Limnoria lignorum je druh stejnonožce z čeledi Limnoriidae. Tento drobný korýš se vyskytuje v mělkých vodách severního Atlantiku a severního Tichého oceánu, kde se zavrtává do dřeva a napadá a ničí ponořené dřevěné konstrukce.
Taxonomie Druh Limnoria lignorum je typovým druhem rodu Limnoria. Poprvé ho vědecky popsal německý zoolog Martin Rathke v roce 1799 z lokality v Norsku pod názvem Cymothoa lignora. Rodové jméno pochází z řečtiny, λίμνη = bahno + ὀρείας = horská rusalka, případně z latinské přípony -oria odkazující k místu, coby český ekvivalent je ve starší literatuře uváděn název beruška vrtavá. Druhové jméno lignorum představuje genitiv plurálu latinského substantiva lignum – dřevo.
Popis Limnoria lignorum dorůstá maximální délky 5,6 mm, ale běžnější velikost je 1 až 4 mm. Bičík prvního i druhého páru tykadel má 4 články. Lacinia pravé čelisti je trojklaná; molární výběžek chybí. Pátý článek pleonu a přední část pleotelsonu jsou ve hřbetní středové ose podélně kýlnaté. Má nažloutlou barvu a je asi třikrát delší než široký. Má tělo podobné stínce s čtrnácti segmenty. Vrtá do dřeva do hloubky asi 12 mm. náhled|žádné|Druhu Limnoria lignorum (kresba James Henry Emerton, 1884)
Rozšíření Druh Limnoria lignorum se vyskytuje v mořích severského a mírného podnebí v severním Atlantiku a Severním moři a je znám také ze západního pobřeží Severní Ameriky. Jeho areál se rozprostírá od Norska na jih až po Francii a od zálivu svatého Vavřince na jih až po záliv Cobscook a mys Cape Cod. Obývá pobřežní pásmo do hloubky asi 20 metrů. Není jasné, odkud přesně pochází, protože se značně rozšířil, k čemuž přispělo jeho napadání dřevěných trupů lodí a plovoucího dřeva. Prvně byl popsán z lokality v Norsku.
Biologie Limnoria lignorum je dřevokazný korýš, který se za příznivých podmínek může vyskytovat ve velkém množství, s hustotou až dvacet čtyři jedinců na centimetr krychlový dřeva (400 jedinců na kubický palec). Tito stejnonožci jsou velmi malí a poškození se zpočátku omezuje na povrch dřeva. Chodbičky mají průměr asi 1 mm a korýši se obvykle drží podél méně dřevnatých vrstev (jarní/časné dřevo a dřeň). Jak se horní vrstva dřeva pod tímto náporem rozpadá, jsou napadány hlubší části dřeva a časem jsou pilíře a jiné dřevěné konstrukce zcela zničeny.
Limnoria lignorum požírá dřevěné úlomky, když se zavrtává. Nezdá se, že by ve svém střevě hostila bakterie schopné trávit lignin, jako je tomu u některých jiných dřevokazných druhů, a zdá se, že k trávení celulózy využívá své celulolytické enzymy. Může se živit přímo houbovými hyfami nebo je může konzumovat nepřímo ve dřevě, které již bylo změkčeno v důsledku napadení houbami a bakteriemi. Enzymy, které produkuje k rozložení dřeva na stravitelné cukry, jsou předmětem výzkumu pro výrobu biopaliv.
náhled|žádné|Schéma chodbičky druhu Limnoria lignorum (podle C. M. Yongeho, 1949)
Vajíčka Limnoria lignorum jsou uchovávána samičkou v plodovém vaku (marsupium) na břišní části hrudi. Z vajíček se líhnou přímo mancae ( manca), mláďata, která jsou miniaturními verzemi dospělců, což znamená, že neexistuje volně žijící larvální stadium, které by napomáhalo šíření tohoto druhu. Bylo prokázáno, že teplota vody ovlivňuje reprodukční procesy. Během zimy dochází k minimálnímu vyžírání chodbiček a útlumu rozmnožování. Mláďata se vyvíjejí rychleji v teplejších podmínkách. Bylo zjištěno, že dolní hranice pro vývoj leží mezi 7 a 8 °C. Inkubační doba se zkrátila z 53 dnů při 9 °C na 20 dnů při 21 °C; při vyšších teplotách se prodloužila a teplota 23 °C byla příliš vysoká pro úplný vývoj.
Odkazy
Reference
Související články šášeň lodní Trichoderma reesei
Externí odkazy
Kategorie:Limnoriidae