Vladimír svobodný pán Pražák (13. srpna 1852 Brno – 11. dubna 1927 Bad Vöslau) byl rakousko-uherský právník a státní úředník, nejstarší syn vlivného politika Aloise Pražáka. Jako absolvent právnické fakulty působil od roku 1876 v soudnictví a státní správě, v letech 1887–1893 byl okresním hejtmanem v Lanškrouně a poté vysokým úředníkem na ministerstvu orby.
Životopis náhled|vlevo|upright|Manželka Ida, rozená Schlumberger von Goldeck (Wiener Salonblatt, 1913) Narodil se v Brně jako nejstarší syn vlivného politika a dlouholetého rakouského ministra spravedlnosti Aloise Pražáka (1820–1901),Ottův slovník naučný, díl XX.; Praha, 1903; s. 587–589 dostupné onlineAlois Pražák na webu Rakouského parlamentu dostupné online matka Antonie Škarniclová (respektive Skarnizl, 1826–1885) pocházela z bohaté olomoucké podnikatelské rodiny. Otec Alois byl mimo jiné dlouholetým poslancem moravského zemského sněmu,MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 515–520 ISBN 978-80-7325-272-4 v Brně rodina sídlila na adrese Zelný trh č. p. 10FASORA, Lukáš: Svobodný občan ve svobodné obci. Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851–1914; Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy; Matice moravská Brno, 2007; s. 516 ISBN 978-80-86488-43-1 a od poloviny 70. let 19. století v nově postaveném Pražákově paláci (Husova č. p. 14, dnes sídlo Moravské galerie).Pražákův palác na webu Národního památkového ústavu dostupné online Vladimír po studiích práv nastoupil službu v justiční správě a začínal jako praktikant u krajského soudu v Bolzanu v Tyrolsku (1876–1877). Na pozici auskultanta poté v rychlém sledu vystřídal působiště u Vrchního zemského soudu v Brně, okresního soudu ve Vízmberku, státní prokuratury v Brně, okresního soudu ve Městě Albrechtice a znovu u brněnského Zemského soudu (1877–1880). V letech 1880-1884 byl soudním adjunktem u okresního soudu v Odrách, respektive v Přerově.
V roce 1884 byl přeložen k dolnorakouskému místodržitelství a krátce byl okresním hejtmanem v Lilienfeldu. Na pozici ministerského koncipisty byl přidělen k ministerstvu vnitra ve Vídni (1884) a v letech 1885–1887 byl místodržitelským tajemníkem v Praze.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 379 dostupné online V letech 1887–1893 zastával funkci okresního hejtmana v Lanškrouně.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 660 dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 698 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 565 dostupné online Z pozice postu okresního hejtmana byl v roce 1893 pověřen přípravou manévrů c. k. armády, které se konaly za účasti císaře Františka Josefa v létě roku 1894.LANGEROVÁ, Jana: Manévry na Lanškrounsku. Císař František Josef I. a návštěva vojenských manévrů jako svého druhu určitý rituál.; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2008; (bakalářská práce), s. 24 Sám Vladimír Pražák již ale předtím na vlastní žádost odešel v listopadu 1893 znovu do Vídně, kde byl přidělen k ministerstvu zeměbrany.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 332 dostupné online Zatímco v počátku kariéry profitoval z vlivného postavení svého otce, po jeho odchodu do ústraní Vladimírův služební postup stagnoval i přes přímluvy dalších vlivných osobností (Franz Anton Thun-Hohenstein).KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, NLN Praha, 2021; s. 81 ISBN 978-80-7422-797-4 V letech 1896–1898 vedl tiskový odbor prezídia ministerské rady a v roce 1896 zároveň obdržel titul místodržitelského rady. Od roku 1898 působil řadu let na ministerstvu orby, kde byl původně sekčním radou,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 359 dostupné online od roku 1901 přednostou majetkoprávního odboru a od roku 1902 ministerským radou.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 384 dostupné online Zároveň byl členem Centrální statistické komise.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1907; Gotha, 1907; s. 612 dostupné online K datu 14. ledna 1909 byl penzionovánKLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, NLN Praha, 2021; s. 331 ISBN 978-80-7422-797-4 a od té doby žil v soukromí.
