoj, z originálu Radmily Obloukové dle díla Ze života hmyzu (bratři Čapkové) pro Studentské divadlo DOMA (2016) Sternenhoch, libreto k opeře Ivana Achera dle díla Utrpení knížete Sternenhocha (Ladislav Klíma) pro Národní divadlo v Praze (2018) Ludoj kun la diablo, z originálu Radmily Obloukové dle díla Hrátky s čertem (Jan Drda) pro Studentské divadlo DOMA (2023)
Literatura faktu
Lumo en tenebroj : (Dolorplena kaj heroa vivo de Komenio) : Kun suplementaj verkoj de Komenio kaj klarigoj, z originálu Světlo v temnotách (František Kožík, 1992, sestavil stručný výběr z díla J. A. Komenského, román samotný přeložil Zdeněk Rusín)
Překlady z esperanta do češtiny
Nový realismus : důsledky Nového myšlení, z esperantského překladu La Nova Realismo : la konsekvenco de la Nova Pensado (Bruno Vogelmann, 1996) Interlingvistika: Cesty k odborné literatuře, z esperantského originálu Interlingvistiko kaj esperantologio: Vojoj al la faka literaturo (Detlev Blanke, 2004) Odborná literatura
Modernaj rimedoj de komunikado ; Terminologiaj problemoj de aplikoj de esperanto en scienco kaj tekniko ; Scienco kaj tekniko ĝenerale (editor sborníku z konference KAEST 1998) Rememore al la ĉeĥoslovaka radio-elsendado Verda Stacio Brno 1927–1937 – Praha 1945–1950 (webové stránky o esperantském vysílání brněnského Českého rozhlasu)
Periodika
Starto : organo de Ĉeĥa Esperanto-Asocio (ISSN 1212-009X, redaktor časopisu Českého esperantského svazu od roku 1991)
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Internetové stránky Miroslava Malovce – nové (od 2015) a staré (do 2018)