Dana Tollingerová (11. listopadu 1927 Byšice – 24. března 2004 Praha) byla česká psycholožka a pedagožka, která se zaměřovala na pedagogickou psychologii a programované učení. Je známá svými výzkumy v oblasti teorie učebních úloh, programovaného učení a pedagogické technologie. V rámci pedagogického výzkumu vytvořila vlastní taxonomii učebních úloh, významně využívanou v české didaktice. Působila v Pedagogickém ústavu Jana Amose Komenského ČSAV, na Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého a podílela se rovněž jako expertka na projektech UNESCO. Byla redaktorkou revue AULA.
Život Narodila se 11. listopadu 1927 v Byšicích u Mělníka. V roce 1952 absolvovala obor psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získala titul PhDr. a později obhájila vědeckou hodnost CSc. na Moskevské státní univerzitě. Po studiích působila jako vědecká pracovnice Pedagogického ústavu Jana Amose Komenského ČSAV (1960-1976), pedagožka a vědecká pracovnice na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a později na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde zastávala funkci proděkanky pro vědu a výzkum. Od roku 1990 pracovala v Centru pro studium vysokého školství při ministerstvu školství, kde se věnovala vysokoškolské pedagogice a vědní politice. Absolvovala zahraniční pobyty na univerzitách v Paříži, Ženevě, Göttingenu a Malmö a jako expertka UNESCO se podílela na projektech zavádění moderních pedagogických technologií do škol. Zemřela 24. března 2004 v Praze.
Vědecký přínos Dana Tollingerová patřila k průkopnicím československé pedagogické psychologie a psychologie vzdělávání. Vypracovala vlastní taxonomii učebních úloh, která rozlišuje pět kategorií podle kognitivní náročnosti: úlohy vyžadující pamětní reprodukci poznatků, úlohy vyžadující jednoduché myšlenkové operace, úlohy vyžadující složité operace s poznatky, úlohy vyžadující sdělení poznatků, úlohy tvořivé povahy. Tento systém vznikl jako československá alternativa Bloomovy taxonomie kognitivních cílů, založená na tzv. operační struktuře úloh, tedy na typech myšlenkových procesů, které žák při řešení aktivuje. Dále se Tollingerová zabývala pedagogickou technologií a využitím programovaného učení ve školách. Podle nekrologu v časopisu AULA zveřejnila více než 300 odborných studií a článků, poslední v roce 2000.
Publikace a dílo Tollingerová, D. (1966). Programované učení. Praha: SPN. Tollingerová, D. (1970/71). Úvod do teorie a praxe programované výuky a výcviku. Odborná výchova. Tollingerová, D. – Malach, A. (1973). Metody programování. Hradec Králové: Pedagogická fakulta. Tollingerová, D. (1976). K pedagogicko-psychologické teorii učebních úloh. Praha: SPN. Tollingerová, D. (2000). Profese – vysokoškolský učitel. AULA.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:České psycholožky Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové na Univerzitě Palackého Kategorie:České publicistky Kategorie:Narození v Byšicích Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 11. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2004 Kategorie:Úmrtí 24. března Kategorie:Ženy Kategorie:Čeští psychologové