Radikovaná živnost (německy radizierte Gewerbe) je živnost spojená nerozlučně s držbou určité nemovitosti. Vlastník nemovitosti je zároveň vlastníkem živnostenského oprávnění. Jiné pojmenování je živnost utkvělá,živnost osazená nebo živnost vázaná. Název vznikl z latinského radix – kořen, protože živnost byla „zakořeněna“ v nemovitosti. Německo-české slovníky uváděly: radizieren = radikovati, na pozemek nebo nemovitost připoutati.
Na rozdíl od živnostenského oprávnění, které je vydáváno konkrétní fyzické nebo právnické osobě, radikované živnosti jsou převoditelné, darovatelné a dědičné jako hmotný majetek.
Historie Některé profese jako lékárníci, chirurgové, řezníci, ševci, pernikáři a parukáři mohli vykonávat živnost a mistrovské právo jen tehdy, když se vykázali koupí nemovitosti a koupě byla v pozemkové knize zapsána. Toto nařízení bylo prosazeno cechy, které tak chránily své členy před konkurencí.
Většina pražských lékáren se v první polovině 15. století připojovala k domům a s domy byla prodávána. Tyto radikované lékárny vznikly dlouholetým provozováním nebo na základě privilegia. Je doložen právní spor mistra Jana Paška se Zikmundem Chvatěrubským z roku 1518. Jan Pašek chtěl koupit dům, protože to byla nejsnadnější cesta k provozování „apatyky“.
Radikované živnosti neprospívaly ekonomice jako většina cechovních omezení. Za Marie Terezie byla řemesla, která se většinou provozovala jako vedlejší práce v domácnosti, jako například tkaní, bělení a paličkování krajek, prohlášena za „volná řemesla“. Byl usnadněn přístup k živnostem a tím se snížila legitimita radikovaných živností. Byla zahájena opatření k jejich omezení; soudní dekret z roku 1776 pak zakázal magistrátům a úřadům vázat „nové živnosti a zejména podniky“ na budovy. Stávající radikované živností bylo možné dál dědit a prodávat, protože přísný zákaz dalšího prodeje by připravil rodiny o jejich dobře míněné investice a učinil zástavy bezcennými.
Živnostenské zákony ustanovily některé živnosti jako připuštěné (koncessované) a jako takové je měla vykonávat osoba, která byla majitelem koncese. Takovou živností byla živnost hostinská a výčepnická. Docházelo k soudním sporům, zda oprávnění provozovat hostinec je nabyto koupí radikovaného hostince, nebo získáním koncese.
V roce 1905 vyšel inzerát na prodej radikovaného hostince „v němž na vždy zajištěná jest koncesse na výčep piva a lihovin a není budoucím majitelům třeba vůbec o koncessi se ucházet!“ K provozování radikovaných živností (např. pekařství) však byl nutný doklad o způsobilosti v řemesle. Inzeráty na prodej radikovaného hostince vycházely i po 2.světové válce např. 18. září 1946, ale i na konci roku 1947.
Zákonná úprava Radikované živnosti byly předmětem obchodů rovnoprávných účastníků, byla to majetková práva a tedy podléhala soukromému právu. To je rozdíl oproti živnostenskému oprávnění, která vydává stát, který je (v rámci práva) nadřazen občanovi a vydávání živnostenského oprávnění podléhá právu veřejnému.
V Rakousku-Uhersku byly radikované živnosti definované jinak v Čechách a jinak na Moravě. V roce 1913 se Ph. Dr. Eduard Šebesta zabýval historií právní úpravy radikovaných živností v Čechách. Vzhledem ke skartaci materiálů týkajících se živností neprokázal, zda radikalizované živnosti jsou všechny, které jsou doloženy již v roce 1743, nebo je platná definice dvorního dekretu ze dne 9. prosince 1824, podle které je radikovaná živnost ta, která dne 23. dubna 1925 byla výslovně uvedena v domovním příslušenství. Nález správního soudu z 30. listopadu 1914 konstatoval, že za radikované živnosti lze uznat jen takové, které od 22. dubna 1775 (po 32 léta zpět počítajíc) byly zapsány v knihách pozemkových. Nález se opíral o protokol z jednání při česko-rakouské dvorské kanceláři ze dne 17. března 1755. Na Moravě byla redikovaná jen ta živnost, která byly zapsána v pozemkových knihách nebo městských knihách před 15. listopadem 1870.
Obchodní řád ze dne 20. prosince 1859 rovněž ponechal stávající, zavedené a obchodovatelné realitní podniky beze změny, ale zakazoval jakékoli nové zakládání podniků. Radikované živnost nepodléhaly pouze živnostenskému zákonu, i ustanovení kupříkladu zákona o reformě zdravotnictví mohla radikovanou živnost regulovat.
Radikované živnosti komplikovaly jak proces prodeje nemovitosti, tak výpočet daňové povinnosti.
Radikovaný hostinec V obci Řešetova Lhota se nachází restaurace „Radikovaný hostinec“. Název hostince je proveden reliéfním rondokubistickým písmem na fasádě domu a dochoval se díky majiteli restaurace. Je to potomek pana Novotného, pocházejícího ze Sněžného v Orlických horách, který v roce 1827 hospodu koupil. Vyjma komunistického režimu provozuje rod Novotných restauraci od roku 1827.
Reference
Kategorie:Živnosti Kategorie:Profese Kategorie:Sociální dějiny