Tomáš Pardel (19. července 1918 Čimhová – 8. října 1998 Bratislava) byl slovenský psycholog, vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů rozvoje psychologie na Slovensku ve druhé polovině 20. století. Patřil mezi zakladatele systematické výuky psychologie na Slovensku a zasloužil se o rozvoj pedagogické psychologie, obecné psychologie a psychologické metodologie. Jeho učebnice a vědecké práce měly zásadní vliv na formování generací slovenských i českých psychologů.

Život Tomáš Pardel se narodil 19. července 1918 v obci Čimhová, v okrese Tvrdošín na Slovensku. Vystudoval psychologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde později působil jako odborný asistent.

Od počátku se zapojoval do budování slovenské akademické psychologie, která se po druhé světové válce začala rychle rozvíjet.

V 50. a 60. letech se stal jednou z klíčových osobností výuky a výzkumu psychologie na Slovensku. V roce 1961 byl jmenován ředitelem Psychologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Komenského a zároveň vedl Katedru psychologie. Pod jeho vedením se toto pracoviště stalo hlavním centrem psychologického výzkumu a vzdělávání v tehdejším Československu.

Zemřel 8. října 1998 v Bratislavě.

Vědecký přínos Pardel patřil ke generaci, která položila základy moderní slovenské psychologické vědy. Zabýval se zejména obecnou, pedagogickou a vývojovou psychologií. Věnoval se tématům jako motivace, psychologie učení a vývoji psaného projevu u dětí. Jeho práce měly velký vliv na koncepci výuky psychologie na slovenských a českých vysokých školách. Motivace lidské činnosti a chování – analyzoval faktory ovlivňující lidskou aktivitu, pracovní výkon, vzdělávací motivaci i společenské chování. Jeho koncepce motivace byla inspirována humanistickou psychologií, ale snažila se o propojení s empirickými daty, Psychologie učení a výchovy – zkoumal, jaké podmínky podporují efektivní učení a jaký je vztah mezi poznávacími procesy, motivací a osobnostními rysy žáka. Vývoj psané řeči a její poruchy u dětí – jedna z jeho nejcitovanějších prací se zaměřila na vývoj psaného projevu u dětí a jeho odchylky.

Pedagogická a akademická činnost Na Univerzitě Komenského působil po celý svůj profesní život. Vyučoval obecnou, vývojovou a pedagogickou psychologii, metodologii výzkumu a dějiny psychologie.

Byl vedoucím velkého počtu diplomových a doktorských prací a podílel se na tvorbě nových studijních plánů. Pardel také zastával roli mentora mladších kolegů. Mezi jeho žáky patřila řada pozdějších významných slovenských psychologů.

Publikace Mezi nejvýznamnější díla Tomáše Pardela patří: Pardel, T. (1961, 1963, 1967). Pedagogická psychológia. Bratislava: SPN, Pardel, T. (1966). Písaná reč – jej vývin a poruchy u detí. Bratislava: Vydavateľstvo SAV, Pardel, T. (1970). Úvod do psychológie. Bratislava: SPN, Pardel, T. (1977). Motivácia ľudskej činnosti a správania. Bratislava: SPN, Pardel, T. (1977). Všeobecná psychológia — učebnica pre pedagogické školy. Bratislava: SPN.

Jeho publikace byly používány nejen na Slovensku, ale i v České republice, a dlouhodobě ovlivňovaly způsob výuky psychologie.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Archiv československé psychologie

Kategorie:Slovenští psychologové Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Kategorie:Narození v roce 1918 Kategorie:Narození 19. července Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Úmrtí v roce 1998 Kategorie:Úmrtí 8. října Kategorie:Muži