Po odchodu do výslužby střídal pobyty v Bad Vöslau u rodiny své manželky, ve Vídni byl jeho bydlištěm dům v ulici Prinz-Eugen Straße č. p. 14.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien; Vídeň, 1926; s. 1095 dostupné online Zemřel 11. dubna 1927 ve věku 74 let a byl pochován na hřbitově v Bad Vöslau.Hrob Vladimíra Pražáka na webu Muzea města Bad Vöslau dostupné online
Spolu s otcem byl v roce 1882 povýšen do šlechtického stavu s titulem svobodný pán, respektive baron (Freiherr von Pražák).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1891; Gotha, 1891; s. 684–685 dostupné online Byl nositelem Jubilejní pamětní medaile (1898) a vzhledem ke svému působení na Lanškrounsku získal čestné občanství v Červené Vodě. Při příležitosti odchodu do penze obdržel v roce 1909 komturský kříž Řádu Františka Josefa.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1910; s. 119 dostupné online
Rodina náhled|upright|Syn Vladimír Pražák (1894–1918), nadporučík c. k. armády, zemřel na španělskou chřipku na konci první světové války V roce 1893 se v Bad Vöslau oženil s Idou Schlumbergerovou von Goldeck (*1857), dcerou bohatého obchodníka s vínem Roberta Schlumbergera (1814–1879).Wiener Salonblatt 8. března 1913; Vídeň, 1913; s. 13 dostupné onlineHistorie rodiny Schlumbergerů dostupné online Díky tomuto sňatku byl mimo jiné švagrem vlivného právníka, politika a trojnásobného rakouského předsedy vlády Paula Gautsche (1851–1918), který měl za manželku Idinu starší sestru Helenu Schlumbergerovou (1854–1909). Z manželství Vladimíra Pražáka a Idy Schlumbergerové se narodil jediný syn Vladimír Pražák mladší (1894–1918), který studoval práva a za první světové války sloužil v c. k. armádě. V závěru války zemřel 18. listopadu 1918 na následky španělské chřipkyVladimír Pražák mladší na webu Encyklopedie města Uherské Hradiště dostupné onlineWiener Salonblatt 28. prosince 1918; Vídeň, 1918; s. 2–3 dostupné online a byl pohřben v hrobce Pražáků v Uherském Hradišti.Hrobka rodiny Pražáků na webu Encyklopedie města Uherské Hradiště dostupné online
Vladimír měl tři mladší sourozence. Bratr Jaroslav (1857–1881) zemřel předčasně jako c. k. poručík.Jaroslav Pražák na webu Encyklopedie města Uherské Hradiště dostupné online Další bratr Otakar (1858–1915) vystudoval práva, stal se jedním z nejbohatších brněnských advokátů,RÁJA, Martin: V čele občanských elit. Advokáti a společnost na Moravě v letech 1890–1914; Matice moravská Brno, 2015; s. 240–242 ISBN 978-80-87709-09-2 byl též poslancem moravského zemského sněmuMALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 520–523 ISBN 978-80-7325-272-4 a říšské rady.Otakar Pražák na webu Rakouského parlamentu dostupné online Sestra Marie (1854–1907) byla od roku 1874 manželkou důstojníka c. k. armády Huga Klobuse (1840–1906), který dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v závěru kariéry byl zemským velitelem v Chorvatsku (13. armádní sbor, 1902–1905).Hugo Klobus in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Odkazy Reference
Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv Praha, 2020; s. 535–536 (heslo Vladimír Pražák) ISBN 978-80-88304-18-0 POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2007; Praha, 2006; 454 s. ISBN 80-85955-34-2
Externí odkazy Vladimír Pražák na webu Encyklopedie dějin města Brna
Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Lidé z Lanškrouna Kategorie:Narození 13. srpna Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 11. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Muži