Pojem onlife je neologismus, který v roce 2012 zavedl filozof Luciano Floridi. Termín vznikl spojením slov online a life (anglicky život) a znamená „novou zkušenost hyperpropojené reality, v níž nemá smysl se ptát, zda je člověk online nebo offline“. Pojem čerpá inspiraci v knize Hannah Arendtové The Human Condition (1958). Pojem se dočkal významného uznání s publikací Onlife Manifesto z roku 2015, kterou editoval Floridi. Díky tomuto manifestu se spojili akademici z celé Evropy, aby diskutovali o sociálních dopadech, etických důsledcích a právním pokroku souvisejícím s hyperkonektivitou v Evropě i mimo ni.

Koncept onlife byl využit na mezinárodní úrovni vědkyní Mireille Hildebrandtovou v oblasti trestního práva a také expertem na surveillance studies Davidem Lyonem v sociologii. Pojem také významně přispěl ke konceptualizaci účinků hyperkonektivity v psychologii, technologii, právu a kriminologii.

Princip onlife Podle autorů pracujících s pojmem onlife nelze dnešní život rozdělit na části, z nichž je jedna čistě on-line a druhá čistě offline. Tyto oblasti se stále více prolínají, hranice mezi nimi postupně mizí a je stále obtížnější ji nalézt. Podle tohoto principu žijeme v online i offline prostředí zároveň, oba tyto životy tvoří jednu realitu. Floridi tvrdí, že onlife dnes žijeme většinu času.

Rostoucí rozšíření komunikačních technologií v onlife životě podle Floridiho otřásá zavedenými rámci a mění tak společnost následujícími čtyřmi způsoby:

Stírání rozdílů mezi realitou a online prostředím (např.: avatary ve videohrách, randění přes internet), stírání rozdílů mezi člověkem, strojem a přírodou (např.: senzory, protézy, biologické inženýrství), přechod od nedostatku informací k jejich nadbytku, posun od primárního postavení entit k primárnímu postavení interakcí.

Trend onlife můžeme pozorovat s nástupem informační společnosti a informačního přetížení.

Onlife v každodenním životě Princip onlife lze jednoduše popsat na příkladu dnešního nakládání s penězi. Většině lidí přichází výplata na bankovní účet, nevidí tedy, kolik „bankovek “ fyzicky vlastní. Peníze na účtu jsou však stejně reálné jako ty, které existují ve fyzické podobě - jejich existence je v on-line i offline světě stejná.

Antropolog Daniel Miller jako příklad projevů onlife života používá komunikační aplikaci WhatsApp. Ta je sice technicky online, jelikož k odesílání zpráv potřebuje připojení k internetu, lidé ji však podvědomě přiřazují do offline světa. WhatsApp pro ně „není online“, jelikož si pod tímto pojmem vybaví veřejně přístupné informace na internetu.MAZÁNKOVÁ, Denisa. Sociální média a IKT v každodennosti současných padesátnic. Bakalářská práce, vedoucí Heřmanský, Martin. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, Katedra sociální a kulturní antropologie, 2023.

Do online světa se přesunula také řada událostí dříve z běžného života – například velká část mezilidského seznamování probíhá skrze online seznamky či sociální sítě. Tyto vztahy se pak postupně přesouvají do offline světa. Právě sociální sítě jsou prostředím, kde dochází k propojení online a offline reality do jednoho, onlife života. Podle Millera je nelze považovat za „svět oddělený od běžného života“. V dnešní době je tyto platformy potřeba chápat nikoliv jako technologii, ale jako sociální prostor, ve kterém se lidé setkávají a do určité míry zde žijí své životy.

Problémy a výzvy onlife světa Rozmach informačních a komunikačních technologií a jejich přijetí společností má radikální vliv na lidskou existenci. Mění totiž vztahy osob k sobě samotným, k ostatním lidem i celému světu. Podle autorů Onlife Manifesta lidstvo s rozvojem technologií a jejich propojením s reálným životem kolektivně prochází hlubokou krizí. Ta se projevuje v ekonomické, sociální, enviromentální i finanční oblasti.

Zmíněná krize ovlivňuje méně zjevným, ale stejně, možná i mnohem významněji veřejné prostředí a politiku. Mění, jak lidé chápou svět kolem sebe i sebe navzájem. Jako společnost čelíme výzvě naučit se, jak aktivně ovlivňovat vlastní životy v technologicky řízeném světe.

Problematické může být také zmíněné informační přetížení. Lidstvo má v životě onlife k dispozici nejvíce informací za celou dobu svojí existence, je proto čím dál náročnější se v nich zorientovat a vybrat ty podstatné. Klíčovou znalostí v onlife světe se tak stává právě práce s informacemi, nikoliv ony samotné.

Iniciativa Onlife Projekt „Iniciativa Onlife“ byl zahájen v roce 2012 Generálním ředitelstvím pro komunikační sítě, obsah a technologie Evropské komise (DG-CONNECT) a vychází z Floridiho Onlife Manifestu, který je jeho jádrem. Zkoumá dopady probíhající digitální transformace a vliv šířících se informačních a komunikačních technologií na aspekty života.

Iniciativa spolu s týmem filozofů a dalších odborníků zkoumá společenské důsledky radikální digitální transformace, kterou si lidstvo prochází. Upozorňuje, že je potřeba přepracovat základní principy, na kterých stojí současné politické rámce a přehodnotit je ve světle neustále se šířících digitálních technologií a jejich vlivu na mezinárodní úrovni.

Návrh nového rámce pro život v onlife světě má podle iniciativy probíhat v těchto bodech:

Zjistit, zda se lidstvo s podobnou situací setkalo dříve, a pokud ano, poučit se z ní. Zvážit nebo přizpůsobit soubor témat, na která je třeba brát ohled. Zohlednit každé z těchto témat s následujícím pohledem: Zkoumat důsledky posunů se zvláštní pozorností na příklady týkající se veřejného prostoru a očekávání od veřejných orgánů. Načrtnout doporučení nových rámcových principů s cílem posílit politický vliv na to, co udržuje a oživuje veřejný prostor a na čem občanům skutečně záleží.

Reference

Kategorie:Neologismy Kategorie:Sociologie Kategorie:Internet