Ráječek je přírodní památka v Brně, v katastrálním území Brněnské Ivanovice. Přírodní památka byla vyhlášena v roce 2024 na místě zrušené přírodní památky Rájecká tůň a přičleněním přírodní rezervace Černovický hájek, čímž došlo k vytvoření jednoho celku. Předmětem ochrany jsou mokřadní biotopy v nivě řeky Svitavy reprezentované lužním lesem a přirozenou tůní.
Lokalita Chráněné území je složeno ze dvou oddělených částí, malé lokality Rájecké tůně (0,33 ha) v západní části a rozlehlejšího Černovického hájku (cca 13 ha) ve východní části. Obě lokality jsou propojeny ochranným pásmem o rozloze 11,3 ha. V ochranném pásu mezi dvěma lokalitami se od roku 2014 nachází biocentrum Ráječek – trvalý travní porost s roztroušenými dřevinami. Přírodní památka je ze tří stran výrazně omezena liniovými stavbami a antropogenními prvky; na jižní straně sousedí s tělesem dálnice D1, východní a severovýchodní hranici lemuje železniční trať Brno–Přerov a na západě na území navazuje zemědělsky využívaná půda s charakterem vlhkých nivních luk.
Historie V minulosti, koncem 19. století, pokrýval tuto lokalitu rozsáhlý komplex lužního lesa o rozloze téměř 60 hektarů. Zásadním zlomem v existenci tohoto celku byla v roce 1869 stavba železniční tratě, která původně souvislou plochu rozdělila na jižní (cca 1/3 plochy) a severní část (cca 2/3 plochy). V padesátých letech 20. století byla severní část lesa vykácena a následně využita pro zřízení městské skládky, na jejímž zavezeném tělese později vyrostly průmyslové areály. Právní ochrana zbývající jižní části byla zahájena v roce 1977 vyhlášením přírodní památky Černovický hájek, jejíž status byl v roce 1992 změněn na přírodní rezervaci. Západně položená Rájecká tůň získala status přírodní památky v roce 1997 jako unikátní mokřadní biotop v rámci Brna. K úplnému sjednocení správy a názvu pod přírodní památku Ráječek došlo v roce 2024.
Přírodní poměry Geologie Geologické podloží lokality je tvořeno třetihorními jíly karpatské předhlubně, na kterých se v období čtvrtohor usadily říční sedimenty, jako jsou štěrky, písky a povodňové hlíny. Tento plochý reliéf nivy ovlivňuje i složení půd, kde převažuje fluvizem. V terénních depresích, které jsou zejména v jarním období zaplavovány vodou, se vyvinuly specifické bahnité gleje s omezeným přístupem vzduchu. Flora Vegetace území je tvořena především tvrdými luhy nížinných řek, které doplňují mokřadní olšiny a měkké luhy. V dřevinném patře dominuje olše lepkavá, jasan ztepilý, jilm vaz a dub letní, přičemž vzácně se zde vyskytuje i jasan úzkolistý podunajský. Bylinný podrost je známý svým jarním aspektem, kdy plochu lesa pokrývá česnek medvědí, doprovázený orsejem jarním, blatouchem bahenním a dymnivkou dutou. Mezi další botanicky významné druhy patří áron východní nebo potočník vzpřímený. Ekosystém je však ohrožován invazními druhy, zejména javorem jasanolistým, netýkavkou malokvětou a v některých částech i bolševníkem velkolepým. Fauna Území hostí pestrou škálu živočichů vázaných na mokřady a listnaté porosty. Ornitologicky je lokalita významná hnízděním strakapouda velkého, žluny zelené, slavíka obecného či žluvy hajní, přičemž v území se objevuje i ledňáček říční. Z obojživelníků zde byl potvrzen výskyt skokana štíhlého, kuňky obecné, rosničky zelené a ropuchy zelené, i když jejich populace trpí zanášením tůní a kolísáním vodní hladiny. Dříve se v Černovickém hájku vyskytoval také čolek obecný a čolek velký. Hmyz je zastoupen například batolcem červeným, stužkonoskou modrou nebo vzácnými otakárky.
Ochrana přírody Hlavním cílem ochrany je dosažení stavu lesa přírodě blízkého a obnova/stabilizace vodního režimu mokřadních ploch. Plán péče pro období 2022–2031 zahrnuje především systematickou likvidaci invazních a expanzivních rostlin, prosvětlení porostu, dále odbahnění a obnovu Rájecké tůně i menších tůněk v lesním porostu, které jsou v současnosti zaneseny sedimenty a vysychají. V rámci lesnického hospodaření je kladen důraz na ponechávání mrtvého dřeva a pahýlů v porostu (mimo tůň) jako útočiště pro hmyz a ptactvo, nadějné semenáčky žádoucích dřevin budou chráněny nátěrem a individuální ochranou ze sítí/plůtků proti okusu. Na vybraných lokalitách je doporučeno mozaikové sečení.
Negativními antropogenními faktory jsou kromě imisí z přilehlých komunikací též davová návštěvnost v jarním období spojená s masivním sběrem česneku medvědího, nelegální vjezdy vozidel, nelegální skládky odpadu i volně pohozený odpad. Dále z přilehlé zahrádkářské kolonie pronikají splaškové vody, z polí splachy agrochemikálií a z přilehlých komunikací zasolování ze zimní údržby.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Přírodní památky v okrese Brno-město Kategorie:Chráněná území v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2024 Kategorie:Lesy v okrese Brno-město Kategorie:Lesy v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Lužní lesy v Jihomoravském kraji Kategorie:Mrtvá ramena Kategorie:Vodstvo v Brně Kategorie:Vodstvo v Dyjsko-svrateckém úvalu Kategorie:Povodí Svratky Kategorie:Brněnské Ivanovice